Novou výrobní halu nedávno v Jablůnce otevřela průmyslová lakovna Hajdik. Do ní teď potřebuje přijmout sedm desítek nových pracovníků. Tým posiluje od lidí ve výrobních pozicích, přes středoškolské odborníky až po inženýry.

Jenomže volných lidí je na trhu práce extrémně málo. Aktuálně dosahuje nezaměstnanost v celém Zlínském kraji 2,5 procenta, což představuje
10 194 lidí. Z tohoto 9 175 by mohlo okamžitě nastoupit, ostatní jsou blokovaní třeba tím, že se zrovna věnují rekvalifikaci.

V porovnání s jinými roky byl ale letošní listopad jiný. „V tyto podzimní a téměř zimní měsíce už spíše dochází k nárůstu nezaměstnanosti vzhledem k ukončení sezonních prací. Tentokrát jsme ale umístili více uchazečů, než kolik jich do evidence přišlo,“ potvrdila ředitelka krajské pobočky úřadu práce Miriam Majdyšová.

Způsobila to právě vysoká poptávka po pracovní síle. Zmíněná lakovna dokázala obsadit zhruba třicítku nových míst, dalších 40 pracovníků doufá doplnit během prvního kvartálu příštího roku.

„Máme poměrně progresivní mzdy, takže se nám to docela daří. Momentálně potřebujeme jak operátory výroby, kontrolory kvality, tak také obsluhu robotických linek,“ přiblížil představy představenstva společnosti Hajdik Filip Hajdík.

Tým budou doplňovat rovněž o vysokoškoláky s různou odborností.

Nejvíc nezaměstnaných je na Vsetínsku

Pracovníky průběžně poptává také otrokovický Continental Barum, který je s 5 222 lidmi největším zaměstnavatelem v kraji.

„Hledáme především výrobní operátory do různých provozů, provozní elektrikáře a případně odborné technické pozice,“ shrnula mluvčí Regina Feiferlíková.

Faktem ale je, že pohyb na trhu práce je minimální už dlouhou dobu. V listopadu přišlo do evidence úřadu práce 1 502 lidí a 1 665 z nich naopak vypadlo. Ne všichni ale nastoupili do zaměstnání, v tomto počtu jsou i ukončené evidence, pokud dotyčný nedodržel podmínky. Takových bylo v listopadu 563.

Počty lidí bez práce se v jednotlivých regionech kraje liší. Nejvíc jich je na Vsetínsku (3,2 procenta), další v pořadí je Kroměřížsko (2,5 procenta), Uherskohradišťsko (2,4 procenta) a na Zlínsku je tradičně nejméně (2,1 procenta).

Firmy neví, kolik zaměstnanců přijde do práce

Nedostatek pracovníků však je v současnosti jen jedním z velkých problémů, které zaměstnavatelé řeší. Tím druhým je celosvětová pandemie koronaviru. Firmy se musí vyrovnávat s tím, že nikdy nevědí, kolik zaměstnanců zítra přijde do práce.

„Těžko se řídí výroba, když se počty mění ze dne na den. To pak povoláme inženýry z kanceláří, aby kolegy ve výrobě zastoupili,“ popsal Hajdík.

Se systémem mají dobré zkušenosti. Firma si zakládá na tom, že má kmenové zaměstnance a agenturní síly využívá jen minimálně. „I během lockdownu, který pro nás byl naprosto katastrofální, jsme všechny udrželi,“ potvrdil Hajdík.

Ztrátu firma vyčíslila zhruba na 40 milionů. „A vládní náhrady dělaly přibližně 600 tisíc korun. To je velký nepoměr, výrobní firmy táhly náklady samy,“ dodal Hajdík.

Očkování firmy nenařizují, pouze motivují

Odhadovat kdy se situace stabilizuje, momentálně není možné. Podniky vkládají naděje do očkování a pustily se proto do osvětových akcí. V Jablůnce i Otrokovicích tak mají lidé možnost očkovat se přímo na pracovišti, aby se jim zkrátila doba čekání a nemuseli nikam cestovat.

K vakcinaci motivují, nenařizují ji. Ostatně v tuto chvíli by pro to ani nenašli oporu v zákoně. Přesto některé, především zahraniční korporátní firmy napříč republikou aktuálně zvažují, zda vyhlásit očkování jako povinné.

„Nabádají je k tomu jejich mateřské společnosti, které toto pravidlo už v jiných státech zavedly,“ uvedl ředitel personální společnosti Grafton Recruitment a GI Group Martin Malo.

Společnosti ve Zlínském kraji zaměstnance za očkování odměňovaly finanční částkou, volnem navíc nebo dalšími výhodami. Některé také blokují přístup na pracoviště těm, kteří neprokážou bezinfekčnost.