„Chceme poslance a veřejnost seznámit s argumenty pro zachování hřebčína. A požádat naše zástupce v Poslanecké sněmovně o to, aby v této věci učinili nějaké konkrétní kroky ve smyslu petice,“ řekl iniciátor petice Aleš Martínek.
Veřejné slyšení bude v 16 hodin v největší místnosti Poslanecké sněmovny, která pojme téměř 200 lidí. Peticí se zabývá petiční výbor.
„Je otázka, jaké přijmeme usnesení, ale domnívám se, že většina z petičního výboru sympatizuje s tím, aby se Hřebčín Napajedla nějakým způsobem zachoval,“ naznačila místopředsedkyně petičního výboru Nina Nováková (nestranička za KDU-ČSL). Usnesení má jen doporučující charakter, pro vládu ani ministerstva závazné není.
Majitelé hřebčína s médii nekomunikují, před časem však na svém webu obsáhle popsali aktuální situaci. Chov ukončili z ekonomických důvodů, protože se jim nevyplácel. A teď hledají nové využití areálu. Hřebčín vznikl v roce 1886 a jde o nejstarší tuzemský chov anglických plnokrevníků. Stát ho v 90. letech privatizoval.
Stát nemá dotovat soukromníka
Podle Martínka majitelé s nákupem hřebčína převzali i společenskou zodpovědnost za jeho historii, kulturní hodnotu a tradici, která by neměla skončit. Jaké kroky by stát mohl udělat, je ale podle něho předčasné řešit. Vše by mělo vyplynout z debaty s majiteli.
„Jsem přesvědčen, že řešení existuje, a věřím, že se najde a bude takové, aby na konci zvítězil hřebčín a chov koní v něm. O to jde,“ zdůraznil Martínek.
Stáje slavného hřebčína v Napajedlích zůstanou prázdné, chov koní skončil |
Podle regionálních poslanců stát musí ctít soukromé vlastnictví, současně by ovšem měl pečovat o svoji historii a udržet tradici chovu anglického plnokrevníka. Ten sice v Česku pokračuje na jiných místech, ale ne tak systematicky, jako to bylo v Napajedlích, odkud pochází mimo jiné poslední vítěz Velké pardubické valach Sacamiro.
„Z právního hlediska je to jasná věc, ale když si vezmeme, kolik lidí petici podepsalo a jakou má hřebčín historickou tradici, tak by se stát měl minimálně z úcty k lidem, kteří ho žádají, pokusit sehrát roli mediátora v tomto sporu,“ poznamenal poslanec Aleš Dufek (KDU-ČSL). Případná finanční pomoc by se podle něho řešila až v další fázi debat.
První hříbě narozené v Napajedlích v roce 2017
3. ledna 2017 |
„Pokud jde o kulturní dědictví, tak by se stát v této věci angažovat měl. Ale vzhledem k tomu, že se kdysi rozhodl hřebčín privatizovat, tak si myslím, že je to už bezpředmětné. Na začátku se stala chyba,“ tvrdí poslankyně Margita Balaštíková (ANO), která dříve byla ředitelkou napajedelského hřebčína. Podle ní by měl stát podporovat nejprve chov anglického plnokrevníka, aby mělo smysl činnost v Napajedlích opět rozjíždět.
„Přál bych si, aby byla tradice zachována, na druhou stranu je špatně, když stát dotuje soukromníky,“ míní poslanec Vladimír Zlínský (SPD). Přesto by byl pro to, aby zástupci státu s majiteli kontakt v této věci navázali.
Napajedla o hřebčín stojí
„Stát, popřípadě město Napajedla samozřejmě má možnosti, jak zachování historického odkazu i pokračujícímu provozu pomoci, ale i to je podmíněno vůlí majitele se takto dohodnout,“ sdělil poslanec Stanislav Blaha (ODS).
„Mně to přijde jako přehazování horkého bramboru. První krok by měla udělat samospráva a kraj, protože Hřebčín Napajedla je instituce významná i pro region,“ reagoval Petr Gazdík (STAN). Současně říká, že rozumí iniciátorům petice a že se poslanci budou snažit tlačit na vládu a ministerstvo zemědělství, protože hřebčín má i celorepublikový význam.
Pastviny a koně, nebo bytovky? V Napajedlích padne klíčové rozhodnutí |
Případná finanční pomoc by měla podle Gazdíka formou dotace mířit do více podobných zařízení. Stát své hřebčíny podporuje finančně, soukromé však ne. I to byla skutečnost, na niž majitelé hřebčína v Napajedlích upozorňovali.
Vedení Napajedel dalo už dříve najevo, že o hřebčín stojí. Tamní zastupitelé loni na podzim nepovolili změnu územního plánu, na jejímž základě by na části pastvin mohli vlastníci postavit bytové domy. Tímto projektem chtěli ztráty z provozu hřebčína sanovat.
Podle hejtmana Radima Holiše (ANO), který se setkal s majiteli hřebčína i Martínkem, leží zodpovědnost na státu. Kraj do toho finančně vstupovat nebude. „Stát ústy některých svých představitelů řekl, že to má řešit kraj. Nemyslím si to, považuju to za alibistické vyjádření. Byl to státní hřebčín a stát se našeho rodinného stříbra zbavil,“ dodal Holiš.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
