Voda totiž podmáčela půdu i cesty, což poškodilo kořeny stromů. „Při silném nárazovém větru, který deště provázel, bylo vyvráceno několik stromů,“ informovala hlavní zahradnice Anna Acostová. „Další stromy měly odlomené kosterní větve.“
Způsobené škody se dají jen těžko vyčíslit. „Není možné to říci v penězích. Každý strom má své kompoziční místo,“ nechal se slyšet ředitel Arcibiskupského zámku a zahrad Jiří Uhlíř.
Nyní nastává náročný úkol tyto dřeviny na svá místa zase vrátit. „Navíc když spadne jeden strom, otevře dveře větru a může se stát, že ve skupině stromů potom napáchá daleko větší škody,“ zmínil ředitel.
Sám přitom tvrdí, že škody mohly být mnohem větší, kdyby v zahradě už loni nezahájili obnovu, včetně bezpečnostních prvků.
„Loni jsme dokončili projekt veškerých vodotečí a odbahnění rybníků,“ vysvětluje Uhlíř. „Na to jsme vynaložili zhruba 33 milionů korun. Hlavně díky tomu se teď zachránila zahrada.“
Kouzlo čínské kultury
Má však jít jen o první krok v plánované proměně slavného krajinářského parku, jehož současná podoba se vytvořila v 19. století. Pyšnil se řadou zákoutí a drobných stavbiček, některým z nich se nyní vrací původní lesk.
To je případ Čínského pavilonu. Nevšední stavba ve východním stylu stojí na ostrůvku, který vznikl vyhloubením nového ramene Divokého rybníka. Vznikla pravděpodobně ve druhé polovině 19. století. Navazuje tím na tradici architektury inspirované čínskou kulturou.
Oprava kroměřížského klenotu stála čtvrt miliardy, zámek nově otevře i kapli |
„V té době to bylo otázkou módního trendu,“ přiblížil Uhlíř. „Byla tu snaha mít v barokní zahradě světovou moderní architekturu. Dřív tu stával i kopec s čínskou pagodou, ta se ale nezachovala.“
Čínský pavilon byl také ukázkovým romantickým místem. Postupně však sešel z očí a jeho kráse návštěvníci zahrady nevěnovali větší pozornost. Před několika lety dokonce hrozilo jeho sesunutí do vody. Tomu správci zámku zabránili a ze statických důvodů pavilon sundali. Větší rekonstrukce se však dočkal až letos.
Restaurátoři přitom využili historické fotografie z doby před první světovou válkou. Klíčové bylo zjistit, jaké měla tato drobná stavba vlastně barvy.
„Čínský pavilon byl v průběhu let často přetírán barvami volně dostupnými na trhu bez historických souvislostí,“ uvedla Šárka Brantalová ze stavebního oddělení olomouckého arcibiskupství, které má zámek ve správě.
Podhledy zdobí květinové ornamenty
Smyslem současné rekonstrukce je ukázat návštěvníkům, jak pavilon vypadal v letech 1900–1910. Restaurátoři nejprve citlivě odkrývali přemalby na dřevěné konstrukci i podhledech, zároveň zkoumali staré pohledy, fotografie a další dokumenty z archivů.
„Průzkumy potvrdily barevnost dřevěných sloupů i zábradlí a existenci zdobných barevných květinových ornamentů šablonovaného dekoru, které zdobily vnitřní i vnější podhledy střech pavilonu,“ popsala Brantalová.
Podzámecká zahrada v Kroměříži je plná energie a inspirace. I za deště |
Celá rekonstrukce bude stát více než dva miliony korun. Arcibiskupství využije prostředky od Zlínského kraje i veřejnou sbírku. Stavba má být hotová do konce roku, na jaře ještě přijdou zahradnické úpravy celého ostrůvku a pak se pavilon předvede v plné kráse návštěvníkům a může sloužit i jako místo ke svatbám.
Momentálně jej s břehem kvůli rekonstrukci propojuje lávka, ta ale z rybníka zmizí. „Z hlediska bezpečnosti a zajištění památky před vandaly na ostrov stálý přístup nebude,“ plánuje ředitel správy zámku. „Ale i ze břehu se dá pavilon krásně prohlédnout. Navíc bychom rádi využili plavbu na lodičkách.“
Turisty provede naučná stezka
Nedaleko pavilonu v brzké budoucnosti přibude další zajímavá drobná stavba. Takzvaný trámový pavilon z hrubě opracovaných dřevěných sloupů kdysi sloužil jako přístaviště pro loďky. Před časem jej však kvůli havarijnímu stavu odstranili. Kromě jeho obnovy se do zahrady vrátí také dřevěné turecké stany na Dlouhém rybníce. Budou sloužit pro hnízdění vodního ptactva.
Vyhlídka z kolonády v Květné zahradě je po dvou letech znovu přístupná |
„Máme zpracován také další projekt, který se zaměřuje na obnovu pompejské kolonády, jež je nedaleko,“ nastínil Uhlíř. „Celkově by tak Podzámecká zahrada měla být mnohem atraktivnější.“
Turisty tu provede obnovená naučná stezka. „Návštěvníky seznámí s historií parku, s významnými místy, co se týká průhledu a architektonických zákoutí a celou koncepcí Podzámecké zahrady,“ doplnil ředitel.
Dvojnásobná návštěvnost
Ostatně Podzámecká zahrada byla drobnými stavbičkami a hravými prvky proslulá. Dříve tu byla například loutka Číňana, který po stoupnutí na správný kámen zazvonil na zvoneček, nebo třeba pavilon s vycpanou labutí. Tyto prvky už sem ale památkáři vracet nechtějí.
„Samozřejmě je možné doplňovat nové prvky, ať už soudobé, nebo se vracet k historickým záležitostem,“ naznačila Lenka Křesadlová z Národního památkového ústavu v Kroměříži. „Vždy je to ale o citu a zachování kontinuity.“
Zámek se zahradou se letos mohou chlubit vysokou návštěvností, která v součtu znamená okolo 130 tisíc návštěvníků, což je skoro dvojnásobek toho, co loni. Nepochybně pomohla dokončená rekonstrukce zámku s mnoha expozicemi, ale také kulturní akce konané v zahradě.
„Měly velký ohlas i od zahraničních návštěvníků,“ připomněl Uhlíř. „Je to určitě cesta, kterou chceme jít i do budoucna.“