Původně se mělo začít stavět v roce 2017 a projekt za 300 milionů korun podporují i premiér Andrej Babiš i ministr životního prostředí Richard Brabec.
Na vybudování plavební komory na Bělovském jezu však dosud nebylo vydáno ani stavební povolení. Teď se bude muset navíc znovu zpracovat řízení EIA, v němž se posuzují dopady stavby na životní prostředí, což bude znamenat zdržení minimálně o dva roky.
Důvody, které komplikace způsobují, jsou stále stejné. Jde především o zatrubnění Širokého potoka, jenž ústí do řeky Moravy pod jezem, a vybudování průplavu pro ryby.
Tyto podmínky byly součástí závěrů původního řízení EIA, ovšem Ředitelství vodních cest (ŘVC), které je investorem, argumentovalo tím, že nejdou splnit. Uvedlo, že Široký potok je většinu roku bez vody a takzvaný rybochod by měl zaplatit někdo jiný, protože ŘVC překážku nezpůsobilo.
„Jsou dva znalecké posudky, které říkají, že je zatrubnění potoka nerealizovatelné. Krajskému úřadu to ale nestačilo, takže po nás požaduje nové kompletní posouzení EIA,“ vysvětlil zástupce ředitele a mluvčí ŘVC Jan Bukovský.
„To znamená, že budeme zpracovávat velkou dokumentaci, aktualizovat data, uděláme biologický monitoring výskytu živočichů i rostlin. Celý proces potrvá dva roky, takže výstavba je o dva roky odložena,“ doplnil.
Kraj chce podrobnější rozpracování několika věcí
Krajský úřad loni zrušil územní rozhodnutí na plavební komoru kvůli odvolání ekologických aktivistů ze spolků Děti Země a Egeria. Mimo jiné právě kvůli úpravám Širokého potoka a rybochodu.
Jako schůdná cesta se pak po dohodě ŘVC s ministerstvem životního prostředí jevilo nové řízení EIA s tím, že se udělá jen jeho jednoduchá forma, takzvané zjišťovací řízení.
Krajský úřad ale na základě opětovných připomínek aktivistů i otrokovického městského úřadu poslal projekt do velkého řízení EIA. Za nutné považoval podrobnější rozpracování několika věcí.
Jako první dvě uvádí úpravy Širokého potoka včetně jeho zaústění a zabezpečení migrace vodních živočichů. Dále se podle rozhodnutí krajského úřadu musí Ředitelství vodních cest více zabývat dopady na faunu, flóru a místní ekosystémy, expanzí lodní dopravy na řece Moravě s ohledem na životní prostředí nebo světelným smogem.
„Vodní zákon přímo zakazuje vytvářet bariéry pro pohyb ryb a vodních živočichů, plavební komora takovou bariérou bezpochyby je. Předložené znalecké posudky nezohledňují nové skutečnosti v území, například uvedení malé vodní elektrárny do provozu, obsahují neaktuální informace o inženýrských sítích v místě napojení Širokého potoka,“ sdělila vedoucí odboru životního prostředí otrokovické radnice Anna Pšejová.
Města chtějí prodloužení kanálu
Podle Bukovského je dokumentace zpracovaná nově a překážkou pro ryby je jez, nikoliv plavební komora. „Pokud by se rybochod měl udělat, tak na druhé straně jezu, kde je vodní elektrárna, ale to by byla úplně jiná akce,“ konstatoval.
„Pokud se v Bělově již postavil jez a malá vodní elektrárna a nyní to má být plavební komora, tak je zásadní, aby byla konečně zajištěna i efektivní propustnost řeky Moravy, Širokého potoka a Mojeny pro vodní živočichy, hlavně pro ryby. Je také nutné vytvořit lepší vtok Širokého potoka do Moravy,“ vypočítal předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Podle ŘVC však mohl být projekt v rámci zjišťovacího řízení ukončen. Pokud by se tak stalo, úřad by podal žádost o územní rozhodnutí a začít stavět by se mohlo v roce 2022. Teď může být reálný rok 2024.
Města podél Baťova kanálu o prodloužení splavnosti až do Kroměříže stojí, protože to může přilákat další turisty.
„Z pozice města plavební kanál v rámci cestovního ruchu podporujeme, z hlediska odbornosti se k tomu vyjadřovat nemůžeme,“ řekla otrokovická starostka Hana Večerková.
„Jde nám o splavnění kanálu do Kroměříže. Všechny turistické aktivity se tímto krokem zbrzdí, což se nám nelíbí,“ podotkl kroměřížský starosta Jaroslav Němec.
ŘVC má nachystaný projekt přístaviště v Kroměříži a město se už dohodlo s investorem, který by tam vybudoval restauraci, naplánovaná je také půjčovna kol.
2. května 2014 |
