Když před pár týdny vyšlo najevo, že kromě Čapího hnízda premiéra Andreje Babiše je mezi spornými projekty, na které si posvítil Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), také devatenáct akcí ve Zlínském a Olomouckém kraji, nebylo zřejmé, o jaké konkrétně jde.
Teď už je jejich výčet známý díky materiálu ministerstva financí, který zveřejnil web iRozhlas.cz. Je v něm uvedena například výstavba cyklostezky z Otrokovic do Kvasic, projekt kompostárny a svozu odpadu v Chropyni nebo částečná úprava zámku Žerotínů ve Valašském Meziříčí.
Všechny tyto akce byly financovány z Regionálního operačního programu Střední Morava, pod který spadá Zlínský a Olomoucký kraj. Pokud se pochybení potvrdí, příjemci budou muset peníze z dotace (nebo aspoň jejich část) vracet.
„Pokud jde o příjemce u jednotlivých projektů, těm byla dotace proplacena. V případě, že se v souvislosti s probíhajícími šetřeními prokáže, že došlo k porušení podmínek dotace, bude po příjemci neoprávněně proplacená částka vymáhána zpět,“ vysvětlil ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava Ivan Matulík.
Meziříčí zřejmě vrátí peníze
V případě zámku Žerotínů už úřad vyzval Valašské Meziříčí k navrácení 2,5 milionu korun, tedy deseti procent z celkové dotace 25 milionů.
„Město výzvu projedná na nejbližším jednání zastupitelstva města, které se koná na začátku dubna,“ reagovala valašskomeziříčská mluvčí Renata Votrubová. Rada už zastupitelům doporučila, ať vrácení části peněz schválí.
Šlo o projekt z roku 2013, v jehož rámci město upravilo tři patra památkově chráněné budovy, v nichž vznikly nové galerijní a expoziční prostory se zázemím. Řešil ho také antimonopolní úřad, který radnici udělil pokutu 100 tisíc za chybu ve výběrovém řízení.
„Pochybení města spočívalo ve vymezení cenového rozpětí u vybraných položek v interiéru, jako například dveře, dlažba, svítidla,“ upřesnila Votrubová.
V případě Chropyně to byly dvě investice. Svoz biologického odpadu za tři miliony v roce 2012, v jehož rámci město koupilo auto, nádoby na odpad a lisy na PET lahve. O dva roky později kompostárna za pět milionů korun, pro niž pořídilo i traktor.
„Projekty řeší policie v rámci trestního oznámení na hospodaření města v letech 2010–14, které podal jeden opoziční zastupitel,“ přiblížila starostka Chropyně Věra Sigmundová s tím, že tehdy bylo ve hře, zda město nenakoupilo lis na PET lahve a traktor za vyšší cenu.
„Podle mě jsou oba projekty v pořádku, byly profinancovány a fungují,“ míní Sigmundová.
Policie případ ještě neuzavřela, na jejím závěru bude záviset, zda Chropyně porušila dotační podmínky a bude muset peníze vracet. „To na klidu moc nepřidá,“ přiznala Sigmundová.
Problémy s veřejnými zakázkami
Dalším problematickým projektem, na který upozornil OLAF, je čtyři kilometry dlouhá cyklostezka podél řeky Moravy z Otrokovic přes Bělovský jez do Kvasic. Za necelých dvacet milionů ji postavilo Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu. Z ROP přišlo kolem čtrnácti milionů.
Část cyklostezky vede kolem Bělovského jezu po stávající cestě, s čímž jeden z jejích vlastníků nesouhlasí.
„Většina dala souhlas, jeden ale ne. V tomto případě se koná odvolací řízení na kraji, zda jde o veřejně přístupnou komunikaci,“ vysvětlil projektový manažer Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu Ivan Mařák.
Řízení může skončit tak, že sdružení bude muset peníze vracet. „To by byl velký problém. Věřím, že k tomu nakonec nedojde,“ doufá Mařák.
Dvanáct projektů se týká „technické pomoci“, což byla zakázka z roku 2007 na informační systémy pro ROP nejen ve Zlínském a Olomouckém kraji. Tam byla potíž s veřejnou zakázkou.
„Ty bývají největším problémem,“ potvrdil Matulík, který ale další podrobnosti ke sporným akcím nechce zveřejňovat, dokud o nich nebude rozhodnuto.
Ukazuje se však, že prohřešky nejsou tak zásadní, jak by se mohlo na první pohled zdát. „Jde spíše o drobnosti,“ okomentoval situaci náměstek hejtmana Josef Zicha.