V kraji přibylo bankrotů podnikatelů, krachovali hlavně ve stavebnictví

  8:52
Pokud bychom se drželi některých aktuálních čísel, není situace k drobnému podnikání ve Zlínském kraji příliš příznivá. Podle statistik v něm loni zbankrotovalo 218 podnikajících fyzických osob, zatímco v roce 2023 to bylo 180. Meziroční nárůst o 21 procent je druhý nejvyšší v rámci krajů v České republice.
Ilustrační snímek

Nejvíce krachovaly firmy v oblasti stavebnictví. (Ilustrační snímek) | foto: Tomáš HájekMAFRA

Hůře skončil pouze Olomoucký kraj, který je na 26 procentech. Celorepublikově počet bankrotů stoupl o sedm procent. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou vypracovala společnost CRIF.

Podle odborníků lze jen obtížně říci, proč je aktuálně právě ve Zlínském kraji úpadek větší. Může to být dočasný jev i nemusí.

„Neznamená to zatím žádnou alarmující zprávu. Je třeba si počkat na to, jak se situace ve Zlínském kraji vyvine v polovině letošního roku, kdy bychom měli vědět více,“ zmínila analytička CRIF Věra Kameníčková. „Kdyby to pokračovalo, vypovídalo by to o tom, že už je potřeba něco udělat,“ upozornila.

Stavbaři zase nabízejí nízké ceny. Klesá cena materiálu i množství zakázek

Starat by se pak měl kraj, obce i stát, jež by více podporovaly podnikající fyzické osoby. Podle Kameníčkové Zlínský kraj ve statistikách vyskočil i proto, že bankrotů v něm bylo v minulých dvou letech méně než jinde. V roce 2021 naopak 256.

„Zlínský kraj se nechoval normálně. Býval pod průměrem, poslední rok jen nad průměrem. Těžko říci, co očekávat,“ poznamenala Kameníčková. Svoji roli hraje celková kondice kraje, produktivita práce, mzdy i nezaměstnanost.

Mezi drobnými podnikateli je deprese

Příčinou krachů je nejčastěji poptávka domácností a firem po službách a zboží, vyšší míra jejich úspor a přetrvávající vysoké ceny energií.

„Velké firmy ještě dají vydělat svým zaměstnancům a ti pak službám, ale mezi drobnými podnikateli je deprese,“ všiml si předseda zlínského sdružení podnikatelů Rudolf Chmelař.

Přesné údaje o počtech krachů nemá. „Nikdo se tím nechce moc chlubit. Často se jedná o sezonní práce,“ zmínil Chmelař.

Sto let PSG. Stavební firma vybudovala kus Zlína i stanici na Antarktidě

Upozornil na to, že na podnikání mají vliv i nařízení Evropské unie, která se zakonzervovala. „Doufejme, že se všechno zase otočí k dobrému,“ přeje si Chmelař.

Mezi sezonní práce může patřit i stavebnictví. Loni v tomto oboru skončilo v kraji 64 fyzických osob, což je vůbec nejvíce za poslední čtyři roky. 33 jich bylo ve zpracovatelském průmyslu, 29 v obchodě, 16 v zemědělství, 12 v dopravě.

„Soukromí zedníci uplatnění najdou ve velkých firmách,“ je přesvědčený Chmelař. Lidé se zkušenostmi a schopnostmi by podle něho měli jako zaměstnanci najít práci i v jiných oborech.

Přibývá nových podnikatelů

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo loni vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 759. V Praze jich bylo 624 a ve Středočeském kraji 606. Celkově v České republice 5 331. Dlouhodobě se počet bankrotů podnikatelů však snižuje. V 2021 jich bylo 6 358.

Čísla však hovoří také o nově fungujících podnikatelích, což už vyznívá pro Zlínský kraj příznivěji. Loni jich vzniklo 3 826, předloni 3 458 a v roce 2021 něco málo přes tři tisíce. Minulý rok začalo v České republice podnikat více než 83 tisíc lidí.

Zlínu pomůže s rozvojem nová společnost. Postará se o investorské soutěže

„Počet nových podnikatelů byl loni nejvyšší minimálně v posledních šesti letech. Vyšší než obvykle byl však i počet zaniklých,“ srovnala Kameníčková. Celkově podnikatelů přibývá, byť pomalejším tempem.

V bankrotu končí převážně starší podnikatelé, téměř polovina měla přes 61 let. Naopak více než polovina těch, kteří na trh vstoupili v minulém roce, mělo jen 18 až 30 let. Nejvyšší přírůstek zaznamenalo odvětví doprava a skladování.

Pro vyhlášení bankrotu je podmínkou, že daný podnikatel má závazky u více než jednoho věřitele a není schopen je dlouhodobě splácet.

Autor: