„Stavba je dokončená zvenku, uvnitř finišují práce na interiéru,“ potvrdil Jindřich Ondruš, ředitel Národního muzea v přírodě, které Libušín spravuje.

Turisté mohli celý proces takzvané vědecké rekonstrukce sledovat na vlastní oči. Viděli rozebírání ruin po požáru i stavbu nové roubenky. Teď už má budova také venkovní nátěr.

Podbití střechy dostalo nátěr již předloni v září, hlavní část prací se ale dělala od loňského srpna. A když na konci listopadu zmizelo i poslední lešení, vyloupl se natřený Libušín v celé kráse. Je jiný než před požárem. Lidé si jej pamatují křiklavější.

„Vycházeli jsme z původních barev, které byly na Libušíně v době jeho vzniku v roce 1899,“ vysvětlil Ondruš.

10 fotografií

Stejně jako před 120 lety použili olejové barvy. Tehdy šlo o menší budovu. Postupně ji za dohledu a spolupráce autora Dušana Jurkoviče dostavovali a rozšiřovali. Dnes má stavba stejný půdorys jako v roce 1925, kdy se na změnách naposled podílel Jurkovič osobně.

Vedení skanzenu doufalo, že se podaří obnovený Libušín otevřít na výročí požáru, tedy na začátku března. Bylo to ale příliš optimistické přání.

Práce nabraly několikaměsíční skluz kvůli usazení obří podzemní nádrže napojené na samozhášecí systém. Uložená je v louce za Libušínem. Při výkopových pracích narazili dělníci místo zeminy, kterou ukazovaly sondy, na skálu.

Protipožárním opatřením je na Libušíně věnovaná mimořádná pozornost. Celkem jsou tři, dvě využívají vodu. V jídelně Libušína bude případný požár hasit plyn. To je poměrně unikátní řešení, už proto, že se dřevěná stavba musela speciálně utěsnit.

„Máme naprosto převratnou technologii, kterou zatím nikdo v Česku nepoužil,“ uvedl technický náměstek skanzenu Milan Gesierich.

Hašení plynem využívají některá muzea, protože na rozdíl od vody či pěny nezničí archiválie. Plyn sníží obsah kyslíku v místnosti, proto v ní pak nejsou vhodné podmínky k hoření. Jenomže muzea bývají ve zděných budovách.

Samozhášecí systémy čekají testy funkčnosti. Chrání budovu zvenčí i uvnitř, proto se musí sladit, vychytat falešné poplachy a další detaily.

Kvůli požáru stojí před soudem řemeslník opravující komíny

Potom už Libušín zamíří ke kolaudaci. Zároveň Národní muzeum v přírodě vypíše ve druhé polovině ledna výběrové řízení na provozovatele restaurace. Otevření je předběžně naplánované na začátek letní turistické sezony.

„Dnes to vypadá optimisticky,“ podotkl Ondruš. „Je samozřejmě otázkou, jestli třeba v březnu nepřijdou mrazy a práce zase nezbrzdí.“

Na jaře totiž mají testovat hasicí systémy, v mrazu se ale dělat nedají.

Zároveň se stavbou finišuje také soudní jednání, které má jednoznačně označit viníka požáru. Začalo loni na podzim, na lavici obžalovaných sedí čtyřiapadesátiletý řemeslník Pavel Pryszcz z Karviné.

Ten před požárem opravoval komíny na Libušíně, jenomže práci samotnou svěřil dvěma pracovníkům bez potřebného vzdělání a zkušeností. Komín v jídelně vyvložkovali a napojili kouřovod, ale podcenili izolaci. U dřevěných trámů vznikla vzduchová kapsa, kde se hromadil horký vzduch.

„Obžalovaný závady nezjistil a neopravil. Vydal potvrzení o tom, že kouřové cesty na Libušíně jsou bez zjevných závad a schopné provozu,“ popsal u soudu státní zástupce Jiří Sachr. Muži hrozí až osmileté vězení.