Žádost rodiny, kterou městu loni v prosinci zaslal její advokát Lubomír Müller, podpořil před několika týdny e-mailovým dopisem vnuk Jana Antonína Bati John G. Nash. Dokument byl adresovaný všem zlínským zastupitelům. I z toho důvodu o něm zastupitelé na nedávném zasedání diskutovali, přestože rozhodnutí bylo pouze v kompetenci radních.
„Váš hlas má význam. Nehlasujete jen o majetku – rozhodujete, zda český národ stojí za svými hodnotami pravdy a spravedlnosti. Návrat tohoto domova by byl aktem obnovy – nejen pro rodinu Baťů, ale i pro integritu národa. Po celý svůj život Jan Antonín Baťa věnoval veškerou svou energii své zemi. Nyní je čas napravit křivdu, kterou naše rodina snáší již více než sedmdesát pět let,“ stojí v dopise, který má iDNES.cz k dispozici.
Potomci chtěli, aby město zrušilo návrh rady z roku 1947 na konfiskaci majetku Marie Baťové a zavedení národní správy na tento majetek.
Zrušte zabavení majetku manželky Jana Antonína Bati, žádají město potomci |
Tehdejší radní se opírali o zákon o konfiskaci nepřátelského majetku a rozhodnutí zdůvodnili tím, že „Marie Baťová, ač věděla o činech svého manžela, nezbavila jej správy svého majetku, ani neučinila pokus o to, a pro to jsou zde dány zákonné předpoklady pro konfiskaci dle zákona.“
Jan Antonín Baťa byl tehdy prohlášený za kolaboranta a odsouzený k patnácti letům vězení.
Město ale po půl roce pátrání, posuzování a vyhodnocování dospělo k zamítavé odpovědi a potomkům vzkazuje, aby se obrátili na soudy.
Ať rozhodne soud, vzkazují radní
„Souhlasíme s tím, že to, co se odehrálo, bylo špatně. Jan Antonín Baťa nebyl kolaborant a věci, které se týkaly Marie Baťové, s tím byly v rozporu,“ vysvětlil zastupitelům primátor Jiří Korec (ANO).
„Budeme vždy podporovat očištění jeho jména i rodinných příslušníků. Už jen jako velké poděkování za to, co rodina ve Zlíně vytvořila. Ale teď respektujeme rozhodnutí soudu. Ten je jediný, kdo rozhodnutí z roku 1947 může změnit,“ prohlásil. Vycházel přitom z materiálů, které radním připravilo právní oddělení města.
„Jsem přesvědčený, že je to bezprecedentní nespravedlnost. Proto mi přišlo správné, aby město dalo silnější názor. Pokud můžeme nějak posílit pozici rodiny u soudu, tak to musíme udělat,“ konstatoval radní Pavel Brada (ANO).
Před 50 lety zemřel Jan Antonín Baťa. V Brazílii vybudoval impérium |
Nicméně výsledek hlasování rady je takový, že souhlasí s tím, že jméno Marie Baťové bylo očištěno současně se jménem jejího manžela, a to českými soudy v roce 2007.
Rozhodnutí svých předchůdců ze 40. let minulého století ale radní nezrušili s tím, že by to bylo v rozporu s ustanovením Ústavního soudu, který říká, že náprava historických křivd nemá zasahovat do období před 25. únorem 1948. Zlínští radní tehdy rozhodli pár měsíců před tímto datem.
Zastupitelé s nedávným rozhodnutím rady souhlasili a chtějí potomkům zaslat hromadnou odpověď. „Rozhodnutí vnímáme jako kompromisní a rozumné. Majetkoprávní vztahy nechme na soudech,“ sdělil zastupitel Pavel Simkovič (STAN).
Jako Zlíňan se stydím, říká zastupitel ODS
„Jako Zlíňan se dost stydím za to, že se nedaří rodině alespoň část majetku vrátit. Jako město toho Baťům spoustu dlužíme, jejich jméno připomínáme a oháníme se jím. Pouštět se do právních rozborů ale není v pozici města,“ poukázal zastupitel Hynek Steska (ODS).
Archiv J. A. Bati je ve Zlíně. Odhalí poválečné fungování firmy v zahraničí |
S rozhodnutím radních právník rodiny nesouhlasí.
„Soudci se v roce 1947 dopustili hrubé nezákonnosti vůči Janu Antonínu Baťovi a jejich nástupci to v roce 2007 napravili tím, že odsuzující rozsudek zrušili. Zlínští radní se dopustili v roce 1947 závažné křivdy vůči Marii Baťové, a tak by dnešní radní měli sami chtít zjednat obdobnou nápravu. Nejen tím, že pochybení formálně zkritizují, ale také tím, že ‚návrh na konfiskaci‘ zruší,“ poukázal Müller.
Vila J. A. Bati ve Zlíně
Zároveň upozornil, že existuje nález Ústavního soudu z roku 2005, který říká, že tam, kde se křivda z minulosti napravit dá, tak to mají příslušné orgány udělat.
„Tuto křivdu lze napravit, neboť vila, která Marii Baťové patřila, stále stojí, a Marie Baťová má dědice. Orgánem povolaným je v prvé řadě ten, který křivdu způsobil či vyvolal. V daném případě jsou to zlínští radní,“ konstatoval advokát.
O jednu historickou křivdu méně, VUT vrátilo Baťovi čestný doktorát |
Právní zástupce města Daniel Novák ale poukázal na to, že rozhodnutí Velkého Zlína přišlo až dva roky poté, co konfiskace majetku nastala s účinností Benešových dekretů v roce 1945. Podle něj proto bylo rozhodnutí radních v roce 1947 pouze deklaratorní a samo o sobě nemohlo způsobit zabavení majetku.
„Dědicové J. A. Bati a Marie Baťové se po roce 2007 již jednou předmětného majetku, respektive náhrady za něj, domáhali, avšak neúspěšně, kdy soudy konstatovaly, že by se jednalo o obcházení restitučních zákonů,“ doplnil Novák.
20. listopadu 2020 |
