Těžbu v Chřibech kritizují aktivisté. Zaděláváme si na problémy, varují

  8:52
Vymýcené paseky, které se neustále zvětšují navzdory tomu, že jde o evropsky významnou lokalitu. Tak vypadá místy situace v Chřibech, kde na zhruba polovině plochy (necelých jedenáct tisíc hektarů) hospodaří Lesy ČR. Ty už ustupují od plošné těžby a říkají, že dřevo těží šetrně.

Situaci řeší i ministři životního prostředí a zemědělství. Těžbu kritizují aktivisté i někteří odborníci s tím, že je nešetrná a ohrožuje budoucnost lesa včetně chráněných živočichů, kteří tam žijí.

Týká se to také sousedního Ždánického lesa, který leží v Jihomoravském kraji a kde se loni v prosinci s aktivisty sešli ministři životního prostředí a zemědělství.

Po tomto setkání se způsob těžby má změnit. Lesy ČR říkají, že stále postupují šetrně, nicméně od blokové těžby už ustupují.

„Domníváme se, že současný způsob hospodaření je nešetrný a generuje problémy do budoucna,“ tvrdí Zuzana Veverková z iniciativy Živý les pro živý region.

„Plošnou těžbou se vytváří nový les, který je stejného věku a většinou stejného druhu. Má blízko k monokultuře. Ze současnosti víme, jak monokultury dopadají, byť tady jde o listnaté stromy. A jsou náznaky toho, že stejnověké porosty budou velmi citlivé na právě probíhající klimatickou změnu.“

Podle Veverkové by se les, který je v Chřibech zejména bukový, mohl obnovovat i sám bez zásahu člověka.

Staré stromy slouží vzácným živočichům

Iniciativa sepsala petici adresovanou vládě i ministrům, v níž nesouhlasí s plošnou těžbou, po níž zůstávají holoseče. Navrhují výběrovou těžbu a v menších objemech i to, aby stromy, které mají přes sto deset let, lesníci nechali na místě. Petici zatím podepsalo tři tisíce lidí.

Těžbu kritizují i odborníci z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Ve svém vyjádření vysvětlují, že staré stromy jsou zdrojem biodiverzity a nutností pro řadu chráněných živočichů i hub. Zmiňují strakapouda bělohřbetého, několik druhů sov či tesaříka alpského a roháče obecného.

Stromy na zlínském sídlišti ochrání před suchem novinka vědců z univerzity

„Kontinuální odumírání a tlení zejména silných kmenů stromů je pro přežití řady druhů zásadní,“ uvádí se ve vyjádření. „Rozumíme tlaku na ekonomické zhodnocení těchto porostů, přesto jsme přesvědčeni, že správa veřejných lesů státním podnikem může probíhat mnohem citlivějším způsobem,“ píše se dále.

Při setkání ministrů před koncem roku bylo dohodnuto, že se způsob těžby v Chřibech i Ždánickém lese změní. „Bude znamenat přechod na šetrné hospodaření, na přirozenou obnovu lesa, využívání výběrných principů i ponechávání biotopových stromů tak, aby byla posílena ochrana dochovaných přírodních hodnot, biodiverzity i dalších funkcí lesa,“ vypočítal ministr životního prostředí Petr Hladík.

Státní lesy změnily způsob těžby

Lesy ČR už podle své mluvčí Evy Jouklové nový způsob těžby provádějí. „Bylo dohodnuto, že budeme les obnovovat maloplošným podrostním způsobem, nikoliv uvolněním přirozeně se obnovených stromků na velké ploše,“ potvrdila Jouklová s tím, že na přelomu roku se ještě místy dokončovala těžba dohodnutá z dřívější doby.

Současně ale odmítá, že by státní podnik dříve postupoval nešetrně a po jeho zásazích vznikaly holiny. Pokud v Chřibech jsou, tak podle ní na soukromých plochách.

„Rozhodně nejde o masivní kácení, ale plánovanou obnovu lesa v intencích schváleného lesního hospodářského plánu, ke kterému vydal souhlasné stanovisko orgán ochrany přírody,“ upozornila Jouklová.

Kůrovec může znovu udeřit, stačí jedno horké, suché léto, vědí lesníci

Říká, že se vždy jen postupně obnovuje mateřský porost, aby získaly prostor a světlo malé stromky, navíc druhově pestřejší. Ty mohou lépe čelit klimatickým změnám a plnit všechny funkce lesa. Přirozeně tam mají růst i malé lípy, javory, nebo modříny. A lesníci podle Jouklové na doplnění vysazují i třešně či jilmy.

Lesy ČR na základě prosincové dohody ministrů také vytipovaly plochy, na nichž je možné nechat les bez zásahu člověka, a rozhodly o maximální velikosti holiny 0,3 hektaru, přičemž zákon připouští hektar jeden.

Těží se i stromy staré 170 let, říkají kritici

Podle Veverkové se ale nový způsob těžby zatím příliš neprojevuje. „Je to těžké zhodnotit, ale vidíme stejný způsob těžby,“ zmínila Veverková, podle níž by mělo přibýt ploch s výrazně přísnější ochranou lesa. „Zasahuje se opět do nejstarších porostů, kde jsou stromy staré až 170 let, které se také těží.“

Z toho, že jsou prakticky celé Chřiby evropsky významnou lokalitou (což je druh chráněného území soustavy Natura 2000), nevyplývá pro hospodáře žádné zásadní omezení v těžbě. Lesy ČR v této souvislosti navíc podle Jouklové postupují v souladu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, která doporučuje výrazné prosvětlování porostů a podporu přirozené obnovy lesa, zejména dubu zimního a buku lesního.

Ždánický les hyzdí holoseče, ochránci přírody žádají omezení těžby listnáčů

Ministerstvo zemědělství chce nabídnout kritikům hospodaření jednání nad záměrem lesnického managementu Ždánického lesa. A také odmítá nešetrné hospodaření a tvrdí, že v lesích zůstávají i staré stromy s tlejícím dřevem.

„Lesy ČR navíc ani zdaleka nevyužívají celkové těžební možnosti dané schváleným lesním hospodářským plánem,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Autor: