Všechna doporučení a postupy týkající se nového koronaviru řídí Krajská hygienická stanice ve Zlíně. Její pracovníci jsou volajícím lidem k dispozici 24 hodin denně už dva týdny.

„Hlavní tým z epidemiologického oddělení posilujeme už od počátku a v pátek jsme počet navýšili znovu, protože práce je tolik, že lidé jsou maximálně vytížení,“ vysvětlily v rozhovoru pro MF DNES ředitelka krajské hygieny Eva Sedláčková a ředitelka protiepidemického oddělení Jana Hošková.

Ve Zlínském kraji bylo v pondělí po poledni dvacet zjištěných případů nákazy novým koronavirem při celkem 410 výjezdech pro odběry vzorků. Na výsledky 82 z nich se čekalo.

Kraj měl dosud jeden z nejvyšších nárůstů počtu nakažených v zemi. Proč?
Sedláčková:To může být způsobené tím, že jsme správně vybrali lidi k odběru vzorků, tedy zejména ty, kteří se vrátili z rizikových oblastí a mají příznaky respiračního onemocnění.

Kolik lidí se u vás koronaviru věnuje?
Sedláčková: V podstatě téměř všichni pracovníci hygienické stanice, tedy desítky lidí. Ale ta hlavní skupina, na kterou situace dopadá nejvíce, má asi 15 členů. Kromě dvou lékařek jsou už absolutně nezbytné i odborné pracovnice se zdravotním vzděláním, které zvedají telefony. Zapojili se i právníci a další odborníci, například z oddělení hygieny výživy nebo hygieny práce. Teď jsme uvolnili další prostory a telefonní linky. Lidé jsou tady od rána od sedmi hodin až do večera do devatenácti. A pak jsme samozřejmě k dispozici i v noci. Jedeme 24 hodin denně více než dva týdny.

V telefonu působíte pozitivně, klidně. Nedostavuje se po tak dlouhé době vyčerpání?
Hošková: Musíme to vydržet. Jsme zdravotníci, je to naše profese. A navíc, někteří volající jsou vystrašení, nevědí, co se děje, jsou třeba staršího věku, a my na ně nemůžeme přenášet naše problémy. Snažíme se je uklidnit, vysvětlit situaci, aby už neměli strach. Zažili jsme jednou, že na nás byl někdo naštvaný, že to přeháníme. A občas zavolá i někdo, kdo si udělá srandu.

Kdy jste se naposledy vyspala, aniž by vám zvonil telefon?
Hošková: Netuším. Ale my to zase tak nebereme, víme, co znamená pohotovostní režim. Ale situace, kdy vám v půl jedné v noci zavolá člověk, že má náhle horečku a neví, jestli nemá koronavirus, to už brzy nebudeme moct řešit.

Jak to myslíte?
Hošková: Podobné případy začnou řešit obvodní lékaři, protože počty lidí s podezřením na nákazu stoupají a naším hlavním úkolem je mapovat kontakty těch, kteří budou pozitivní. Proto jsme dali doporučení, aby lidé telefonovali svým lékařům a oni pak, v případě potřeby, budou kontaktovat zdravotníky kvůli odebrání vzorků. Ze začátku jsme to dělali my, protože bylo potřeba, abychom vytyčili rizikové oblasti v zahraničí. Ale ty už jsou známé. Až toto začne fungovat, tak se budeme moci zaměřit na zmapování kontaktů kolem nemocného. U prvních případů to byla jenom rodina. Ale teď už jde i o kontakty v zaměstnání, se známými, v letadle a podobně.

Poprvé jsme ve Zlínském kraji mluvili o koronaviru před měsícem, když se v Kroměříži objevil muž s podezřením. Když se podíváte zpět, čekali jste tehdy, že dnes budeme v této situaci?
Sedláčková: Epidemiologové předpokládali, že nemoc se rozšíří. Podle toho, jak se šířila v Číně v ohnisku nákazy a v celé oblasti.

V tom případě už vidíte, jak se epidemie vyvine za měsíc?
Sedláčková: Předpokládáme, že onemocnění se bude šířit dál a počty nakažených budou narůstat.

3 fotografie

Musely se pracovnice na telefonu nějak proškolit?
Hošková: Jsme tady dvě lékařky epidemioložky a vytvořily jsme pro asistentky algoritmus, podle kterého postupují. V případě, že potřebují rozhodnout o tom, u koho provedeme odběr, tak to samozřejmě přenechají nám. Ale i ony mají každý den informace o tom, které země jsou rizikové. Ptají se na to, odkud se lidé vracejí, kudy projížděli, jestli letěli letadlem, kdy se vrátili. Vyplňují u každého list, protože jsme si lidi rozdělili na ty bez potíží a s potížemi a současně na ty, kteří se vrátili z rizikových oblastí, mimo rizikové oblasti, či ze zemí s lokálním přenosem, což už jsou dnes téměř všechny. Lidé s podezřením na nákazu tímto sítem nepropadnou.

Ptáte se volajících i na osoby, se kterými byli v kontaktu?
Hošková: V současné chvíli pořád pracujeme s pozitivní cestovatelskou anamnézou. Komunitní přenos předpokládáme, že teprve přijde a bude ve větší míře. Ale zatím je největší nápor lidí, kteří se kolem 7. března vrátili z Itálie. Jsme teď v polovině inkubační doby a právě tito lidé by teď mohli mít obtíže. Pokud všichni zůstali v karanténě, tak by to bylo dobré.

To ale není moc pravděpodobné, je to tak?
Hošková: Určitě jsou i takoví, kteří karanténu nedodržovali. Také je to teď tak, že klinické příznaky u pozitivních lidí jsou velmi mírné, vůbec se nedají odlišit od jakékoliv jiné virózy. Je možné, že si lidé budou myslet, že to nic není, a nákaza se bude dál šířit. Nikdo neví, jak přesně se situace bude vyvíjet. Nechceme, aby to u nás dopadlo jako v Itálii, proto se snažíme riziko eliminovat tím, že jsme začali dělat odběry nad rámec.

Proč?
Hošková: Nedělali jsme je pouze u lidí s horečkou nad 38 stupňů, ale i u nižších teplot, nachlazení, kašle. A také u lidí, kteří se vrátili z méně rizikových zemí, například z Rakouska, které bylo ještě o minulém víkendu málo rizikové. My jsme ale riziko přenosu na naše občany chtěli minimalizovat. Proto jsme třeba na konci minulého týdne otestovali mladou ženu, která byla v Irsku. A byla pozitivní. Každý den přibývá zemí s lokálním přenosem, kdy lidé s nákazou nepřicestovali z jiné země, ale nakazili se doma.

S čím se na vás volající obracejí?
Hošková: Teď už je to různé. Volají i lidé s potížemi, kteří nikde v zahraničí nebyli. Třeba: Může se to na mě přenést, když pracuji v obchodě? Viděl jsem venku někoho, kdo má být v karanténě. Jsem starý člověk, byl jsem u lékaře, tam někdo kašlal a já mám teď teplotu.

Abyste u takových lidí vyloučili nákazu, museli byste testovat plošně. Je to vůbec možné?
Hošková: Vzorky se začaly testovat jako první ve Státním zdravotním ústavu v Praze, v současné době se vozí do Zdravotního ústavu v Ostravě a příští týden se k testování připravuje i Baťova nemocnice. Což je dobře, protože cílem je zvýšit protestovanost.