iDNES.cz

Ekologové kritizují prodloužení Baťova kanálu, trvají na stavbě rybochodu

  12:08
K tomu, aby mohl Baťův kanál pokračovat z Otrokovic do Kroměříže, musí překonat zásadní překážku – Bělovský jez. Tam by měla vzniknout plavební komora pro lodě široké do pěti metrů. Současně by tam byla místa pro dočasná stání několika lodí. A podle ekologických aktivistů by tam měl být také koridor pro migraci vodních živočichů, takzvaný rybochod.

Plánovaná podoba bazénového přístaviště v Kroměříži. Má vzniknout před městem a pojmout 80 plavidel. | foto: Vizualizace Ředitelství vodních cest

Záměr Ředitelství vodních cest (ŘVC) se dostal do velkého řízení EIA, kde se posuzují jeho dopady na životní prostředí.

V rámci řízení se konalo veřejné projednání v Kroměříži, jehož se zúčastnilo několik desítek lidí. Ti měli připomínky také ke dvěma plánovaným přístavištím ve městě. Zástupci spolků poslali své výhrady písemně.

„ŘVC odmítá migrační koridor stavět, takže jsme žádali, aby bylo zajištěno, že ho postaví – a nejlépe prioritně, jako první etapu celé plavební komory. Může se totiž stát, že se postaví plavební komora a na migrační koridor se zapomene a budeme se ho domáhat dalších pět nebo deset let,“ přiblížil předseda Dětí Země Miroslav Patrik. „Musí to být v podmínkách souhlasného stanoviska EIA, pokud bude vydané,“ doplnil.

Další námitkou spolku bylo, aby ŘVC vyprojektovalo kvalitní zaústění Širokého potoka do řeky Moravy u jezu s tím, že díky tomu budou moci mezi oběma toky migrovat vodní živočichové.

„Podle našeho názoru to lze vyprojektovat tak, aby to bylo přírodě blízké a nebylo to betonové koryto. Nesouhlasili jsme s tvrzením ŘVC, že to nejde,“ nastínil Patrik.

Podle mluvčího ŘVC Jana Bukovského však Širokým potokem celoročně neprotéká voda, tudíž v něm není možné migraci ryb zajistit. To měly potvrdit také všechny dotčené úřady při zpracování podkladů pro řízení EIA. Pokud jde o rybochod, stát ho postaví, ale jen pokud mu to bude nařízeno.

„Pokud to krajský úřad uloží jako podmínku EIA, máme zákonný titul to stavět. Pokud to neuloží, tak ho nemáme. Je to malinko alibistický přístup, ale je to tak,“ zmínil Bukovský.

Závazné stanovisko krajského úřadu by mělo být vydáno do poloviny letošního roku. Stát by pak zahájil práce na podrobnější projektové dokumentaci a v roce 2025 by mohl začít naplno stavět. Hotovo by mělo být v roce 2027. Nad termínem zahájení však visí otazník nejen s ohledem na připomínky aktivistů.

Přístavy budou v Kroměříži dva

ŘVC bude plavební komoru řešit současně se dvěma přístavišti v Kroměříži, kvůli čemuž se ale musí změnit územní plán města, což může trvat dva roky.

„O zahájení stavby přístavu v roce 2025, jak je plánováno, proto s ohledem na nutnost získání stavebního povolení silně pochybuji, i když bych byl milerád, pokud by se to v tomto termínu podařilo,“ naznačil starosta Kroměříže Tomáš Opatrný.

To však nic nemění na tom, že město o prodloužení kanálu stojí, protože by to mohlo zvýšit jeho atraktivitu. Podle kroměřížského radního Jiřího Kašíka město stálo v minulosti před podobným rozhodnutím.

„Někdy v 19. století se vedla debata, zda do Kroměříže pustíme železnici. Město bylo proti, teď máme železniční uzly v Přerově a Hulíně a pro Kroměřížany je vlaková doprava obtížněji dostupná,“ připomněl. „Nerad bych, aby za sto let někdo řekl, že se do Kroměříže nedostane lodí,“ doplnil Kašík.

Podle něho však bude složité najít rovnováhu mezi veřejným zájmem a zájmy lidí, kteří žijí v okolí budoucího přístavu. Kromě plavební komory na Bělovském jezu se počítá i s výstavbou bazénového přístaviště před Kroměříží pro osmdesát plavidel.

Vznikne i nové biocentrum

Byla by tam půjčovna lodí či kol, restaurace, čerpací stanice pro lodě, sjezd pro vytahování a spouštění lodí, případně jeřáb pro vytahování plavidel na břeh. Vznikne tam i říční náměstí, jehož dominantou bude maják. A rovněž parkoviště pro téměř osmdesát aut.

Lidé z okolí se i proto obávají zhuštěné dopravy, neboť k přístavišti vede úzká cesta. Podle Bukovského provoz nebude tak hustý, protože výletníci budou většinou přijíždět do města lodí a pak mohou pokračovat na kole, které si povezou s sebou, nebo si ho půjčí. „Silniční doprava se bude týkat pouze těch, kteří budou z přístavu vyplouvat. Půjde o jednotky automobilů,“ odhadl Bukovský.

Stavba plavební komory u Bělova se blíží, čeká se na připomínky lidí

Město ale bude chtít, aby přes vjezd do přístavu vedl most. Lidé se při projednání ptali i na to, jestli kvůli lodnímu provozu neklesne hladina Moravy, případně zda nemohou být ohrožení vodní živočichové. To Bukovský také odmítl. Mezi novým přístavem a kroměřížským letištěm by mělo navíc vzniknout biocentrum Vlčetín.

Další menší přístav má vzniknout i přímo v Kroměříži, u Erbenova nábřeží. Kotvit u něho bude moct šest plavidel. Přístavy zaplatí stát, navazující investice Kroměříž.

Autor:
zpět na článek