Příroda, bohyně, partyzáni. Nová kniha přibližuje kouzlo Bílých Karpat

  8:18
Primárně je určená lidem, kteří do krajiny na moravskoslovenském pomezí nikdy nezavítali a nic o ní nevědí. Na druhou stranu je tato oblast natolik bohatá a různorodá, že i samotným obyvatelům může přinést nové informace. Nová kniha z cyklu Fenomén se věnuje Bílým Karpatům.

V Žítkové byli po celé generace zvyklí na samotu a klid. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

„Nemá to být turistický průvodce, ale spíše inspirace a přiblížení charakteristiky tohoto místa a jeho zajímavostí. Témata jsem vybíral, ale samozřejmě je toho tolik, že by klidně mohla být čtyřikrát obsáhlejší,“ vysvětlil publicista Vlastimil Hela z Bojkovic, který je také autorem knih o žitkovských bohyních či letecké bitvě nad Bílými Karpaty.

U Slavkova mají kroniku krajiny, stezka představuje přírodu i partyzány

V nové knize se věnuje historii Bílých Karpat, osobnostem, které jsou s nimi spojené, krajině i jednotlivým oblastem. Území se rozprostírá na české i slovenské straně v pásmu dlouhém asi 80 kilometrů, zasahuje do tří okresů, začíná na jihu u Sudoměřic a končí na severu u Valašských Klobouk a na Slovensku se táhne od Skalice po Púchov.

Na 232 stranách je řada fotografií, některé z nich pořídil sám autor, nechybí však ani archivní snímky nebo záběry z dronu. Historie Karpat je spojená například s partyzánským hnutím na slovenské straně, s leteckou bitvou v srpnu 1944, ale i s československými vztahy.

Spisovatel Vlastimil Hela.

„Luhačovické Zálesí je sice vzdálenější, ale historicky do oblasti Bílých Karpat patří. A mimo jiné právě tady byla položena myšlenka československé vzájemnosti, tady se na přelomu 19. a 20. století potkávali slovenští intelektuálové s kolegy z Moravy,“ doplnil Hela.

V knize připomíná historické i současné osobnosti spojené s touto krajinou, jako byl slovenský vlastenec Cyril Holuby, po kterém je pojmenovaná chata na vrcholu Velké Javořiny, legendární horňácký primáš Jožka Kubík, Jan Amos Komenský, který se zde narodil, malíř Slovácka Joža Uprka nebo manželé Jongepierovi, kteří desítky let obnovují orchidejové louky a také se zasloužili o zařazení Bílých Karpat na seznam biosférických rezervací UNESCO.

Uprka, Komenský i znovuzrození oskeruše

„Když jsem se tady v roce 1989 usadil, mnozí lidé v Čechách netušili, kde Bílé Karpaty leží. Lidé znali maximálně jakési hezké pohraniční hory, kde si udělali zastávku při cestě na Slovensko, do Tater. Dnes jsou Bílé Karpaty známým pojmem,“ připomíná v knize Nizozemec Jan Willem Jongepier, který se v Karpatech trvale usadil.

Bohyně, vědmy, šeptuchy. K léčitelkám a lidové magii se vrací další kniha

Čtenáři si mohou najít také kapitolu o čarování žitkovských bohyní, o slovenské části Bílých Karpat, znovuzrození památné oskeruše – kdysi hojně rozšířeného ovocného stromu, o sklářském řemesle i fašanku v obci Strání-Květná, o historii výšivky na Moravských Kopanicích nebo o spisovateli Františku Kožíkovi, který vymyslel a sepsal příběh o hejtmanu Šarovcovi a spojil jej s tehdy rozpadající se tvrzí v Hluku.

„Na knize jsem intenzivně pracoval asi půl roku. Navštívil jsem i místa, kde jsem sám dosud nebyl, přestože tady žiju odmalička,“ prozradil autor.

Knihu uzavírá itinerářem několikadenní, 130 kilometrů dlouhé trasy skrze celé území Bílých Karpat včetně mapy a popisu jednotlivých etap.

31. prosince 2022

Autor: