„A mohlo by se něco udělat s restaurací, která se moc nepovedla,“ poznamenala Eva Jiřičná.

Rozšíření o výstavní prostory má být směrem k sousední tělocvičně základní školy Emila Zátopka. Ta půjde k zemi a místo ní vyroste nová. Podle primátora Jiřího Korce by šlo o přízemní, maximálně mírně zvýšenou dostavbu. Byly by v ní výstavní prostory, jež jsou dnes ve foyeru po obvodu sálů. Výstavy by tam mohly být zejména při kongresech a mohly by se zde prezentovat firmy, jež je dotují a pomáhají organizovat.

Sál, který Jiřičná navrhla, nese její jméno. Jsem dojatá, řekla zlínská rodačka

„Řešíme to s paní architektkou dva tři roky. Zatím máme objemovou studii, ze tří variant jsme vybrali jednu. Potřebujeme ještě udělat podrobnější studii, pak budeme soutěžit projekt,“ řekl Korec.

„V průběhu příprav budeme znát rozpočet a podle toho dáme stavbu do plánu investic města. Uvidíme, kdy se k ní dostaneme, ale nechceme na ni dlouho čekat, zejména kvůli tělocvičně,“ doplnil primátor, jenž považuje za logické, že dostavbu navrhuje opět Jiřičná jako autorka sousedních budov univerzity. A postará se i o návrh nové tělocvičny.

U restaurace v Kongresovém centru půjde především o energetiku. V úvahu přichází i instalace solárních panelů na budově. „Chceme snížit energetickou náročnost restaurace, aby ji bylo možné obsadit na trvalý provoz a mnohem lépe ji využívat,“ podotkl Korec.

Zmíněná tělocvična se bude muset zbourat a postavit znovu. „V budově zůstane výměníková stanice dopravního podniku a posune se směrem k univerzitě. A s největší pravděpodobností se rozšíří, aby tam byla dvě sportoviště místo jednoho,“ sdělil primátor.

Zlín má být pořád na co pyšný. To město miluju takové, jaké je, říká Jiřičná

Ve hře je varianta výstavby dvou hracích ploch vedle sebe, nebo nad sebou. Podle Korce je v místě prostor, aby nová tělocvična vyrostla trochu dále od Kongresového centra.

Světově uznávaná architektka Jiřičná před časem navštívila Zlín, kde dostala netradiční dárek k 85. narozeninám. Velký sál Kongresového centra, které před čtrnácti lety navrhla, nově nese její jméno.

„Jsem architekt a celý život to s velkou radostí dělám. Ale působí to, jako bych centrum stavěla sama. Tak to není, podílela se na tom obrovská spousta lidí, kterým bych za to chtěla poděkovat,“ řekla Jiřičná, která žije a pracuje v Londýně, architektonický ateliér má i v Praze. Ve Zlíně žila s rodiči do svých čtyř let, poté se přestěhovali do Prahy.