Aktivisté mají poslední šanci, dálnici D49 řeší Nejvyšší správní soud

  11:00
Nejvyšší správní soud v Brně bude rozhodovat o osudu dálnice D49 z Hulína do Fryštáku, kterou silničáři začali stavět před koncem loňského roku. Ekologické spolky podaly kasační stížnost.

U Fryštáku začala stavba dálnice D49 (prosinec 2021). | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Nejvyšší správní soud v Brně (NSS) už letos zrušil na základě stížnosti ekologických spolků dvě stavební povolení na části rozestavěného dálničního obchvatu Frýdku-Místku. Dokončení celé akce se tak zbrzdilo.

Totéž může nastat v případě dálnice D49 z Hulína do Fryštáku. Když zahájení stavby ekologové ze spolku Děti Země a Egeria napadli u Městského soudu v Praze, neuspěli. Proto podali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) v Brně, který může zrušit povolení. Je to poslední možnost, jak se aktivisté snaží zpomalit budování této části dálnice, proti níž řadu let protestují.

„Čekali jsme to, netajili se tím, že podají kasační stížnost, chudáci zneuznaní, které nikdo neposlouchá,“ ulevil si šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic ČR Karel Chudárek. „Jsme teď v očekávání. Rozhodnutí soudu se nedá předvídat. Samozřejmě, že máme obavy,“ doplnil.

Stavba za více než šest miliard korun se rozjela na plné obrátky, a pokud by se musela zastavit, bude to velmi složité a drahé.

„Na začátku není jednoduché všechno rozpohybovat, a když už se staví naplno, není úplně jednoduché všechno zastavit. A to se raději ani nedívám na finanční prostředky,“ naznačil Chudárek.

Podle něho ekologickým spolkům nejde o životní prostředí, ale o to, aby dělali obstrukce. Silničáři si opakovaně stěžují, že aktivisté napadají jakékoliv rozhodnutí týkající se dálnice D49.

Když bylo předloni na úsek z Hulína do Fryštáku po mnoha letech čekání a příprav konečně vydáno stavební povolení, podaly proti němu spolky rozklad. Ministerstvo dopravy ho odmítlo, a tak nabyl právní moci. Aktivisté ale téměř vzápětí podali žalobu k Městskému soudu v Praze a dožadovali se zrušení povolení. Opět neuspěli. Tak se obrátili na Nejvyšší soud v Brně.

„Podle nás se městský soud žalobou s devíti body nezabýval pečlivým způsobem,“ zmínil předseda Dětí Země Miroslav Patrik. „Na řadu našich námitek na ochranu před nadlimitním hlukem, na ochranu kvality podzemních vod před zimní údržbou, ke zmírnění zásahu do krajinného rázu nebo k nejasnostem, zda byly podmínky územního rozhodnutí splněny, odpověděl jen obecnými úvahami bez konkrétních zjištění,“ tvrdí.

S námitkami se ministerstvo vypořádalo

Děti Země žádaly také o soudní přezkoumání závazného stanoviska řízení EIA z roku 2016. Posuzují se v něm dopady stavby na životní prostředí a jeho součástí tenkrát nebylo projednání s veřejností.

Spolek tvrdil, že zákon, podle něhož se EIA řeší, není v souladu s českou ústavou a evropskou směrnicí, protože jeho novela loni zrušila pětiletou platnost závěrů EIA. Teď je platnost časově neomezená. Podle Chudárka byly ale všechny připomínky neopodstatněné, nebo se s nimi ministerstvo dopravy vypořádalo v rámci stavebního povolení.

Klíčové je, že NSS může zrušit rozhodnutí pražského městského soudu. „V případě zrušení tohoto rozhodnutí je zřejmé, že bude zrušeno povolení této stavby. Výsledek řízení ovšem nelze předjímat,“ upozornila mluvčí soudu Sylva Dostálová.

„Vzhledem k množství starších napadených věcí nelze v současné době odhadnout, kdy v dané věci bude rozhodnuto a zda bude nutné nařizovat ústní jednání,“ zmínila.

Platné stavební povolení už jednou bylo

Už v roce 2011 se stalo, že silničáři měli platné povolení, které ale soud po žalobách aktivistů kvůli formálním pochybením zrušil. Pokud by to nastalo i teď, kromě zastavení prací by to znamenalo nutnost dalšího vyřizovaní a časové zdržení. Silničáři přitom věří, že by řidiči po nové dálnici mezi Fryštákem a Hulínem mohli jezdit před koncem roku 2024.

V případě Frýdku-Místku po zrušení povolení kvůli způsobu měření hlučnosti situaci řešil i ministr dopravy. Povolení se podařilo vydat znovu a nabylo právní moci.

Jisté je zatím jen to, že pokud ekologové s kasační stížností neuspějí, nebudou mít další možnost, jak výstavbu dálnice zastavit. „Pak budeme mít vyhráno,“ uvedl Chudárek.

Nová čtyřproudová cesta povede v budoucnosti z Fryštáku do Lípy a dál ke státní hranici. Ulevit má městům a obcím v okolí od dopravní zátěže a po jejím kompletním dokončení zlepší spojení se Slovenskem. I na dalších úsecích však mají silničáři s přípravou problémy. K soudu se zatím nedostaly.

Autor: