„Mám s nakaženými liškami zkušenost z lovu i z fotopastí, které používám pro pozorování zvěře,“ nastínil zdejší myslivec Jaroslav Šarman, který je také předsedou okresního mysliveckého spolku ve Vsetíně.

„Prašivina se šíří poměrně intenzivně, hlavně v období rozmnožování lišek v prosinci a v lednu. Pak se předává mladým, a pokud jde o masivní napadení parazitem, končí většinou úhynem liščat.“

S kolegou myslivcem našli zhruba před dvěma měsíci v lese u Držkové dospělého lišáka, který uhynul na prašivinu. Několik nakažených kusů během loňského roku zachytil také na fotopastech. Měly vypadané kusy srsti na boku či ohonu.

„Lišky s prašivinou se vyskytují poměrně často v místech, kde vyhledávají potravu. Nejsou příliš plaché, takže se stává, že se přibližují k lidským obydlím a vyhledávají potravu tam,“ upřesnil Šarman.

Liška s prašivinou je v populaci docela upozaděná, nedokáže si uhájit své teritorium a obtížněji shání potravu. Proto se blíží i k vesnicím. Kvůli roztoči, který napadá horní vrstvu kůže, může úplně přijít o srst, a tím pádem také o pocit komfortu v zimě, a je více zranitelná.

Šarman odhadl, že pro každou třetí až pátou lišku končí nákaza smrtí. Současně říká, že nemoc jejich populaci nedecimuje, ačkoliv je poměrně rozšířená. Někteří veterináři však říkají, že později uhyne prakticky každá nemocná liška, protože parazit ji tak zdecimuje, že už nemá sílu na to lovit.

Nakazit se mohou lidé i jejich psi

Prašivině se říká také svrab, způsobuje ho zákožka svrabová, která patří k nejvíce přenosným parazitickým roztočům. Prašivinou se můžou nakazit psi, kočky i lidé, u nichž to může vyvolat alergickou reakci.

Člověk by se měl v lesích s výskytem prašiviny pohybovat opatrně a neměl by tam mít psa puštěného na volno. Pokud by našel uhynulou lišku, měl by to oznámit myslivcům. Nákaza může přejít také na kunu nebo rysa, pokud v místě žijí. Výskyt lišek s prašivinou je spíše lokální než plošný.

Lesy v okolí Držkové jsou většinou státní, jejich majitel však o prašivině informace nemá.

„V této oblasti neevidujeme žádný úlovek lišky s prašivinou, ani nebyla nalezena uhynulá liška s příznaky tohoto onemocnění,“ sdělila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. O prašivině v okolí Držkové nevědělo ani vedení obce.

Další porosty zejména v Hostýnských vrších patří Arcibiskupským lesům a statkům Olomouc, které prašivinu lišek zaznamenávají sporadicky. „Pokud takové zvíře objevíme, jeho přeléčení je velmi komplikované. Jako optimální se v tomto případě jeví jeho odlov,“ dodala mluvčí Dagmar Obšilová.

V lesích ve Zlínském kraji, například poblíž Hvozdné, se objevují také cedule, jež upozorňují na výskyt Aujeszkyho choroby. Tu přenášejí divočáci, a pokud ji dostanou psi, bývá pro ně smrtelná. V kraji se za poslední zhruba rok objevily dva takové případy.