Hygieničkám lidé volají i uprostřed noci. Je to naše profese, říkají

  18:26
Poslední měsíc pracují v téměř nepřetržitém režimu, telefony zvedají i uprostřed noci nebo nad ránem. Dnes už na Krajské hygienické stanici ve Zlíně není snad jediný člověk, který by se nepodílel na zvládání koronavirové pandemie.

Ředitelka Krajské hygienické stanice ve Zlíně Eva Sedláčková a ředitelka protiepidemického oddělení Jana Hošková. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Všechna doporučení a postupy týkající se nového koronaviru řídí Krajská hygienická stanice ve Zlíně. Její pracovníci jsou volajícím lidem k dispozici 24 hodin denně už dva týdny.

„Hlavní tým z epidemiologického oddělení posilujeme už od počátku a v pátek jsme počet navýšili znovu, protože práce je tolik, že lidé jsou maximálně vytížení,“ vysvětlily v rozhovoru pro MF DNES ředitelka krajské hygieny Eva Sedláčková a ředitelka protiepidemického oddělení Jana Hošková.

Ve Zlínském kraji bylo v pondělí po poledni dvacet zjištěných případů nákazy novým koronavirem při celkem 410 výjezdech pro odběry vzorků. Na výsledky 82 z nich se čekalo.

Kraj měl dosud jeden z nejvyšších nárůstů počtu nakažených v zemi. Proč?
Sedláčková:To může být způsobené tím, že jsme správně vybrali lidi k odběru vzorků, tedy zejména ty, kteří se vrátili z rizikových oblastí a mají příznaky respiračního onemocnění.

Kolik lidí se u vás koronaviru věnuje?
Sedláčková: V podstatě téměř všichni pracovníci hygienické stanice, tedy desítky lidí. Ale ta hlavní skupina, na kterou situace dopadá nejvíce, má asi 15 členů. Kromě dvou lékařek jsou už absolutně nezbytné i odborné pracovnice se zdravotním vzděláním, které zvedají telefony. Zapojili se i právníci a další odborníci, například z oddělení hygieny výživy nebo hygieny práce. Teď jsme uvolnili další prostory a telefonní linky. Lidé jsou tady od rána od sedmi hodin až do večera do devatenácti. A pak jsme samozřejmě k dispozici i v noci. Jedeme 24 hodin denně více než dva týdny.

V telefonu působíte pozitivně, klidně. Nedostavuje se po tak dlouhé době vyčerpání?
Hošková: Musíme to vydržet. Jsme zdravotníci, je to naše profese. A navíc, někteří volající jsou vystrašení, nevědí, co se děje, jsou třeba staršího věku, a my na ně nemůžeme přenášet naše problémy. Snažíme se je uklidnit, vysvětlit situaci, aby už neměli strach. Zažili jsme jednou, že na nás byl někdo naštvaný, že to přeháníme. A občas zavolá i někdo, kdo si udělá srandu.

Firma Hamé omezí výrobu, jeden z pracovníků se nakazil koronavirem

Kdy jste se naposledy vyspala, aniž by vám zvonil telefon?
Hošková: Netuším. Ale my to zase tak nebereme, víme, co znamená pohotovostní režim. Ale situace, kdy vám v půl jedné v noci zavolá člověk, že má náhle horečku a neví, jestli nemá koronavirus, to už brzy nebudeme moct řešit.

Jak to myslíte?
Hošková: Podobné případy začnou řešit obvodní lékaři, protože počty lidí s podezřením na nákazu stoupají a naším hlavním úkolem je mapovat kontakty těch, kteří budou pozitivní. Proto jsme dali doporučení, aby lidé telefonovali svým lékařům a oni pak, v případě potřeby, budou kontaktovat zdravotníky kvůli odebrání vzorků. Ze začátku jsme to dělali my, protože bylo potřeba, abychom vytyčili rizikové oblasti v zahraničí. Ale ty už jsou známé. Až toto začne fungovat, tak se budeme moci zaměřit na zmapování kontaktů kolem nemocného. U prvních případů to byla jenom rodina. Ale teď už jde i o kontakty v zaměstnání, se známými, v letadle a podobně.

Poprvé jsme ve Zlínském kraji mluvili o koronaviru před měsícem, když se v Kroměříži objevil muž s podezřením. Když se podíváte zpět, čekali jste tehdy, že dnes budeme v této situaci?
Sedláčková: Epidemiologové předpokládali, že nemoc se rozšíří. Podle toho, jak se šířila v Číně v ohnisku nákazy a v celé oblasti.

V tom případě už vidíte, jak se epidemie vyvine za měsíc?
Sedláčková: Předpokládáme, že onemocnění se bude šířit dál a počty nakažených budou narůstat.

Musely se pracovnice na telefonu nějak proškolit?
Hošková: Jsme tady dvě lékařky epidemioložky a vytvořily jsme pro asistentky algoritmus, podle kterého postupují. V případě, že potřebují rozhodnout o tom, u koho provedeme odběr, tak to samozřejmě přenechají nám. Ale i ony mají každý den informace o tom, které země jsou rizikové. Ptají se na to, odkud se lidé vracejí, kudy projížděli, jestli letěli letadlem, kdy se vrátili. Vyplňují u každého list, protože jsme si lidi rozdělili na ty bez potíží a s potížemi a současně na ty, kteří se vrátili z rizikových oblastí, mimo rizikové oblasti, či ze zemí s lokálním přenosem, což už jsou dnes téměř všechny. Lidé s podezřením na nákazu tímto sítem nepropadnou.

Ptáte se volajících i na osoby, se kterými byli v kontaktu?
Hošková: V současné chvíli pořád pracujeme s pozitivní cestovatelskou anamnézou. Komunitní přenos předpokládáme, že teprve přijde a bude ve větší míře. Ale zatím je největší nápor lidí, kteří se kolem 7. března vrátili z Itálie. Jsme teď v polovině inkubační doby a právě tito lidé by teď mohli mít obtíže. Pokud všichni zůstali v karanténě, tak by to bylo dobré.

To ale není moc pravděpodobné, je to tak?
Hošková: Určitě jsou i takoví, kteří karanténu nedodržovali. Také je to teď tak, že klinické příznaky u pozitivních lidí jsou velmi mírné, vůbec se nedají odlišit od jakékoliv jiné virózy. Je možné, že si lidé budou myslet, že to nic není, a nákaza se bude dál šířit. Nikdo neví, jak přesně se situace bude vyvíjet. Nechceme, aby to u nás dopadlo jako v Itálii, proto se snažíme riziko eliminovat tím, že jsme začali dělat odběry nad rámec.

Proč?
Hošková: Nedělali jsme je pouze u lidí s horečkou nad 38 stupňů, ale i u nižších teplot, nachlazení, kašle. A také u lidí, kteří se vrátili z méně rizikových zemí, například z Rakouska, které bylo ještě o minulém víkendu málo rizikové. My jsme ale riziko přenosu na naše občany chtěli minimalizovat. Proto jsme třeba na konci minulého týdne otestovali mladou ženu, která byla v Irsku. A byla pozitivní. Každý den přibývá zemí s lokálním přenosem, kdy lidé s nákazou nepřicestovali z jiné země, ale nakazili se doma.

S čím se na vás volající obracejí?
Hošková: Teď už je to různé. Volají i lidé s potížemi, kteří nikde v zahraničí nebyli. Třeba: Může se to na mě přenést, když pracuji v obchodě? Viděl jsem venku někoho, kdo má být v karanténě. Jsem starý člověk, byl jsem u lékaře, tam někdo kašlal a já mám teď teplotu.

Abyste u takových lidí vyloučili nákazu, museli byste testovat plošně. Je to vůbec možné?
Hošková: Vzorky se začaly testovat jako první ve Státním zdravotním ústavu v Praze, v současné době se vozí do Zdravotního ústavu v Ostravě a příští týden se k testování připravuje i Baťova nemocnice. Což je dobře, protože cílem je zvýšit protestovanost.

Autor: