Spytihněv dnes protíná hlavní cesta, po jedné straně katastru povede za pár let dálnice a na druhé se měla vinout trasa kanálu Dunaj–Odra–Labe (DOL). Kvůli němu už v obci vymezili koridor široký 200 metrů, v němž se nemůže stavět.
To se ale změní. S ohledem na programové prohlášení vlády, která nechce pokračovat v přípravě průplavu a hodlá uvolnit blokované pozemky ve městech a obcích, by zde mohli vybudovat plánované rodinné domy.
„Máme tam vyhlédnutou plochu, kde by se dalo do budoucna stavět. Jinak moc rozvojových ploch nemáme, protože se obec nachází na poměrně stísněném katastru,“ uvedl starosta Spytihněvi Vít Tomaštík.
Zrušení plánů na výstavbu obří vodní cesty, jež by spojovala Severní, Baltické a Černé moře, stejně jako další starostové ve Zlínském kraji vítá. Za nejhorší považoval nejistotu, zda se stavět bude, či ne, pozemky zůstávaly léta blokované. „Jestli bude kanál zrušený, zvýší to šance na rozvoj obce,“ věří Tomaštík.
V Otrokovicích měl vzniknout na kanálu DOL velký přístav, o který tam ovšem nestáli. „Významným způsobem by zasáhl do života ve městě. Už tak jsme velmi průmyslově zatíženi, takže si nedokážu představit, jak by to vypadalo potom,“ zmínila starostka Hana Večerková. „Že se kanál nebude realizovat, je dobře i z hlediska ekologie,“ míní.
„Vítáme to,“ souhlasí také starostka Babic Martina Horňáková. Plánovaná vodní cesta DOL měla mezi Spytihněví a Starým Městem vést v trase Baťova kanálu, který by se musel v tomto úseku zřejmě přeložit. To by například ve Spytihněvi znamenalo zbourat jez, přístaviště a turistické centrum. Možná by došlo na demolici pěti nebo šesti domů.
Naše investice by přišly vniveč, zní z obcí
„Máme nachystané i další investice do rozvoje turistického ruchu v souvislosti s Baťovým kanálem a ty by přišly vniveč,“ sdělil Tomaštík.
„Je dobře, že se zachová Baťův kanál, už dříve jsme k tomuto záměru dávali negativní stanoviska. V našem případě blokování pozemků zase tak velkým problémem nebylo,“ řekla starostka Napajedel Irena Brabcová, která je předsedkyní Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě.
Velkým zastáncem průplavu je prezident Miloš Zeman. Podle studie proveditelnosti, jež vznikla před třemi lety, je záměr za více než 580 miliard korun údajně efektivní z pohledu dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního.
Usiloval o něj i Tomáš Baťa a po něm jeho sourozenec Jan Antonín Baťa, vodní cestu považovali za vhodnou alternativu železniční a silniční dopravy. Myšlenka je ale stará už 300 let. A teď, zdá se, dohasla.
50 kilometrů vodní cesty pro obchod i turistiku
„Podle mě je to definitivní konec kanálu. Volali jsme po tom už delší čas,“ ubezpečil ministr školství a bývalý krajský radní Petr Gazdík. „Nedovedu si představit, že by ho chtěl někdo ve 21. století postavit. Jde o velkou sumu, na kterou tato země v současné době nemá, navíc by způsobil velké ekologické škody.“
Ve Zlínském kraji by kanál DOL vedl od Kroměříže po Ostrožskou Novou Ves, celkem by šlo asi o 50 kilometrů vodní cesty, jež by sloužila obchodu i turistice. Z velké části by kopírovala tok řeky Moravy, někde trasu Baťova kanálu. Pro průplav byl například bývalý hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL), naproti tomu jeho zrušení vítá současný hejtman Radim Holiš (ANO).
„Myslím si, že území by to přineslo hlavně z hlediska ochrany vody větší problém, než by byla výhoda v tom, že budeme materiál dopravovat po vodě. Máme přece dálniční a železniční koridory. Věřím, že jsme schopni fungovat i bez tohoto projektu,“ uvažuje Holiš. I on vnímá možný negativní dopad na podzemní vodu. Toho se báli i další lidé.
Ani odborníci se neshodnou
Na loňské konferenci nazvané Dunaj–Odra–Labe: Křižovatka tří moří, nebo trojnásobná katastrofa? hydrobiolog Martin Rulík z Univerzity Palackého v Olomouci uvedl, že zastánci koridoru opakují, že v západní Evropě, Americe či Rusku plavební koridory existují 150 až 200 let.
„A ptají se, když to funguje tam, proč by nemohlo u nás. Odpověď je jednoduchá: Česko leží takříkajíc na střeše Evropy. Jsme evropské rozvodí a všechny toky od nás odtékají, jsou mělké a málo vodnaté,“ pronesl Rulík.
Existují ale i opačné názory. „Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe může při správném zapojení do vodohospodářské soustavy plnit významnou úlohu jak při zadržení vody, tak při její distribuci,“ tvrdí hydrogeolog Zbyněk Hrkal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.