Mapa naučných stezek turistům nabídne také cestu k hradu Nový Šaumburk

  10:46
Možná deset let ještě potrvá záchrana středověkého hradu Nový Šaumburk. Přesto se už brzy může dostat do mapy naučných stezek. Ruiny hradu postaveného ve druhé polovině 14. století, jež patří od roku 1973 na seznam chráněných kulturních památek, leží poblíž stezky k rozhledně na Kelčském Javorníku.

Středověký hrad Nový Šaumburk stával v katastru obce Podhradní Lhota. | foto: Spolek hradu Nový Šaumburk

Díky partě čtyř nadšenců teď doslova vstávají z popela. A obec Podhradní Lhota, na jejíchž pozemcích pozůstatky hradu stojí, tak může mít do budoucna velké plány. „Turisté často ze stezky odbočí a zamíří k hradu, takže jeho zařazení mezi naučné stezky by nám zvýšilo návštěvnost,“ plánuje starosta Petr Horáček.

Při záchraně toho, co zbylo ze středověkého hradu Nový Šaumburk, se dobrovolníci radí s odborníky z Národního památkového ústavu.

Sám patří k zakládajícím členům Spolku hradu Nový Šaumburk, a pokud mu to čas dovolí, mění se v dobrovolníka. Amatérská skupina se pod pravidelným dohledem pracovníků z Národního památkového ústavu v Kroměříži zaměřila naposledy na hradní jádro, očistu a konzervaci nádvorní zdi.

„K postupné obnově základů nepotřebujeme žádné speciální nářadí. Vystačíme si s obyčejnou lopatou a krumpáči,“ popisuje Tomáš Třetina, předseda spolku. Třiačtyřicetiletému grafikovi, jemuž historie a především pak období středověku učarovaly, přirostl Nový Šaumburk k srdci. A to doslova, ke zřícenině míří často společně s přítelkyní Markétou.

„O hradu jsem samozřejmě věděl už dřív, ale že ho budu mít nakonec kousek od domu, to jsem netušil,“ vysvětluje rodák z Podlesí u Valašského Meziříčí. „Měl jsem zkrátka štěstí. Přítelkyně pochází z Podhradní Lhoty, kam jsem se za ní přestěhoval. To všechno vyřešilo. Na hradě teď pracujeme vlastně v rodinném kruhu,“ usmál se Třetina.

Nový Šaumburk pustl od roku 1469, kdy krajem táhla vojska uherského krále Matyáše Korvína. Oficiální záchranářské práce začaly před několika lety za podpory obce, jež si kvůli tomu změnila i územní plán. Loni v lednu založený spolek by měl přispět k tomu, aby se mohli zaplatit řemeslníci, bez nichž se jinak zruční dobrovolníci často neobejdou.

„Nehospodaříme se žádnými velkými penězi, sponzorům jsme vděčni i za malé, několikatisícové částky,“ poznamenal Třetina.

Záměr na obnovu hradu je dílem památkářů z Kroměříže, kteří jsou z fungování nového spolku nadšení. „Ve zříceninách se uskutečnily už v první polovině 20. století poměrně rozsáhlé výkopové práce. Jenomže zachovalé zdivo ani odkryté výkopy se nekonzervovaly a postupně zanikají. Nyní se všechno obrací k lepšímu i proto, že členové spolku se obnově věnují celoročně,“ uvedl památkář Radim Vrla.