Sestry v hospicové péči musejí být i psychicky odolné. Univerzita jim pomůže

  9:16
Zlínská univerzita Tomáše Bati jako první v republice nabídne od nového akademického roku nový magisterský program zaměřený na domácí a hospicovou péči. Vystudované sestry budou samostatnější než dosud, což usnadní práci s klienty.

Pečuje v domácím prostředí o chronicky a nevyléčitelně nemocné seniory, dospělé i děti v závěru jejich života. Všeobecná sestra v hospicové péči musí být empatická, mít odborné znalosti a dovednosti a umět dobře komunikovat. Denně se stará o deset i více klientů a požadavky na její odbornost se stále zvyšují.

Bez lékaře však může provádět jen část práce. Aby její kompetence byly ještě vyšší a znalosti ještě hlubší, může nově vystudovat magisterský program zaměřený právě na domácí a hospicovou péči.

Od příštího akademického roku jej jako vůbec první v Česku nabídne zlínská univerzita. Organizace, které tuto specializovanou péči v kraji i mimo něj poskytují, to velmi vítají.

„Současné vzdělávání se na paliativní péči sice zaměřuje více, než tomu bylo před několika lety, ale stále to není dostatečné. Sestra po bakalářském programu stejně musí projít řadou školení a kurzů, aby mohla tuto práci správně vykonávat. A stále je to kurz, ne vzdělání. Po absolvování nového studia už budou sestry skutečně připravené na vykonávání hospicových služeb,“ vysvětlil Stanislav Tvrdoň, vedoucí zdravotnického úseku hospicové péče Strom života, která má klienty i ve Zlínském kraji.

„U nás neříkáme, že bude líp“

Zájem o tyto služby navíc v posledních letech výrazně stoupá. Rodiny, které chtějí, aby jejich příbuzný strávil poslední měsíce či týdny svého života v domácím prostředí, mají díky tomu snadnější rozhodování.

Pracovníci mobilního hospice dojíždějí na různá místa a umějí se po zdravotní stránce postarat o umírajícího prakticky čtyřiadvacet hodin denně. Také komunikují s rodinou a poskytují psychickou podporu. Tato práce je však odlišná od práce v nemocnici.

Speciální paliativní týmy v nemocnicích usnadňují lidem konec života

„Ve zdravotnictví sestry běžně pečují o pacienta za účelem uzdravení. U nás je to jinak, u nás u každého očekáváme úmrtí, metody péče jsou jiné, my mírníme bolesti, pracujeme s opiáty, zodpovědnost je velmi vysoká, sestra musí být edukovaná velmi dobře a také být psychicky mnohem odolnější, protože umírají i malé děti nebo mladé maminky,“ zdůraznila ředitelka Zdravotního ústavu paliativní a hospicové péče Pahop v Uherském Hradišti Helena Schwarczová.

První mobilní hospic v Uherském Hradišti založila před osmi lety a dnes má sedm poboček nejen ve Zlínském kraji, ale také v sousedním Jihomoravském. V Pahopu pracuje zhruba 50 sester, které se stále vzdělávají, protože i v hospicové péči se objevují nové metody.

„U nás se nesmí říkat klientům, že bude líp. Líp už u nás nebude. My se snažíme zpříjemnit poslední dny, sestra navazuje hezký vztah s pacientem a stává se součástí rodiny. I proto je potřeba, aby byla psychicky odolná,“ doplnila Schwarczová.

Univerzita má dvacet let zkušeností

Zlínská univerzita vzdělává všeobecné sestry už dvacet let. Magisterský program je určený pro zvýšení jejich kvalifikace. Předměty se budou orientovat především na klíčové oblasti, jako jsou ošetřovatelství, paliativní péče, domácí péče, rehabilitace, komunikace s pacienty včetně empatické důstojné péče s respektem k přáním pacienta a rodiny.

Polovina umírajících by potřebovala přístup k paliativní péči, říkají experti

Takto specializované sestry pak budou moci řadu nových činností vykonávat i bez lékaře. „Například se bude moci sama rozhodnout, že u klienta zavede žilní vstup a bude aplikovat některé typy infuzních roztoků, může pečovat o pacienta na domácí plicní ventilaci, provádět výměnu močového katetru u mužů, hodnotit a ošetřovat nehojící se rány,“ vyjmenovala organizační garantka nového studijního programu Anna Krátká.

„Na základě ordinace lékaře bude provádět v domácím prostředí dialýzu u pacienta s chronickým selháváním ledvin. Pro pacienty to znamená, že nebudou muset podstupovat často náročné převozy do nemocnice,“ doplnila.

Praxe přímo v hospicu

Proto také část studia stráví studenti na praxi přímo v hospicových zařízeních.„Je to neocenitelná zkušenost. Studenti se učí, jak citlivě hovořit s pacienty a jejich rodinami, zejména v situacích, kdy je třeba řešit obtížná a citlivá témata. Díky praxi tak získávají nejen odbornou způsobilost, ale i empatii a schopnost porozumět potřebám těch, kterým poskytují péči,“ upřesnila Krátká.

Dětský hospic má i místnost k rozloučení. Nese odkaz zemřelé holčičky Julie

Některá zařízení také mají akreditaci, která zaručuje kvalitu praxí. Jedním z nich je i Pahop. „Hospicové péče přibývá, máme pacienta dva dny, ale i čtyři pět měsíců. Jsem moc potěšená, že univerzita do toho šla, protože v tomto směru byl obrovský deficit,“ doplnila Schwarczová.

Od ledna příštího roku bude možné podávat přihlášky ke studiu. Fakulta přijme do prvního ročníku navazujícího studia v prezenční i kombinované formě celkem třicet studentů.

Autor: