Kmotry knížky byli ředitelka Nadace Tomáše Bati Gabriela Končitíková, historik a ředitel Státního okresního archivu Zlín David Valůšek, který přispěl ke vzniku mnoha odbornými radami, zlínský hudebník Karel Markytán z kapely AG Flek a Hana Hozová z nakladatelství Albatros Media. Ten se zároveň spolu s kytaristou Petrem Hoffmannem postaral o hudební doprovod.
Podle historika Davida Valůška Zlín získal publikaci, která dosud scházela. „Před dvěma lety vyšly podrobné dvousvazkové dějiny města, ale čtyřkilovou knihu si nejde brát s sebou na procházku. Kdežto kniha Pavla Stojara, přístupnou formou propojuje spoustu často i nečekaných míst ve městě s dějinnými příběhy,“ řekl Valůšek. „Myslím, že dobře poslouží jak návštěvníkům města tak i zlínským, kterým může být dobrým průvodcem při procházkách,“ dodal.
„Zlínská radnice vydává informační brožurky s popisy zajímavých míst, ty ale nenabízí konkrétní trasy, kudy by se mohli zájemci o poznávání města vydat,“ zdůraznil Pavel Stojar.
Třicet historiků vytvořilo příběh města Zlína, jeho dějiny rozdělili napůl |
Množství informací o městě i návrhy stezek sice přináší projekt Zlínský architektonický manuál na webu zam.zlin.eu, v tištěné podobě ale existuje jen ve formě letáčku s mapkami.
„Už pár let se snažím své postřehy, které jsem nasbíral v MF DNES i dalších regionálních médiích, předávat lidem při komentovaných procházkách městem. Vyprávím jim o ikonách, jako je budova 21, bývalý tovární areál, náměstí Práce, Památník Tomáše Bati, vily Tomáše nebo Jana Antonína Bati,“ podotkl autor.
„To jsou výkladní skříně Zlína. Zdůrazňujeme a chlubíme se hlavně baťovskou érou, ale málo si uvědomujeme, že historie města je stará přes sedm set let. Zlín tady byl dlouho před Baťou a je tady i po něm,“ dodal.
Zlín se razantně proměnil, stará místa zmizela
Podobně jako u komentovaných prohlídek očekává, že zájem o knížku bude nejen u mimozlínských návštěvníků, ale také u místních. I ti se podle autora dozví mnoho nových věcí.
Zlín se za posledních sto let razantně proměnil a získal velmi osobitou tvář, jakou nemá žádné jiné město. Ze starších staletí se toho ale zachovalo jen velmi málo, vše překryla moderní éra nastartovaná baťovskou expanzí.
„Snažím se v knize provázet čtenáře krok za krokem ulicemi a pod nánosem současnosti poodkrývat věci, o kterých nemají ani mnozí rodilí Zlíňáci tušení,“ řekl Stojar.
Knih o Baťovi jsou stovky, přesto jeho příběh stále čeká na zpracování |
Málokdo třeba ví, že na místě současného neutěšeného autobusového nádraží se kdysi nacházelo předměstí Trávník neboli také Grygov s vlastním náměstíčkem a kostelem. To vše bylo postupně zbouráno.
Také povědomí o někdejší tvrzi, která se nacházela na kopci nad zlínskými lázněmi, zůstalo jen v lidovém vyprávění a v názvu ulice Hradská. Zlín ovšem měl i svůj šibeniční vrch a podle pověstí prý i mlýny s vodníky.
„O tom všem se čtenáři dozví na devíti různě náročných trasách, které je provedou městem, ale zavedou je také do přírody, kde se nabízí úžasné vyhlídky na město i okolí,“ doplnil autor.
Edice vybízí i k poznání dalších měst
Knížku vydalo nakladatelství Na stole, které je součástí vydavatelského domu Albatros Media. Procházky Zlínem jsou součástí edice netradičních průvodců po českých a moravských městech. Vyšly už například o Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Pardubicích nebo Karlových Varech.
Mnoha snímky kromě něj přispěl do knihy zlínský fotograf Josef Řezníček, známý pod uměleckým jménem Jsf Abb, který každoročně vydává kalendáře Magický Zlín.
Historické fotografie pocházejí převážně ze sbírek Moravského zemského archivu, Státního okresního archivu ve Zlíně-Klečůvce. Vzhled knížky navrhla grafická designérka Kristyna Synek, stejně jako u dalších publikací této edice.