Plány měnili průběžně a téměř ze dne na den. Pořadatelé festivalu TanecValmez nejdřív plánovali, že se letošní 13. ročník bude konat v běžném režimu, tedy i s diváky. Jenže kvůli vládním opatřením v rámci boje proti koronaviru nakonec museli zvolit online vysílání.
„Jsme rádi, že se přehlídka konala aspoň v této podobě a neztratila svoji kontinuitu,“ říká Milada Borovičková, ředitelka festivalu, který se uskutečnil o uplynulém víkendu.
„Ale rozdíl v nákladech a příjmech byl velký. Bavíme se o částkách v řádu statisíců korun.“
I kvůli finančním ztrátám se pořadatelé TanecValmez rozhodli zapojit do pokračování programu COVID kultura, v němž mohou žádat o pomoc umělci a podnikatelé v kultuře. Vyčleněno je pro ně 750 milionů korun.
Podporu budou moci dostat ti, kdo měli kvůli zavedeným opatřením proti šíření koronaviru zbytečně vynaložené náklady či nemohli pokračovat ve své umělecké nebo kulturní činnosti. Jde o období od října minulého roku až do letošního 20. listopadu.
„Zaplať pánbůh, že byla druhá výzva vypsána, ale obávám se, že to bude administrativně opět strašně složité,“ reagoval Michal Žáček, šéf zlínské Agentury Velryba, která pořádá například festival Holešovská regata.
„Byli jsme zapojení už do první výzvy, kdy se muselo zadávat neuvěřitelné množství položek a data přepisovat ručně. Naši žádost jsme dělali ve dvou lidech deset dnů. Odevzdali jsme ji 25. září a dodnes, stejně jako další promotéři, nemáme od státu žádnou reakci,“ líčí Žáček.
Podnikatelé přitom potřebují vědět, co jim bude v první vlně proplaceno a co ne, aby se podle toho mohli zařídit při vyřizování aktuálních žádostí.
V první výzvě se z celkového objemu 900 milionů korun vyčerpalo jen přibližně 150 milionů.
„Od začátku jsme ale počítali s tím, že suma je velká a že bude možné žádat až do konce roku,“ uvedl Robin Čumpelík z ministerstva průmyslu a obchodu.
Firmy podnikající v kultuře trápí především výpadek z prodeje vstupného a nejistota, jak dlouho omezení potrvají. V jednom se však shodují: jejich byznys bude mít stopku ještě dlouho. Týká se to zejména akcí s mezinárodní účastí.
Termíny koncertů se opakovaně posouvají
„Na jaře jsme přesouvali koncerty na podzim a teď je z podzimu překládáme na jaro nebo až na podzim 2021,“ řekl ředitel agentury Pragokoncert Jiří Daron.
„U zahraničních kapel pořád nikdo neví, jestli budou příští rok moci jezdit koncertní šňůry po Evropě.“
Podle něj hodně pomáhá program Antivirus, v němž stát vyplácí zaměstnavatelům příspěvek na mzdy zaměstnanců, kteří jsou v karanténě, ve výši 80 procent, a to až do výše 39 tisíc korun superhrubé mzdy.
COVID kultura II
|
„Spolu s dalšími promotéry jsme vytvořili Asociaci hudebního průmyslu ČR a tlačíme na to, aby se celému hudebnímu segmentu pomohlo,“ upozornil Daron.
„Na naše podnikání jsou navázány spousty dalších firem a profesí. A reálně hrozí, že pokud po konci pandemie tady budou chtít mít koncerty velké světové kapely, budou chybět společnosti, které pořadatelům zařídí logistiku a technickou pomoc.“
Smůlu mají také divadelní herci, filharmonici nebo další umělci, které zaměstnávají společnosti zřizované státem. Zároveň navíc přicházejí i o peníze, které si vydělají vedlejšími aktivitami jako třeba moderováním různých akcí. A na ministerské peníze nemají nárok ani příspěvkové organizace města nebo kraje.
„Ztráty musíme pokrýt ze zdrojů zřizovatele, za nímž jdou například platy, energie či nájem,“ vysvětlil Jakub Sobotka, ředitel T klub – kulturní agentury v Rožnově pod Radhoštěm.
Na jaře fungovala solidarita, teď jsou lidé otrávení
Současná situace negativně dopadla na umělce, kteří přicházejí o honoráře a jiný větší zdroj příjmů mají jen málokdy. Pro jednotlivce je v dotační výzvě určena jednorázová pomoc 60 tisíc korun do konce roku.
„Členové kapely mají možnost zažádat, management už ale ne,“ uvedla Zuzana Fialová, manažerka skupiny Mňága a Žďorp.
Ta stejně jako na jaře rozjela online koncerty ze zkušebny v rámci projektu #kulturažije, fanoušci je mohou podpořit i finančně.
„Na jaře byl zájem větší a solidarita zafungovala,“ poznamenala Fialová. „Teď už jsou mnozí lidé ze všeho otrávení a unavení.“
Valašskomeziříčská kapela během léta hrála naživo, ale byl to pro ni spíše přivýdělek. „Návštěvy byly podstatně nižší a tomu odpovídala také výše honoráře,“ popsala manažerka.
Někteří umělci se do výzvy nezapojí proto, že nadále tvoří. Zlínský sochař Radim Hanke pracuje na soše Jana Antonína Bati, kterou si objednala radnice Otrokovic.
„Pokud mi tato práce zůstane, tak asi o přímý příspěvek žádat nebudu,“ podotkl Hanke.
„V první vlně jsem to využil, protože jsem přišel o práci, teď už ale zase jsem zavřený v ateliéru.“
Pohádka Největší dar stále čeká na uvedení do kin
Samostatnou kapitolu tvoří audiovizuální tvorba, tedy provozovatelé kin či produkční a distribuční společnosti. Ti budou moci získat peníze z mimořádné výzvy Státního fondu kinematografie, kde se má rozdělit 98 milionů korun.
Problém je však v tom, že dotace budou udělovány selektivně, na základě odborných a uměleckých kritérií. „Náš obor dosud zůstal zapomenutý, nedosáhli jsme ani na programy, jako bylo třeba COVID Nájemné,“ zmínil Martin Gazda, jednatel IS Produkce.
„Nespadali jsme totiž mezi firmy, které kvůli koronaviru musely zavřít. Sice dáváme práci hodně lidem, ale většinou to jsou OSVČ nebo umělci pracující na základě smlouvy.“
Tato zlínská společnost se už deset let věnuje filmové činnosti a stojí i za produkcí pohádky Největší dar. Ta měla jít do kina už v červnu, na veřejné promítání ovšem stále čeká.
„Byly by to vyhozené peníze, výnos kin je teď nízký,“ připomněl Gazda.
„Někteří partneři už nám odřekli spolupráci, protože sami mají jiné finanční závazky. Ptali jsme se na podporu od státu, ale všude nám pořád říkali: počkejte, uvidíme. Současná situace je kritická, ohrožuje celý filmový průmysl,“ dodal.