Po roce práce je vše připraveno. Na začátku listopadu vystřídají jezuity na Svatém Hostýně kněží z olomouckého arcibiskupství. Ne všichni věřící s tím souhlasí.
„Lidé nám samozřejmě píší, chtějí objasnění, zajímají se o to. Arcibiskupství ale jen reaguje na to, jak si situaci vyhodnotili jezuité,“ naznačil mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka. „Pochopitelně je to velká změna,“ dodal.
Najít nové kněze, kteří nahradí pětici jezuitů, nebylo pro arcibiskupství jednoduché a trvalo celý rok. Rektorem baziliky se stane Jiří Kopřiva, dnes už bývalý farář z Hulína, a kaplanem bude Bohumil Kundl z Kroměříže.
K hostýnské bazilice vede nová cesta, která usnadní pohyb návštěvníkům |
Zároveň zde zůstane dvojice starších jezuitů – Jiří Šolc a Jiří Kovář, kteří už mají důchodový věk. Vypomáhat budou také kněží z diecéze, například když na Hostýn pojedou se svými farníky na pouť, odslouží bohoslužbu nebo pomohou při zpovědích.
Poutníků by se změna nijak dotknout neměla. Řada věřících s tím ale nesouhlasí a někteří podepsali petici za setrvání řádu na Svatém Hostýně.
„Rozhodnutí ukončit jejich působení na tomto místě vnímáme jako unáhlené, necitlivé a neodpovídající potřebám věřících ani širší veřejnosti. Jejich odchod by byl přerušením vztahové i duchovní sítě, která se tu po generace utvářela,“ píše se ve zdůvodnění petice.
Petici za setrvání podepsalo 200 lidí
Petice vznikla v dubnu a zatím je pod ní přes 200 podpisů ze Zlínského kraje i dalších koutů republiky. A není údajně jediná. „Na Svatém Hostýně jsou jezuité lépe využiti než na Velehradě, kde to během roku tolik nežije,“ připsal ke svému podpisu Milan Linhart z Chotěboře.
„Stále s manželem věříme, že vedení jezuitů přehodnotí svoje stanovisko o opuštění poutního místa. Nedovedeme si představit, že by bylo otci jezuity opuštěno, ke Svatému Hostýnu prostě dlouhodobě patří,“ vzkázala v petici Milada Hájková z Přemyslovic.
Duchovní správu má na Hostýně na starosti Řád Tovaryšstva Ježíšova, tedy jezuité, kteří patří k řeholním katolickým řádům. Začali zde působit již v roce 1887. K tomuto poutnímu místu patří, ovlivňují ho a jsou v každodenním kontaktu s věřícími formou bohoslužeb, četných zpovědí, poutí nebo duchovních cvičení.
Mezi národní kulturní památky míří Svatý Hostýn či Svatý Kopeček |
Řád má ve správě i Velehrad. K přehodnocení působení na těchto dvou místech vyzval jezuity jejich generální představený Arturo Sosa před dvěma lety.
„Vyzval nás, abychom se odhodlali k opuštění jednoho ze dvou míst,“ vysvětlil loni v září tehdejší provinciál jezuitů Petr Přádka, který dříve působil na Velehradě. Zároveň sdělil, že „během jara 2024 vedení rozhodlo, že místem, které jezuité opustí, bude Svatý Hostýn“.
Jaké důvody k tomu vedly, neupřesnil. Komentovat situaci aktuálně nechtěli ani rektor na Hostýně Ladislav Nosek nebo provinciál Pavel Bačo, které redakce MF Dnes oslovila. „Myslím si, že to není moc šťastné řešení. Ale nakonec se to podařilo trochu usměrnit a dva z nás na Hostýně zůstanou,“ reagoval krátce kaplan Šolc.
Co rozhodlo v neprospěch Hostýna?
Hostýn a Velehrad se od sebe zase tolik neliší. Na Velehradě působí jezuité od roku 1890, na Hostýně o tři roky déle. Poutními se obě místa stala ke konci 19. století a obě jsou spojená s arcibiskupem Antonínem Cyrilem Stojanem.
Počty návštěvníků se pohybují v řádech nižších stovek tisíc ročně. Na Hostýně se jezuité věnují několik hodin denně zpovědím. Na Velehrad proudí věřící především k připomínce příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje, na Hostýn při Orelské, Svatohubertské nebo například Mezinárodní hasičské pouti.
V současné době působí na Velehradě dva jezuité, na Hostýně pět. Každé z míst má ale své „zabarvení“, odlišnou atmosféru, poutníky i genius loci.
Hostýn je pro každého, chce to však toleranci, říká znalkyně poutního místa |
Prvotním důvodem změn byl klesající počet jezuitů a jejich přesun na potřebnější místa, kde by se mohli věnovat studentům, jako je Praha, Brno nebo Olomouc. Jako jedno z vysvětlení se tedy nabízí zcela pragmatické rozhodnutí postavené na podstatě řádu Tovaryšstva Ježíšova, kterou je vzdělávání. To naznačil i provinciál Bačo letos v červnu.
„Důvodem je potřeba zajistit kvalitní pastorační péči na ostatních působištích, kde chce řád nadále rozvíjet své hlavní poslání a charisma, kterým je působit v akademickém prostředí a sloužit především studentům,“ konstatoval.
V tomto smyslu může mít Velehrad zřejmě vyšší postavení. Funguje zde církevní gymnázium, probíhají duchovní cvičení, setkávání mládeže.
Velehrad je duchovním centrem
„Hostýn není spojený s tradiční vzdělávací aktivitou. Je to poutní místo v krásném prostředí, které je velmi navštěvované a kde se jezuité věnují a věnovali i duchovenské činnosti,“ poukázal teolog Tomáš Parma z Cyrilometodějské teologické fakulty v Olomouci.
„Velehrad je duchovním centrem. Obě místa jsou považovaná za významná poutní místa, ale Velehrad je více spojený s tím, co je jezuitům bližší, tedy vzděláváním,“ upřesnil.
Pokud by to tak ale bylo, do jaké míry odcházející jezuité posílí práci se studenty? Podle neoficiálních zdrojů by akademické prostředí mohl profesně posílit jen jeden jezuita z Hostýna.
Má tedy tato změna na Svatém Hostýně racionální důvody? Nicméně faktem zůstává, že vzhledem ke klesajícímu počtu personálu, musejí jezuité zvažovat, kam nasměrují své síly. Ostatně před podobnou výzvou stojí i arcidiecéze.