Látky na bázi mléčné syrovátky se v tekuté i sušené podobě přidávají ke kořenům sazenic. A v budoucnu by měly stromy ochránit.

„Hydrogel dokáže déle zadržet vláhu a uvolnit ji, když je potřeba, což je ideální v období sucha, rostliny či stromy není třeba tak často zalévat a jsou tím pádem vůči suchu odolnější,“ popsal hlavní řešitel projektu Vladimír Sedlařík z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Právě tam recepturu na výrobu hydrogelů vytvořili. „Naše hydrogely jsou čistě z přírodních surovin, z derivátu celulózy obohacené o živiny z odpadní syrovátky,“ přiblížil Sedlařík.

Při sázení zůstaly některé stromy bez přidaných látek, aby byla v budoucnu možnost porovnat, jak se těmto dřevinám daří.

Pracovníci městské zeleně už přitom hydrogely využívali dříve, šlo však o syntetické, jež se hůře a déle rozkládají.

„Těší nás, že poprvé zkusíme tyto ekologické a šetrné k životnímu prostředí. Ročně sázíme přes dvě stě stromů, během roku je kontrolujeme a zaléváme, neujme se ale zhruba deset procent,“ popsala Marie Surovcová z odboru městské zeleně.

Díky hydrogelům ze zlínské univerzity mají mladé stromy lepší kondici

Krajské město však není prvním místem, kde se hydrogely zlínských vědců testují.

„Na jaře jsme se společností Lesy České republiky vysadili 75 mladých dubů v lokalitě bzenecké Pískovny a dle posledních měření se stromkům daří velmi dobře, zjistili jsme významné přírůstky právě u těch s hydrogelem,“ vysvětluje spoluřešitelka projektu Silvie Duřpeková.

Novinku vyzkoušeli už také lesníci při výsadbě lip malolistých v okolí hradu Buchlov. Ještě letos tam vědci z Centra polymerních systémů provedou kontrolu. Hydrogely použili i silničáři na Břeclavsku při vysazování stromů podél cest. Na příští rok je v plánu podpis licenční smlouvy s průmyslovým partnerem.