„Měli jsme termín s časovým harmonogramem, který je tímto krokem minimálně ohrožený, ne-li znemožněný,“ reagoval mluvčí ŘSD Jan Rýdl na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v Brně, který odmítl kasační stížnost silničářů.

Ti se snažili zvrátit verdikt Městského soudu v Praze, který zrušil rozhodnutí ministerstva dopravy o tom, že aktivisté nejsou účastníci stavebního řízení.

Konkrétně šlo o povolení na jedenáct stavebních objektů, z nichž nejdůležitější je dvousetmetrová provizorní silniční spojka z dálnice k výpadovce ze Zlína do Fryštáku. Komplikace je to pro silničáře v tom, že bez těchto objektů není možné dálnici až do Fryštáku otevřít, ačkoliv je jinak prakticky hotová.

Ministerstvo dopravy musí nejdříve rozhodnout o odvolání spolku Děti Země proti stavebnímu povolení, jež se jich týká. To zabere nějaký čas, který pak bude potřeba i na výstavbu nezbytných částí ke zprovoznění dálnice.

Soud vyhověl stížnosti aktivistů

„Nejvyšší správní soud shodně s městským soudem uznal naše argumenty, že ministerstvo vyloučilo Děti Země z odvolací fáze stavebního řízení pro jedenáct stavebních objektů nezákonně, přičemž mu ani podruhé nepomohly výmysly Ředitelství silnic a dálnic,“ reagoval předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Stavba D49 nabírá zpoždění, v prosinci otevřou aspoň její část na Kroměřížsku

Ministerstvo jako důvod vyloučení uvedlo, že skončila platnost stanoviska EIA, což je řízení, v němž se posuzovaly dopady stavby na životní prostředí. Řízení EIA se však týkalo celé dálnice, a tudíž z ní podle soudu nelze zmíněné objekty vyjmout a posuzovat odděleně, tedy bez účasti spolků.

„Jsme přesvědčení o argumentech, které jsme podali. Ale rozhodnutí soudu je pro nás zavazující,“ zmínil Rýdl. „Budeme s touto situací dál právně pracovat a řešit další kroky směrem k dokončení a zprovoznění dálnice,“ nastínil.

Na dálnici čeká Fryšták i Horní Lapač

Dálnice D49 je od konce loňského roku otevřená pouze z Hulína do Holešova, což je zhruba deset kilometrů. V této části většinou plní svůj účel, takže odvádí dopravu ze zastavěných částí mimo ně. Na totéž zatím marně čekají ve Fryštáku či v Horním Lapači, které přetíná stávající přetížená silnice.

„Je to katastrofa. Pár lidí dokáže zablokovat něco, co by pomohlo celé aglomeraci. Doufám, že se to už konečně pohne dopředu,“ věří starosta Fryštáku Pavel Gálík.

Plánovaná trasa dálničního přivaděče, který k připravované D49 připojí Zlín.

Vadí mu také to, že radnice zatím nemůže opravit poškozené silnice ani chodníky, pokud přes město jezdí tranzitní doprava a těžká technika stavbařů.

„Provoz je u nás stále silný, takže by bylo fajn, kdyby se dálnice otevřela. Ale beru už všechny termíny s rezervou,“ podotkla starostka Horního Lapače Jaroslava Hudečková. „Doufám, že to bude alespoň do konce letošního roku,“ přeje si.

Kdy se řidiči a tamní obyvatelé dálnice skutečně dočkají, dnes ale není jasné.

Právní bitva. Spolky vyhrály další soud o D49, otevření dálnice se komplikuje

Patrik navíc tvrdí, že silničáři staví bez stavebního povolení, když čtyři z jedenácti objektů, o nichž je řeč, jsou podle něho už hotové a užívají se. „Při povolování těchto jedenácti objektů se zákony opakovaně porušovaly,“ tvrdí Patrik.

Rýdl odmítl, že by ŘSD stavělo bez povolení, ačkoliv řekl, že některé objekty jsou ve finálním stadiu výstavby před dokončením, ne však hotové. „Na všechny objekty jsme v době realizace měli stavební povolení v právní moci,“ prohlásil.

Šest žalob od Dětí Země

K tomu, aby se mohlo po dálnici jezdit z Hulína až do Fryštáku, potřebují silničáři ještě jedno stavební povolení, které stále nemají. Scénář je podobný, ministerstvo rozhoduje o odvolání aktivistů.

Povolení se týká tří objektů, když jedním z nich je dočasné prodloužení dálnice o 600 metrů, aby se z ní dalo sjíždět. Také tyto části ŘSD podle Patrika staví na černo, což Rýdl odmítá.

Dálnice promění provoz v okolí zlínské zoo, ve hře je nový vchod i parkoviště

Děti Země poslaly proti dálnici D49 v letech 2010 až 2024 celkem šest žalob, přičemž čtyři soudní řízení vyhrály. Podle Patrika nemá ŘSD slibovat termíny jejího otevření, pokud nemá potřebná stavební povolení v právní moci. Podle silničářů jde zase ze strany aktivistů o obstrukce, nikoliv o životní prostředí.

Dálnice D49 z Hulína do Fryštáku se začala stavět v roce 2008. Pak se její výstavba zastavila například kvůli nedostatku peněz nebo absenci stavebního povolení na hlavní trasu.