iDNES.cz

Podhoran byl vyhlášený hotel, později se tady rozjel obchod s chudobou

  13:42
Na nově opraveném náměstí v centru Bystřice pod Hostýnem praští do očí šedivá budova hotelu Podhoran, která stojí hned vedle radnice. Dojem nezachrání ani barevná mozaika, kterou na skla v přízemí namalovali žáci umělecké školy, aby objekt aspoň trochu rozzářili.

Kdysi slavný a navštěvovaný hotel se stal v posledních letech pro město prokletím. „Ohromná škoda,“ prohodí při pohledu na budovu starší muž jménem Tomáš. „Byly časy, kdy se tu ubytovávaly všechny důležité návštěvy. Pamatuji si dobrou restauraci se salonkem. Dneska? Raději nemluvit,“ mávne rukou.

Hotel Podhoran sloužil jako ubytovna pro sociálně nepřizpůsobivé obyvatele, dnes je zcela vybydlený. (září 2022)

Jenže o Podhoranu se v Bystřici pořád mluví. Hotel postavený v 70. letech na místě, kde dříve stával novorenesanční objekt Občanské záložny, po revoluci začal strádat. Ještě v roce 2011 v něm bydleli stavební dělníci. Tehdejší majitel Radovan Křemeček však už další klientelu nesehnal a objekt nabídl městu.

„Chci se zachovat správně a nedělat městu problémy, proto jsem to nabídl přednostně,“ tvrdil tehdy.

Pak však začalo licitování o ceně a Podhoran se změnil v ubytovnu pro nepřizpůsobivé. Nájemníci hotel poničili, v jeho okolí přibylo krádeží, výtržností a rvaček. Radnice nakonec budovu odkoupila před pěti lety za necelých 17 milionů korun a ubytovna skončila.

„Po dlouhých úvahách jsem dospěl k jedinému závěru, že Podhoran koupit zkrátka musíme,“ vzpomíná tehdejší starosta Zdeněk Pánek.

Rozhodnutí nelituje, ani když nyní odemyká dveře od vybydlené třípodlažní budovy, která dělá městu ostudu. „Z pohledu dnešních cen se to jeví jako dobrá koupě. Budova nepůsobí dobře, ale stavebně je v poměrně dobrém stavu. Tehdy jsme navíc jiné možnosti v podstatě neměli,“ upozornil Pánek.

Dnes je stavba zcela prázdná, jen sezonně ve vchodu působí dobročinný obchůdek. Pokud uvnitř něco vypadá relativně zachovale, je to rozlehlý restaurační sál v přízemí.

Stoly a židle jsou nashromážděny v jednom koutě, prostor je plný krabic a pracovních nástrojů, bílá fasáda i cihlové pultíky však působí přijatelně. Dostat sem na přechodnou dobu nájemce však není realistické. „Tady je to už za hranou životnosti a při dnešních cenách energií by se to nikomu nevyplatilo,“ řekl Pánek.

Kulisa pro hororové filmy

Jestliže přízemí nepůsobí vyloženě odpudivě, vyšší dvě patra by mohla posloužit jako kulisy k hororovému filmu. Dlouhé špinavé chodby, desítky pokojů a počmárané stěny, rozbitá umyvadla i záchodové místy, dveře buď chybějí úplně, nebo jsou proděravěné. Smutná vizitka dřívějších nájemníků ubytovny.

„Bývalo tu 96 lůžek, což působí docela předimenzovaně. Dnešní pohled je ale strašlivý,“ pokyvuje hlavou starosta.

Když vystoupá po točitém schodišti až na střechu hotelu, trochu pookřeje. „Tohle je teď nejhezčí místo z celého Podhoranu, náměstí odsud máte jak na dlani,“ usměje se Pánek.

Radnice se po koupi objektu zavázala, že bude hledat řešení pro jeho využití. Opravu však zatím nezahájila. „Bavíme se odhadem o částce sto milionů, což město nemůže dát ze svého,“ zdůraznil Pánek.

Letos se však podařil zásadní krok. Podhoran se dostal do národní databáze brownfieldů. „V praxi to znamená jednodušší přístup ke státní dotaci, která by mohla pokrýt až půlku nákladů na opravu,“ zmínil starosta.

Město dokončuje studii

Radnice navíc ví, jakou podobu by vzkříšený Podhoran měl mít. Podle městského architekta Tomáše Jalůvky byla už při stavbě objektu v 70. letech spousta věcí vyřešena dobře, což poskytuje solidní základ pro rekonstrukci.

„Objekt je stavěn na skeletu. Máme tedy k dispozici hotové základy a hotovou konstrukci, která když se rozbalí a pak znovu opláští, můžeme bez bourání získat skoro nový dům,“ řekl před časem Jalůvka, který nyní pracuje na architektonickodispoziční studii.

V plánu je využít Podhoran tak, aby se propojil s městským úřadem a poskytl prostor pracovištím, která jsou dnes roztříštěná po městě. V přízemí by vznikla podatelna s informačním centrem. Do objektu se má přemístit městská knihovna, která tak uvolní místo v mateřské škole. Počítá se i se zázemím pro veřejné toalety.

„V rámci celého pojetí bychom chtěli zelenou, ekologickou budovu, která bude například využívat dešťovou vodu,“ uvažuje Pánek.

Studie má být hotová do konce roku a bude důležitým krokem při práci na projektové dokumentaci. Pánek jako starosta však u toho už nebude. Po volbách totiž v čele města končí a o projektu rozhodne nové zastupitelstvo. „Přeji si, aby se to vyřešilo nejlepším možným způsobem. V následujícím období by to měla být priorita,“ řekl.

zpět na článek