Pozemky po výbuchu munice u Vlachovic hloubkově vyčistí soukromá firma

  10:22
Policie po šesti letech dokončuje práce v areálu vybuchlých muničních skladů ve Vlachovicích. Ministerstvo vnitra chce, aby se o hloubkové čištění v okolí postaral Zlínský kraj. Stát mu pošle 100 milionů korun.

Nemohou orat, těžit dřevo ani používat těžkou techniku na pastvinách. Majitelům zpřístupněných pozemků v okolí vlachovických muničních skladů policie stále doporučuje pouze volný pohyb bez těžkých strojů.

V lesích přitom řádí kůrovec a dřevo ztrácí hodnotu. Hospodaření se vším všudy ale bude bezpečné až ve chvíli, kdy v půdě nezůstane žádný zbytek munice z výbuchů z roku 2014. Vedení Zlínského kraje má plán, jak to umožnit.

„Chceme, aby se majitelé znovu dostali ke svým pozemkům a aby to bylo rychlé. Stát ale na toto hloubkové čištění nemůže dál blokovat pyrotechniky, kteří areál několik let čistili. Proto nám poskytne peníze, my vyhlásíme výběrové řízení a vybereme soukromou firmu,“ vysvětlil hejtman Jiří Čunek.

Ministerstvo vnitra tvrdí, že hloubková asanace není součástí záchranných a likvidačních prací, které už pět let policie ve Vlachovicích provádí.

„Podle zákona by se o ni měli postarat sami vlastníci. Vzhledem k finanční, administrativní a časové náročnosti hloubkové asanace jsme hledali řešení, jak vlastníkům dotčených pozemků pomoci. Jako optimální řešení se jeví zřízení dotačního titulu pro územně příslušný Zlínský kraj,“ vysvětlil Jiří Korbel z odboru tisku ministerstva vnitra.

Návrh na zřízení dotačního titulu by mělo ministerstvo vnitra předložit vládě v tomto týdnu. Materiál počítá s tím, že stát pošle kraji dohromady 100 milionů korun. Práce pyrotechniků, jež bude spočívat v odstranění zbytků munice v hloubce několika desítek centimetrů pod povrchem, by měla trvat deset let.

Výbuchy dvou skladů na konci roku 2014 rozmetaly munici na rozloze více než 1 300 hektarů. Vlastníkům už policie po odstranění munice vrátila dohromady tisíc hektarů, uvnitř areálu to bylo 200, v jeho okolí 800. Teď zbývá pyrotechnikům vyčistit poslední třetinu základů budovy druhého vybuchlého skladu.

„Pokud nedojde k nějaké mimořádné události, tak by práce na ohledání druhého epicentra měly být ukončeny v horizontu několika týdnů,“ potvrdila mluvčí krajské policie Lenka Javorková.

Velitel zásahu by tak mohl po téměř šesti letech ukončit nejdéle trvající mimořádný zásah záchranných složek v Česku.

Znehodnocené pozemky

Pak budou mít vlastníci k dispozici všechny své pozemky a mohou se domluvit na případném odprodeji nebo směně. Uvnitř oploceného areálu muničních skladů by totiž všechny pozemky měl vlastnit státní podnik Vojenské lesy a statky (VLS). Se všemi se zatím nedohodl.

„Důvodem je, že v části areálu probíhá policejní zásah, je nepřístupná, a pozemky tím pádem není možné ocenit,“ upřesnil mluvčí VLS Jan Sotona.

Velká část zejména menších majitelů na výzvy vůbec nereaguje. Od deseti vlastníků už státní podnik pozemky odkoupil. Dalším více vyhovuje směna, ale protože mají část majetku v nepřístupné části, chtějí počkat, až budou mít k dispozici celou svou plochu.

Dohromady už VLS vyplatily 6,5 milionu korun. Při oceňování musejí podle zákona vycházet z ceny v místě a čase obvyklé.

Vlastníkům se ale nelíbí, že stanovená cena vychází z toho, jak pozemek vypadá dnes. Po několika letech bez údržby a se stromy napadenými kůrovcem, suchými a bezcennými, má pochopitelně jinou hodnotu než v době před výbuchy.

„Pro nás je to samozřejmě obrovská ztráta. A tady je přece jasný veřejný zájem, který je výjimkou ze zákona. Vinou státu a jeho nedbalého chování se stala velká škoda na majetcích samospráv a občanů. Mně ukládá zákon o obcích starat se o svěřený majetek s péčí řádného hospodáře, a žádný hospodář by nepostupoval tím způsobem, že se těchto pozemků zbaví za cenu šrotu,“ reagoval starosta Slavičína Tomáš Chmela.

Město vlastní asi 30 hektarů pozemků a zastupitelé už schválili, že když jim kdokoliv vykompenzuje újmu na obecním majetku, tak na to přistoupí. To se ale zatím nestalo. Nespokojený je i Dalibor Olšák, jenž je dalším z vlastníků větší části pozemků.

„Nemáme přístupné asi dvě třetiny našich pozemků, a pokud bychom je měli směnit podle toho, v jakém jsou momentálně stavu, tak bychom to hodně zvažovali. Třeba smrkové dřevo už je v této chvíli suché a prakticky bezcenné,“ dodal.

Autor: