Dnes v Beskydech najdeme jen pár desítek těchto stromů. „Většinou to jsou staré dřeviny, několik z nich je památkově chráněno,“ vysvětlil Vojtěch Bajer z rožnovské pobočky Českého svazu ochránců přírody Salamandr.
V minulosti byl tis v tomto pohoří běžnější. „Můžeme tak usuzovat z pylových nálezů v rašeliništích, ale i z toho, že historicky například na Valašsku platil tis za ceněnou komoditu,“ připomněl Tomáš Myslikovjan ze Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy.
 |
Dřevo z tisů totiž lidé vždy oceňovali pro jeho vlastnosti: trvanlivost, houževnatost, odolnost a zároveň pružnost. „Tis proslul jako dřevina, z níž se vyráběly luky a kuše,“ zmínil Myslikovjan.
Ochránci přírody upozorňují, že pro návrat chráněného stromu do Beskyd nemohou použít běžné sazenice dostupné v zahradnictví, ale tis musí mít jasný genetický původ a beskydské předky. Tyto stromy budou ochranáři pěstovat od semínka a využijí přitom záchranného semenného sadu, který udržují státní lesy. Ten slouží jako klonový archiv, tedy záložní zdroj genofondu velmi vzácných stromů.
Sad tisu založil před lety ve Štramberku lesník Milan Jurásek, který využil „řízků“ z původních beskydských stromů. „Právě letos po letech začaly plodit a nám se podařilo nasbírat několik kilogramů plodů,“ řekl Bajer.
Salamandr Nezávislá profesionální nezisková organizace Salamandr patří do Českého svazu ochránců přírody, vznikla v roce 2000 a sídlí v Rožnově pod Radhoštěm. Říkají o sobě, že jsou trpěliví, spolehliví a (ne) přizpůsobiví. Od svého založení vysadili 116 390 kusů stromů, pokosili a uklidili 514 hektarů vzácných luk, instalovali nebo opravili 115 označníků, ošetřili 868 hektarů ploch od křídlatky, 14 let vydávají Zpravodaj CHKO Beskydy a v rámci uspořádaných akcí odpracovali dobrovolníci 4 950 hodin. Zdroj: www.salamandr.info |
Stromy teď budou vyrůstat v lesní školce v Košařiskách. „Bude to přitom běh na hodně dlouhou trať, než uvidíme nějaké výsledky,“ připouští Bajer s tím, že než bude možné stromy přesazovat do lesů, potrvá to minimálně sedm let.
Ochránci vysazují i původní byliny
Po této době začnou v první fázi ochránci vysazovat stromy poblíž několika stávajících tisů, které jsou především na odlehlejších místech Beskyd, na samotách a v rezervacích. Tis totiž patří mezi dvoudomé dřeviny a k rozmnožování potřebuje přenos pylu mezi samčími a samičími jedinci.
„V druhé fázi by pak mohlo dojít ke spontánnímu růstu tisů a jejich postupnému návratu do beskydské přírody,“ naznačil Myslikovjan.
Ochránci přírody tím chtějí obnovit původní rozmanitost zdejší krajiny a navracet do Beskyd druhy rostlin, které sem historicky patří.
Salamandr už se podobným způsobem podílí na obnově místních luk. Také zde vysazují byliny a jiné rostliny vypěstované mravenčí prací ze semínek. „V tomto případě nejde vždy o chráněné druhy, ale o rostliny, které vhodně podpoří zdejší rozmanitost a pomohou návratu motýlů a dalších druhů hmyzu,“ vysvětlil Bajer.
