Před šesti lety mu prezident Zeman udělil in memoriam Řád bílého lva I. třídy a o rok později získal zpět také čestný doktorát VUT v Brně. Některé právní záležitosti týkající se jeho rodiny ale stále zůstávají nedořešené.

Potomci J. A. Bati požádali město Zlín o zamítnutí rozhodnutí vedení radnice z roku 1947. Městská rada v čele s komunistickým předsedou Vilémem Morýsem tehdy schválila podání návrhu na provedení konfiskace majetku manželky J. A. Bati Marie Baťové a zavedení národní správy na tento majetek.

Mimo jiné šlo o vilu v blízkosti Kolektivního domu, která je majetkem Českého rozhlasu a jeho zlínská redakce v něm také sídlí.

„Jde o formální gesto. Nežádáme vydání majetku, nikdo v tuto chvíli neuplatňuje restituční nárok. Jen chceme, aby to současné zastupitelstvo posoudilo a aby byl zamítnut návrh tehdejší rady na tento zločinný akt,“ řekl MF DNES advokát rodiny Lubomír Müller.

Archiv J. A. Bati je ve Zlíně. Odhalí poválečné fungování firmy v zahraničí

„Jde nám o morální satisfakci. Zastupitelstvo má historickou příležitost napravit hanebné zacházení s manželkou J. A. Bati,“ doplnil.

Zastupitelé se žádostí zabývali na únorovém jednání. Pouze ale formálně vzali na vědomí, že právník města nedoporučuje vracet se k tomuto usnesení a rozhodnutí není na nich, ale na soudu. Advokát rodiny Müller reagoval dopisem a korespondence nadále pokračuje.

Město chce právní posouzení

„Nechceme tuto záležitost shazovat se stolu, ale pokud k tomu máme zaujmout stanovisko, musíme si sami prozkoumat relevantní dokumenty a prověřit uváděné skutečnosti. Zadáme si historický průzkum a právní posouzení,“ sdělil MF DNES primátor Jiří Korec s tím, že i přesto bude potřeba rozhodnutí soudu.

To bude zřejmě trvat několik měsíců. Až poté budou mít zastupitelé podklady, aby se mohli k žádosti vyjádřit či zaujmout stanovisko.

Místní národní výbor se v roce 1947 při svém rozhodování odvolával na dva roky starý zákon o konfiskaci nepřátelského majetku, který se dotkl i obuvnické firmy Baťa.

Konfiskaci majetku Baťovy manželky zdůvodnil tím, že „Marie Baťová, ač věděla o činech svého manžela, nezbavila jej správy svého majetku, ani neučinila pokus o to, a pro to jsou zde dány zákonné předpoklady pro konfiskaci dle zákona.“

Náprava historických křivd

S ohledem na pozdější zrušení rozsudku nad J. A. Baťou je podle Korce možné předpokládat, že „tehdejší odvozené obvinění jeho manželky bylo rovněž tendenční, nepodložené a nespravedlivé“. Současně ale město tvrdí, že jde o právně a historicky složitý případ.

„Pokud mají potomci paní Baťové zájem rehabilitovat její jméno, případně se domáhat svých majetkových práv, není bohužel Zastupitelstvo města Zlína věcně orgánem, který by v této věci mohl vydávat autoritativní rozhodnutí,“ konstatoval v dopise právník magistrátu Pavel Novák.

Před 50 lety zemřel Jan Antonín Baťa. V Brazílii vybudoval impérium

Zároveň připomněl, že náprava historických křivd se vztahuje k období od 25. února 1948. Rozhodnutí o Marii Baťové je ale o několik měsíců starší. Ze stejného důvodu nebyla rodina v minulosti u soudů úspěšná s žádostí o navrácení majetku po J. A. Baťovi.

„Vyhovění vašeho požadavku by znamenalo prolomení celospolečensky dlouhodobě akceptovaného rozhodného období pro nápravu historických křivd,“ napsal rodině Novák.

Lhůty uplynuly, říká právní historik

Právní historik David Kolumber, který se věnuje minulosti firmy Baťa, se ale domnívá, že město příslušným správním orgánem je.

„Problém však je, že podle správního řádu, kterým se musíme řídit, už lhůty pro uplatnění takového návrhu uplynuly. Kdyby s ním rodina přišla kolem roku 2007, ještě by to bylo možné. Teď už ne,“ upozornil.

Město podle něj může přijmout usnesení, kterým vyjádří svůj postoj. „Například mohou odsouhlasit, že rozhodnutí považují za nespravedlivé,“ naznačil Kolumber.

To by nemělo žádný právní dopad, nicméně město by tím jasně sdělilo svůj současný názor a vymezilo se vůči rozhodnutí svých předchůdců. Také Müller tvrdí, že zástupci města rozhodnutí vydali a také oni jej mohou změnit.