Takové zvyšování nákladů na elektřinu je mimořádné. A pro samosprávy to znamená další zvýšení provozních nákladů v době, která není jednoduchá. Proto hledají úspory - jak při spotřebě elektřiny, tak při samotném provozu.
Ve Zlíně navýšení nákladů na elektrickou energii schválilo letos v březnu zastupitelstvo. Nepokrývá ale předpokládané náklady městských organizací, úsporná opatření či omezení jiných výdajů jsou proto nezbytná. Město má navrženo například snížení teploty při vytápění budov.
„Cesty k úspoře vidíme především v instalaci úsporných zařízení a snižování energetické náročnosti,“ nastínil náměstek primátora Pavel Brada, jenž má tuto oblast v kompetenci. „Nově mnohem intenzivněji řešíme možnost instalace tepelných čerpadel a fotovoltaických elektráren. Cestu vidíme i v zavedení regulace vytápění.“
Upozornil na to, že čtyři budovy města mají zdroje vytápění na hranici životnosti. A také to, že se podařilo vyměnit stará okna na zlínské radnici a v červenci by se s tím mělo začít na zámku.
Pokud by ceny rostly neúměrně dál, musela by města omezovat či odkládat investice, což už se dělo během koronavirové pandemie. „Je zřejmé, že to zatíží provoz města vyššími náklady a může to mít s odstupem času dopad do výše investic,“ připustil Brada.
„Kdyby se navýšení cen odehrálo v katastrofické variantě, tak by město muselo řešit poměrně razantní úspory, abychom se s tím dokázali vyrovnat,“ obává se starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha. „Věřím ale, že to nebude tak kritické.“
Část nákladů města zřejmě převedou na lidi
Hradiště je ve výhodě díky tomu, že se mu skokové navýšení ceny letos vyhnulo, neboť mělo elektřinu na burze nakoupenu za fixní cenu i na tento rok. Jestliže by však za ni mělo letos zaplatit přes 8 milionů korun, příští rok už by to mohlo být téměř 13 milionů.
„Chystáme nákup pro příští rok a další roky. Vedeme jednání o vhodné strategii,“ nastínil Blaha. Město připravuje také opatření ke snížení spotřeb energií.
Situaci samosprávám neulehčuje ani to, že zdražují i další energie: zejména plyn. Naopak plusem je, že jim rostou daňové příjmy (zejména DPH), jež zvýšené náklady alespoň částečně kompenzují.
Města však může zdražování energií přivést i k tomu, že část zvýšených nákladů přenesou na občany tak, že zvýší poplatky za některé služby. Už před koncem loňského roku se ve Zlíně vedla diskuse o zvýšení jízdného v městské hromadné dopravě, které nakonec zůstalo na stejné úrovni s tím, že se zdražovat může od příštího roku. „Je zjevné, že celou tíhu město dlouhodobě nést nemůže,“ uvedl Brada.
Zlín má smlouvu na dodávku elektrické energie do konce příštího roku, ovšem bez fixace ceny a nakupuje ji na burze. Pro letošní rok ji má nakoupenu, příští rok má pokrytý z 20 procent. Do konce září, tedy do konce volebního období, ji chce nakoupit i na zbytek roku.
Kolektory na školách a sportovištích
Většinou platí úměra, že čím dříve elektřinu koupí, tím levnější je. I když dnes nikdo nedokáže přesně odhadnout, jak se budou ceny vyvíjet. Města si proto zřizují i energetické managementy, aby mohla na zdražování pružně reagovat.
„Budeme sledovat a upravovat spotřebu energie v jednotlivých budovách města, například automatickým rozsvěcováním světel, sledováním zapnutých spotřebičů,“ řekl kroměřížský místostarosta Vratislav Krejčíř. „Je třeba přemýšlet o instalaci fotovoltaiky na budovy města. Pokud jde o investice, budeme se chtít vyhnout jejich omezení.“
Památkáři by měli být shovívavější při umisťování slunečních kolektorů, i když je centrum Kroměříže památkovou zónou a některé její části jsou zapsané na seznamu světového UNESCO. Radnice by je chtěla dát na školy či sportoviště.
V Kroměříži letos platí asi trojnásobek ceny ve srovnání s minulým rokem. Příští rok to ale bude méně, asi o 25 procent. „Je to dáno včasným nákupem,“ poznamenal Krejčíř.
Vsetín nakoupil elektřinu na burze na minulý i tento rok. Letos za ni zaplatí zhruba stejně jako loni, tedy necelých 12 milionů korun. „V současné době máme připraveny podklady pro nákup na další období,“ uvedla mluvčí vsetínské radnice Jana Raszková.