Před třemi staletími vytvářely s pomocí vody a světel úchvatnou podívanou. Později je překryla malta a usazeniny a tuny ametystů ve dvou uměle vytvořených barokních jeskyních v přízemí Arcibiskupského zámku v Kroměříži zůstaly mnoho desítek let skryté očím návštěvníků i památkářů.
Teď je tajemství odhalené. Vědci budou polodrahokamy několik let podrobně zkoumat, mapovat a následně postupně odkrývat.
„To, co jsme zatím zjistili, nemá obdoby. Tento objev má zcela jistě mezinárodní význam. Umělé barokní jeskyně bývaly součástí zámků po celé Evropě, ale v současnosti je většina z nich ve špatném stavu, a že by se v některé potvrdil tak velký rozsah polodrahokamů, o tom nevíme,“ zdůraznila Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
 |
I ona je součástí početného týmu vědců, historiků, památkářů a dalších expertů zapojených do uměleckohistorického průzkumu v přízemí Arcibiskupského zámku v Kroměříži. Bohatou štukovou výzdobu ve třech sálech, kterým se říká sala terrena, zkoumají už několik let, k tomu se před rokem přidal i průzkum dvou přilehlých umělých barokních jeskyních takzvaných grottách. Letos v lednu pak přišel nečekaný objev.
„S baterkou jsem začala podrobně prozkoumávat potemnělé grotty. Když jsem vylezla za sochu Apollóna, která je dominantou jedné ze dvou jeskyní, všimla jsem si třpytivých odlesků. V tu chvíli mi došlo, že ametysty pod vrstvami depozitů jsou téměř všude,“ přiblížila.
Oprava kroměřížského klenotu stála čtvrt miliardy, zámek nově otevře i kapli |
Vědci následně zjistili, že ametysty, další minerály a lastury pokrývají klenby a stěny jeskyní, v jedné i podlahu. Jejich počet odhadují na stovky, množství na tuny.
„Je to něco výjimečného a ojedinělého, co má vysokou kulturní hodnotu,“ upozornil olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.
Polodrahokamy dovezli v pivních sudech
Podle mineraloga Radka Hanuse, který provedl speciální analýzu, pocházejí ametysty z kopce Květnice u Tišnova. Historické prameny také doplňují, že na zámek byly dopravené v pivních sudech.
„Podobný typ výzdoby v Česku nemáme, je to poměrně vzácný kámen. Jde o krystaly ametystu, a když bychom je dnes zkusili v sudech převézt, budou velmi omlácené. Což znamená, že v tehdejší době je museli velmi precizně zabalit, aby je přivezli v takovém stavu. To je poměrně unikátní,“ poukázal Hanus.
Ojedinělou výzdobu nechal vytvořit olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna, který byl stavebníkem kroměřížského zámku a zahrad. Zemřel těsně po jejich dokončení v roce 1695. Od té doby se prostory téměř nezměnily.
Spor o biskupa a mecenáše Karla. „Památník si nezaslouží, pomáhal upálit nevinné!“ |
Nejvíce ametystů je možné najít v Apollónově grottě kolem sochy boha slunce, který alegoricky zosobňoval samotného biskupa. Větší část kamenů se v minulosti ze zámku ztratila, především pak ametystová stěna za sochou Apollóna.
„Zda to byl důvod, proč byl zbytek kamenů zakryt vrstvou malty, a tedy skryt očím veřejnosti, ale i odborníků, není dosud jasné, stejně jako to, v jaké době k zamaskování došlo,“ doplnila Zapletalová.
Umělé jeskyně měly napodobovat přírodu a v období baroka byly mezi evropskou aristokracií velmi populární. Díky vodním hříčkám a chladu sloužily k letnímu osvěžení a zábavě a zpravidla v nápadité umělecké výzdobě ukrývaly nějaké jinotajné poselství. Mohly se v nich organizovat koncerty, bankety, velmi často v nich hrály roli prvky hudební, světelné, plamínky ohně a podobně. V kroměřížských sálech kdysi strávila část dne i panovnice Marie Terezie.
Kroměřížský zámek bude mít nového ředitele, arcibiskupství chce jiné vedení |
Veškeré průzkumy řídí a koordinuje Arcibiskupství olomoucké, které je majitelem zámku. Cílem je zachovat a zrestaurovat autentické prostory, což bude vyžadovat několikaletý výzkum i práce.
„Od momentu samotného objevu se nám spolu s řadou specialistů podařilo realizovat mineralogickou analýzu, archivní a uměleckohistorický výzkum, radiografický průzkum štukových dekorací, posouzení statiky grott, předběžné restaurátorské průzkumy, monitoring klimatu, odvlhčování prostor a 3D sken ve vysokém rozlišení,“ vyzdvihla rozsah výzkumu Alena Tobolková, vedoucí památkového oddělení Arcibiskupství olomouckého.
I během výzkumných prací jsou grotty pro návštěvníky částečně přístupné.
