Levice ve Zlínském kraji hledá po volebním fiasku cestu z krize, zatím marně

  8:58
Pád ČSSD a KSČM ve Zlínském kraji nezastavily ani komunální volby. Obě strany teď řeší, co se s tím dá dělat. Dříve nejsilnější levicové strany v Česku mají na radnicích čtyř největších měst kraje po podzimních komunálních volbách jenom čtyři zástupce.

Hlasů pro levicové kandidáty mezi volebními lístky mnoho nebylo. | foto:  František Vlček, MAFRA

Komunista Ivan Mařák zůstal zastupitelem v Uherském Hradišti a za ČSSD zůstal Karel Holík kroměřížským radním a Olga Sehnalová zastupitelkou, Petr Kořenek je dál zastupitelem ve Vsetíně.

Zlín je dokonce bez jakéhokoli zástupce levicové strany, a to už druhé volební období v řadě. „Nejen na zlínské radnici, ale i ve Sněmovně chybí hlas levice a bohužel další roky chybět bude,“ poznamenal předseda zlínské sociální demokracie Josef Říha.

ČSSD v krajském městě nepostavila samostatnou kandidátku, ale několik jejích členů se „schovalo“ mezi nezávislé osobnosti na kandidátku Zlín sobě, která však dostala jen 2,14 procenta.

Komunisté ve Zlíně vůbec nepostavili kandidátku, protože město podle svých slov považují za „příliš pravicové“. V Uherském Hradišti se spojili s SPD a nezávislými kandidáty a dali si název Hlas pro Hradiště. Za něj uspěl bývalý náměstek hejtmana Ivan Mařák, který si je ale vědom toho, že jinde KSČM ztrácí.

„Výsledky v obcích s rozšířenou působností jsou pro nás tragické,“ konstatoval Mařák.

„Teď jsme v nejsložitější situaci, v jaké vůbec můžeme být. Je škoda, že nás lidé přestali brát jako stranu, která hájí jejich zájmy,“ zamýšlí se krajský šéf ČSSD Jiří Ott. „Slovo sociální jako by dnes bylo nepatřičné, ale levice ve státě chybí. Má smysl se za ni rvát,“ je přesvědčený.

Na tom se sice shodnou obě partaje, ovšem klíčová otázka zní, jak s tím chtějí bojovat. Někteří vidí cestu ve spojování stran na bázi koalic, jak to předvedla pravice projektem SPOLU v loňských sněmovních volbách.

Vzniknout může široká levicová koalice

„Nejde o spojení KSČM s nějakou jinou či jinými levicovými stranami, ale o širokou levicovou koalici při zachování specifik stran s cílem udělat pro obyvatele Zlína život příjemnější,“ naznačila předsedkyně zlínských komunistů Dagmar Butnikošarovská. „Máme prakticky stejné programy, a pokud se nesejdeme na stejné bázi, opět neuspějeme. Ani my, ani ČSSD,“ vzkázala.

Možnost spojování Říha přímo neodmítá, ale zatím se vyjadřuje spíše obecně. „To, v jakém uskupení příště půjdeme do voleb, si prozatím nechám na vnitřní diskusi ve straně,“ reagoval.

Ne všichni sociální demokraté jsou této variantě nakloněni. „Nevím, jestli je spojování s komunisty ta správná cesta,“ řekl Ott.

Zástupci levice mluví také o změnách uvnitř svých stran, hlavně o jejich nutném omlazování. To však bude složité. „Velká část společnosti je z politiky otrávená. V současné době lidé nemají chuť do ní vstupovat, bojí se o existenci svoji, nebo své firmy,“ uvědomuje si Ott.

Ryba smrdí od hlavy, říká Seďa

Zkušený politik ČSSD a dlouholetý poslanec Antonín Seďa z Uherského Hradiště by i proto začal se změnami rovnou ve vedení strany – u předsedy Michala Šmardy.

„Ryba smrdí od hlavy. Změna ve vedení strany se musí promítnout do všech úrovní, krajské i komunální,“ je přesvědčen Seďa. „Potřebujeme do vedení strany předsedu, který bude mít důvěru veřejnosti a vliv. Musíme se také vrátit ke kořenům ČSSD. K našemu programu, který je kvalitní, akorát se nedostává k uším voličů,“ doplnil.

„Musíme změnit celkový obraz KSČM na veřejnosti,“ tvrdí také Butnikošarovská. Levicoví politici si myslí, že na jejich většinovou neúčast mohou doplatit občané. „Část obyvatel, která volila hnutí ANO ve Zlíně, podlehla iluzi, že volí středově levicovou stranu, když jiné levicové strany nebyly vidět. Ve výsledku však zvolila pravicovou koalici,“ uvedl Říha.

Pravicovější vedení podle nich mohou zvyšovat ceny služeb, aby si města přilepšila ve složité ekonomické situaci.

„Nikdo nebude brzdit ceny MHD, ceny nájmů, urve se to do tržního prostředí. Budou se zdražovat poplatky za popelnice, obce budou z lidí tahat peníze. Brzda, která tam byla, už není,“ obává se šéf krajské KSČM Roman Ramach. Podle něho musí být levice v době krize více vidět. Proto komunisté ve větších městech kraje organizují demonstrace proti drahotě.

Radnice v kraji plošnější zdražování služeb zatím neplánují, ale nahoru půjde například cena vody, což bývá každý rok. „Dopady drahoty na obyvatele města lze zmírnit, radnice má k tomu možnosti i prostředky,“ dodala Butnikošarovská.

Autor: