„Vyvíjíme materiál, pomocí něhož můžeme třeba pokrýt elektrody na snímání srdeční akce. Standardně se k tomu používají kovové sondy, ale kov s živým organismem ne vždy úplně dobře komunikuje. Naopak elektrické vodivé polymery komunikaci mezi sondou a srdcem zlepšují,“ vysvětlil vedoucí výzkumného týmu ze zlínského CPS Petr Humpolíček.

„Nebo vezmete kmenové buňky, které se vlastně mohou stát jakoukoli tkání a pomocí tohoto materiálu se je snažíte nasměrovat, pomoci jim, aby se vydaly směrem, který od nich očekáváte,“ doplnil.

Ve Zlíně se soustředí na tkáň srdeční a nervovou a zabývají se vývojem materiálů na bázi syntetických materiálů a biomateriálů. Podobným tématům se věnují experti i v zahraničí. Zlínskému a brněnskému týmu se ale podařilo vlastnosti umělých materiálů zlepšit.

Zlínští vědci testují cigaretový filtr, umí posbírat i hormony ve vodě

Materiály s takovými vlastnostmi pak mohou posloužit ke kvalitnějšímu snímání činnosti mozku, srdce, ale třeba i jako sondy na těle. Vyvíjejí se také pro nositelnou elektroniku, která se dá vložit do textilu a zajistit sledování funkce nebo vlastnosti těla.

„Před 200 lety dokázal člověk nahradit nohu pomocí dřevěné náhrady a nějak to fungovalo. Vývoj nám umožnil, že se vlastnosti zlepšily. A to se děje pořád. Zkoumáme, co nové materiály umí, jak dokážou být kompatibilní s organismem,“ popsal Humpolíček.

„Snažíme se, aby živý systém dokázal s umělým vycházet co nejlépe, aby tam nebyla bariéra. A abychom materiál mohli využít k tomu, že tkáni a buňkám řekneme, co mají dělat,“ doplnil.

V budoucnu by právě tyto materiály mohly pomáhat třeba pacientům po infarktu s hojením srdce.

Tříletý výzkum podpořila Grantová agentura České republiky. „Ta ho vyhodnotila jako excelentní, a to za vynikající výsledky, kterých vědci doposud dosáhli,“ poukázala Petra Svěráková, mluvčí Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, pod niž centrum patří.