Knihovny bojují o návrat čtenářů, vsázejí na kulturu i lidský kontakt

  12:32
Covidová pandemie znamenala obrovský odliv čtenářů. Knihovny ve Zlínském kraji je nyní chtějí získat zpět. Pomoci k tomu mají kulturní a společenské akce, ale paradoxně i současné složité období, kdy domácnostem rostou náklady. Knihovníci předpokládají, že lidé si teď budou méně kupovat knihy a novinky si vypůjčí.

Knihovna Františka Bartoše je vybavená moderní technikou. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Přestože řada knihoven své prostory každoročně vylepšuje, v posledních letech to lidi mezi regály s knihami příliš netáhlo. Ve Zlínském kraji ubylo za loňský rok přes osm tisíc registrovaných čtenářů, za celé období covidu to bylo zhruba 17 tisíc.

Právě pandemie koronaviru knihovny ochromila. Ještě v prvním čtvrtletí loňského roku musely být úplně uzavřené a fungovaly jen za pomoci výdejních okének.

„I v následujících měsících byly v knihovnách omezeny některé prezenční služby a akce pro veřejnost,“ uvedla vedoucí Útvaru regionálních služeb knihovnám Zlínského kraje Jana Tomancová.

Letos tak před sebou mají knihovníci zásadní úkol. Vymyslet, jak ztracené čtenáře přivábit zpět.

„Cítíme, že po uvolnění opatření se trend obrací a registrovaných čtenářů zase přibývá. Ale rozhodně nejsou všichni zpátky,“ poukázal Jan Kaňka, ředitel Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně.

V řadě lidí ještě obavy z pandemie zcela neodezněly. Týká se to především starších čtenářů. „Mají pocit, že ji nemáme za sebou, a bojí se chodit do veřejných prostor,“ uvažuje ředitelka Masarykovy veřejné knihovny Vsetín Daniela Divínová.

Děti se vrátily, čeká se na dospělé čtenáře

To je také jeden z důvodů, proč se knihovna rozhodla zachovat rozvoz knih, který zavedla během pandemie. „Uvědomili jsme si, že je důležité nabízet jej i nadále. Ať už pro ty, kteří nemohou ze zdravotních důvodů do knihovny přijít, nebo i pro ty, co mají obavy,“ řekla Divínová.

Naopak počty školáků se dostávají na čísla před pandemií. „Kolegyně, které pracují v dětském oddělení, se některé dny vůbec nezastaví. Dělá mi to radost, ten výpadek dětských čtenářů během covidu byl velmi smutný,“ těší ředitelku Knihovny Kroměřížska Šárku Kašpárkovou.

Knihovny také chtějí stavět na kulturních a společenských akcích. Těch letos výrazně přibylo a vypadá to, že návštěvníci po nich mají hlad.

„Například letošní Literární jaro bylo velmi vydařené s vysokou návštěvností. Velký zájem byl i o další akce. Určitě je to jedna z cest, jak lidi do knihoven zase dostat,“ myslí si Kaňka.

Podobnou zkušenost mají i v Kroměříži, kde v rámci společenských setkání na neregistrované čtenáře přímo cílí. „Snažíme se dělat výstavy knížek, ukazovat zajímavé tituly a přímo návštěvníkům nabídnout, aby se k nám zaregistrovali,“ vysvětlila Kašpárková.

Výpůjčky elektronických knih raketově stouply

Zní to možná trochu paradoxně, ale knihovníci spatřují naději i ve všeobecném zdražování. Při neustále rostoucích cenách energií může část lidí raději chodit trávit čas do knihovny, než aby seděli doma.

Počítají také s tím, že lidé už nebudou mít tolik peněz na nákup nových titulů a raději zaplatí malý registrační poplatek a knihy si budou půjčovat. „Cena za novou knihu se dnes může pohybovat i okolo 700 korun. Stále více čtenářů si rozmyslí, jestli takové peníze dají,“ poznamenala Divínová. Možnosti, jak oslovovat čtenáře, jsou však omezené.

„Dostáváme se hlavně do rozporu s financemi. V aktuální situaci je těžké získat nějaké prostředky navíc. Naše možnosti a dobrovolnické nadšení mají své hranice,“ řekla ředitelka vsetínské knihovny.

Knihovny zároveň chtějí stavět na tom, co během pandemie zavedly a fungovalo. Raketově vzrostl počet výpůjček e-knih. „Online prostředí také více využíváme pro oblast vzdělávání, k profesním poradám a podobně,“ naznačil Kaňka.

Podle Divínové však důraz na virtuální prostředí a provoz knihovny „na dálku“ nemůže být úplný.

„Nechceme zřídit jen výpůjční automaty, které budou fungovat 24 hodin denně. Je dost lidí, kteří sem chodí kvůli kontaktu s ostatními. Řada našich knihovníků si s nimi povídá o všem možném a stávají se takovými osobními asistenty. Je tam sociální přesah,“ dodala.