Vše je laděno do zelena. V prostoru jsou zobrazeny rostliny a zvířata, siluety některých se pohybují. Do toho zní odevšad zvuky lesa, ptáků a dalších tvorů.
„Snažíme se tu návštěvníkům navodit atmosféru, jako by skutečně byli venku v kopcích a lesích,“ rozhlíží se okolo starosta Horní Lidče Josef Tkadlec. „Zároveň je tu ohromné množství věcí k prozkoumávání a poznávání,“ ukazuje muž, který stojí za nápadem vytvořit v malé obci obří a drahé multimediální centrum.
V expozici, kterou letos slavnostně otevřeli, působí spokojeně. Přípravou stavby za 85 milionů strávil několik posledních let, musel se vypořádat s řadou nečekaných okolností, jako bylo například úmrtí architekta, úpravy konečné podoby či zdražování materiálů a energií.
„Nyní jsme to dotáhli do zkušebního provozu,“ vydechl si Tkadlec. „Otevřeno je zatím nepravidelně, ale už tu provádíme školy i další zájemce, budovu využívají různé instituce pro setkání či semináře.“
Obec nyní testuje, jak bude schopna sladit provoz atrakce s dalším zdejším výrazným lákadlem, mechanickým betlémem a čeká ještě na doplnění některých technologií. Trezor přírody je však už návštěvníkům k dispozici. A první ohlasy od školních výprav mají v Horní Lidči pozitivní.
„Ještě nikdy jsem něco takového neviděla. Nejvíc se mi líbil film o přírodě a veliký glóbus,“ líčila šestiletá Nina, která na návštěvu přijela s první třídou zlínské základní školy.
Co tedy budova, která kombinuje zdánlivě neslučitelné prvky krás divočiny s virtuální realitou, nabízí? Návštěvníci se mohou podívat do dvou hlavních částí. V té první si ve tmě užijí projekci krátkého filmu. Ukazuje pohled na zdejší malebnou krajinu s kopci, potoky i typickými valašskými stavbami.
„Pečlivě jsme procházeli krajinou a vytipovali místa, která ukážeme,“ říká starosta.
Nejde však o tradiční promítání. V sále jsou tři velkoformátové projekce, jedna na obřím plátně, další dvě přímo v prostoru. Obraz působí, jako by byl zavěšený na šňůrkách a zrcadlí se v prostoru. „Člověk si tu může sednout nebo se procházet, nasávat atmosféru a relaxovat,“ naznačil Tkadlec. „Máme zkušenosti, že tu lidé zůstávají, i když se smyčka filmu už opakuje.“
Unikátní Trezor přírody v Horní Lidči nabízí multimediální expozici (říjen 2022)
Návštěvníci pak po schodišti vystoupají do prvního patra, kde najdou sociální zázemí i společenskou místnost pro výuku, besedy či semináře. Ve druhém křídle budovy je čeká samotná bohatá expozice.
Informace z pařezů
Jedním ze stěžejních prvků jsou takzvané pařezy. Vozíčky s obrazovkami, kterými lidé mohou jezdit po obří kreslené mapě na podlaze. „Podle toho, na kterém místě se zastaví, jim na monitorech vyskočí příslušné informace o dané oblasti,“ popisuje Tkadlec.
Na dotykových obrazovkách jsou pak zpracovaná další témata, například orchidejové louky, kočka divoká nebo lýkožrout. „Nechtěli jsme, aby to byly informace jako z učebnice,“ zmiňuje starosta. „Školáci si tu mohou nejenom projít zajímavosti, ale zároveň si je přímo ověřit v kvízu.“
Lákadlem pro děti je i zákoutí simulující medvědí brloh. Když se do něj člověk vplíží, uslyší autentické medvědí mručení. „Chtěl jsem tu i věrný model medvěda, ale říkali mi, že by to bylo pro děti příliš dramatické. Ale nevzdávám se toho,“ směje se Tkadlec.
V hale jsou i další pohybující se prvky, reagující na pohyb návštěvníků. Celý systém vymyslela specializovaná firma Trezoru přírody přímo na míru.
„Moderní multimediální expozice v zahraničí vznikají i několik let. My jsme tady překonali velikou výzvu, kdy jsme celý projekt museli udělat během jednoho měsíce, což se nakonec podařilo,“ zmínila Libuše Pitelková, marketingová manažerka společnosti AV Media, která audiovizuální systém zpracovala.
Zajímavosti ze čtyř chráněných oblastí
Hlavní myšlenkou celé expozice je ukázat zajímavosti čtyř chráněných krajinných oblastí, které do zdejšího regionu zasahují. Jsou to Bílé a Biele Karpaty, Kysuce a Beskydy. Název Trezor přírody vymyslel zesnulý architekt Michael Klang s myšlenkou ukrýt a uzamknout to nejcennější ze zdejší krajiny.
Nejde přitom jen o strohé informace vypsané na cedulích, ale řadu prvků, které přibližují jednotlivá témata. „Je skvělé, že na rozdíl od klasické expozice v muzeu můžete lehce obsah doplňovat a měnit,“ zmínil ředitel Správy CHKO Beskydy František Jaskula. „Dovedu si představit zaměření například na sucho nebo téma nadměrného turismu a správného chování v horách.“
Pracovníci chráněných krajinných oblastí spolu s dalšími odborníky na naplňování trezoru dlouhodobě spolupracují a další obsah budou připravovat i do budoucna. Vize je připravit nové výukové programy pro školy, přizvat další odborníky a vyzkoušet společnou československou výuku.
Obec chce zároveň do budovy doplnit další důležité zázemí, vzniknout by tu mělo informační centrum i občerstvení. Dodělává se také vzduchotechnika a některé plochy se budou ještě výtvarně zpracovávat.
„Jsme ale rádi, že to hlavní máme za sebou,“ přiznává Tkadlec, že při současných cenách by bylo jen těžko myslitelné stavbu takového rozsahu zbudovat. Velkým problémem pro budoucí provoz by naštěstí neměly být drahé energie. „Jednak je budova velice dobře udělaná a navíc plánujeme na střeše fotovoltaiku, což by nám mělo výrazně pomoci.“
Přísun návštěvníků by měla v budoucnu zajistit také mezinárodní cyklostezka Bevlava, která povede u řeky Senice přímo za budovou. Za řekou také obec plánuje zbudovat lesopark pro venkovní odpočinek. „Věřím, že se nám podaří sladit provoz Trezoru přírody i betléma a přivede to k nám spoustu návštěvníků. Myslím, že už příští rok nám potvrdí, že jsme dokázali celému kraji nabídnout něco, co určitě stojí za podívání,“ přeje si starosta.