Jsou pro čtyři až šest lidí, lze v nich topit i vařit, mají lepší izolační vlastnosti než stan a především jsou prakticky nehořlavé a také lehké.
„Nehořlavost je extrémně důležitá, neboť uprchlické tábory jsou na omezených místech. A protože námi vyráběné sendvičové panely mají výjimečné protipožární vlastnosti, je možné domky stavět relativně blízko sebe. Pak lze na poměrně malé ploše zařídit komfortní bydlení pro lidi v tíživé situaci, aniž by hrozilo, že tábor vyhoří,“ přiblížil manažer firmy Spur Jiří Stodůlka.
Materiál musí být též odolný vůči extrémním podmínkám, velké vlhkosti, rozdílům teplot i přímému slunečnímu záření, což se děje třeba na poušti. Životnost domku je garantována na sedm let. Důležité také je, že se dá zamknout.
„Často se stává, že jsou v konfliktních zónách staří lidé a maminky s dětmi. Když mají domek, který mohou zamknout, mají větší pocit bezpečí. Je to pro ně něco jiného, než když žijí ve stanu,“ zmínil Stodůlka.
Část technologií na výrobu si zlínská firma přivezla ze Švédska, zbytek zkonstruovala a vytvořila sama. Nejdříve se vyrobí pěna, z níž vzniknou panely, které se ořežou na požadovanou velikost. Tak se to děje po několikaletém vývoji od roku 2019.
Jeden z požadavků na výrobu zněl, aby byly domky cenově příznivé. Cena jednoho se včetně malého fotovoltaického panelu a baterie pohybuje kolem dvou tisíc dolarů.
Střechy zaplnily tisíce solárních panelů, firmy sází na zelené energie |
Plastové panely jsou vkládány do dvou kartonových krabic společně s ocelovou trubkovou konstrukcí a dalšími komponentami, jako jsou okna a dveře. Čtyři lidé jsou pak schopni domek postavit za čtyři hodiny. Přístřešek má obytnou plochu 17,5 metru čtverečního, střecha unese 50 kilogramů sněhu a odolá bočnímu větru o rychlosti až 100 kilometrů za hodinu.
„Kladem je, že je vše lehké a zabírá relativně málo prostoru, protože do konfliktních zón bývá většinou problém dostat materiál. Do jednoho standardního námořního kontejneru se vleze čtyřicet domků,“ upřesnil Stodůlka. „Kdyby se tam posílaly celé domky, nebyl by nejnákladnější domek, ale logistika,“ doplnil.
Loni vyrobila firma 20 tisíc staveb
Aktuálně jsou domky v Sýrii či na Ukrajině, nejvíc jich ale stojí v Turecku, kde se při letošním zemětřesení hodně obytných domů zřítilo a další jsou neobyvatelné. Jen za loňský rok zlínská firma vyrobila komponenty pro dvacet tisíc provizorních staveb.
Projekt domků vymyslela a zastřešuje nezisková organizace Better Shelter (Lepší úkryt), založená nadací Ikea Foundation, která spolupracuje s dalšími humanitárními organizacemi, převážně OSN. Poptávka je v současné době značná.
Podnikatelem roku Zlínského kraje je šéf SPUR Tomáš Dudák |
„Růst je teď vysoký, jedeme na téměř maximální kapacitu kolem dvou tisíc domků měsíčně,“ upřesnil vedoucí výrobního střediska ve firmě Spur David Klobáska. Celkový objem výroby by měl být letos podobný jako loni.
„Zvažujeme vylepšení, aby domek byl komfortnější pro uživatele, chystají se změny v odstínu, aby lépe odrážel sluneční záření,“ naznačil Klobáska. Ještě vylepšit by se měly parametry protihořlavosti a možnosti recyklace.