Ze Spojených států amerických doputovalo do Zlína 74 krabic plných dokumentů, které odkrývají dosud ne zcela probádaný život Jana Antonína Bati v zahraničí. Unikátní sbírku daroval městu Baťův vnuk John G. Nash.

„Pro Zlín je to určitě významné. Především pro celkový náhled na fungování zahraničních továren firmy Baťa po roce 1945, které rodina spravovala,“ upozornil ředitel Státního okresního archivu Zlín na Klečůvce David Valůšek. „Takové materiály jsme tady dosud neměli.“

Vedle stávajícího archivu firmy Baťa, který přibližuje především předválečné podnikání obuvnického gigantu, tak bude ve Zlíně k dispozici nový důležitý zdroj informací. Sloužit bude historikům, vědcům, studentům i široké veřejnosti k bádání a výzkumu.

„S nadačním fondem jsme chtěli vytvořit trvalý depozitář, který by oslavoval monumentální přínos Jana Antonína Bati českým dějinám, obchodu a průmyslu,“ vysvětlil Nash, který řadu let spolupracuje s uherskohradišťským Nadačním fondem Jana Antonína Bati. „Sbírka zahrnuje kromě soukromé korespondence také obchodní strategie nebo plány a nabízí hluboký pohled do života a odkazu Jana Antonína Bati, jeho rodiny, Tomáše Bati a jejich nejbližších obchodních partnerů,“ upřesnil.

Od narození Jana Antonína Bati uplyne 120 let, dodnes budí emoce

Město usilovalo o sbírku několik let. Nash se o ni desítky let staral, některé materiály také sám zdigitalizoval. Nejstarší dokument je datovaný zhruba do roku 1920, ty nejmladší jsou z roku 1965, kdy J. A. Baťa zemřel.

Archiváři zatím otevřeli jen pár boxů, takže tajemství dokumentů teprve začnou objevovat. Darovací smlouva ale obsahuje několikastránkový seznam, který nabízí alespoň stručný popis toho, co jednotlivé boxy ukrývají. Jde například o dokumentaci k baťovským výstavám, pobočkám firmy v různých státech, ke společnostem v Latinské Americe ve 40. letech a podobně.

Sbírku musejí ošetřit restaurátoři

Dohromady jde o zhruba třicet metrů archiválií, jež se do Spojených států dostaly z různých míst. Pro srovnání, archiv firmy Baťa uložený na Klečůvce je asi desetkrát větší.

„Tady ve Zlíně se zdá, že už bylo všechno řečeno, ale není to tak. Informací, které se o Janu Antonínu Baťovi ještě nevědí, je strašně moc. Zatímco Tomáš Baťa je zmapovaný, řekl bych, z devadesáti procent, u Jana Antonína je to zhruba dvacet procent. Prakticky u něj teprve začínáme,“ poukázal Petr Kopčil z nadačního fondu, jenž funguje už čtrnáct let. „Jde o materiály, které ležely v archivu desítky let a nikdo kromě rodiny k nim neměl přístup,“ naznačil.

Už teď je ale jasné, že sbírka bude muset projít rukama restaurátorů z Moravského zemského archivu v Brně. Některé dokumenty totiž mohou být poškozené plísněmi, protože část z nich byla zatopená. Na základě zkoumání vzorků se rozhodne o způsobu ošetření.

Buď archiváři použijí speciální plynovou komoru nebo mechanické čištění. První možnost je preferovaná, ale pravděpodobně by znamenala, že se dokumenty budou muset nejdříve roztřídit tak, aby jim chemické ošetření neublížilo. To může trvat několik měsíců.

„Další čas pak zabere archivní zpracování, aby se v dokumentech dalo dobře vyhledávat,“ upřesnil Valůšek. „A na základě darovací smlouvy budeme celou sbírku také digitalizovat, což potrvá několik let.“

Nadační fond chystá výstavu

Mezitím ale bude moci některé dokumenty a zajímavosti zveřejňovat nadační fond, který má ke sbírce přístup. Zároveň díky dlouholeté spolupráci s Nashem restauruje původní baťovské filmy, pořádá přednášky a chystá výstavu.

„Máme spoustu nových poznatků a zajímavostí a od rodiny nám přicházejí různé artefakty, například komoda, obraz, nádobí paní Baťové, objevili jsme také auto Jana Antonína Bati. Chtěli bychom některé ukázat v rámci krátkodobé výstavy,“ doplnil Kopčil.

Archivní dokumenty by měly podle znění smlouvy posloužit rovněž jako úložiště historického příběhu Zlína.

„Archiv Jana Antonína Bati je cenným svědectvím o klíčových momentech a vizionářském vedení, které proměnilo Zlín v průmyslové centrum světového významu. Je to nejen pocta jeho odkazu, ale také příležitost inspirovat další generace prostřednictvím výzkumu a vzdělávání,“ prohlásil primátor Jiří Korec. „Nyní budeme usilovat také o získání archivu, který vlastní podnikatelova vnučka, Brazilka Dolores Bata Arambasic.“