Státní plavební správa vydala nařízení, podle nějž mohou při poklesu průtoků pod pět metrů krychlových za sekundu vyplout jen lodě s ponorem maximálně 60 centimetrů a komorovací vrata se mohou otevřít vždy jen po hodině.
Taková situace nastala v novodobé historii kanálu teprve podruhé, první omezení platilo v srpnu 2018.
Například na jezu ve Spytihněvi aktuálně protéká 5,5 metru krychlového za sekundu. Povodí Moravy coby správce vodní cesty již oznámilo, že plavební hloubku kanálu neudrží v její obvyklé výšce 150 centimetrů na všech místech.
„V čase snížených průtoků není možné zajistit ani minimální zůstatkové průtoky v Moravě pod jez, natož u nich trvale zajistit stanovenou plavební hloubku. To se týká rejd v komorách navazujících na říční úseky,“ vysvětlil mluvčí státního podniku Petr Chmelař.
Kromě toho nízké průtoky v Moravě způsobují spolu s velkou prázdninovou intenzitou komorování takzvané zaklesávání hladin. Největší problémy jsou v nadjezí jezu ve Spytihněvi a Veselí nad Moravou v Jihomoravském kraji.
Majitelé půjčoven lodí považují opatření za zbytečně přísná. Bez omezení by podle nich měly dál fungovat především komory na Uherskohradišťsku, konkrétně v Kunovském lese, Nedakonicích a Uherském Ostrohu. Právě tam je vody trvale nejvíc.
Michal Hampala, který provozuje půjčovnu lodí ve Spytihněvi, tvrdí, že omezení potrvají příliš dlouho a výsledek bude jediný – odradí zájemce o dovolenou na hausbótech či o výpůjčky motorových lodí.
„Lidé z celé republiky mi od minulého úterý neustále volají s dotazy, jestli je kanál po vyhlášení nových opatření zavřený a kdy se budou moci po něm znovu projet,“ popsal Hampala. „Přitom kromě toho, že lodím neotevíráme komorovací vrata na požádání, ale po hodinách, se po kanálu dál jezdí bez problémů.“
Podnikatel se proto chystá Státní plavební správě navrhnout, aby se komorování rozfázovalo a neplatilo pro všechny. Argumentuje, že lodě se za současných pravidel budou před vjezdem kupit a po otevření vrat propluje jen část z nich.
Hladinu snižují sedimenty
„Doprava se začne zahušťovat,“ tuší Hampala, jenž minulý týden naměřil ve Spytihněvi průtok 6,2 metru krychlového za sekundu. Po dvou deštivých dnech to bylo dokonce kolem 20 metrů, ale nastupující vedra čísla znovu stáhnou dolů.
Podle Povodí Moravy je však celoplošné komorování v hodinových intervalech nejlepším způsobem řešení a naopak zamezí chaosu na vodní cestě.
Hampala či Lenka Lapčíková, majitelka půjčovny kajutových lodí Jacht Morava z Huštěnovic, zároveň tvrdí, že hloubka kanálu metr a půl je výrazně nadsazená. Podle nich má v úseku kolem Spytihněvi, Babic a Huštěnovic voda jen 60 až 80 centimetrů, přičemž nejde o výjimečnou situaci.
„Údržba vodní cesty neprobíhá tak, jak by měla, sedimentů je hodně,“ říkají majitelé půjčoven. Chmelař to sice odmítl, připustil však, že především u říčních úseků může k zanášení koryta docházet.
Navzdory snížené hladině po ní stále plují i těžší plavidla, především turisty plně zatížené výletní lodě či hausbóty. Velké lodě projedou podle majitelů půjčoven bez větších potíží i sedimentem.
Že se v nejnovějším opatření plavební správy upozorňuje na maximální ponor šedesáti centimetrů, Lapčíková nepovažuje za zásadní. „Všichni, kdo se plaví po Baťově kanále, dobře vědí, že maximální ponor lodí je právě nařízených šedesát centimetrů,“ diví se.
Souhlasí ale s upozorněním Povodí Moravy, aby si vůdci malých plavidel dávali větší pozor a nepoškodili si lodě a čluny.
„Pro neznalé majitele soukromých plavidel, kteří si je přivezou na kanál odjinud a nejsou příliš obeznámeni s místními podmínkami, je to velmi dobré varování,“ uvedla Lapčíková.
Platí zákaz odběru vody z řek
Málo vody je i v jiných tocích v kraji, zejména v Bečvě. Vsetínská radnice proto koncem července zakázala odběr vody z vodních toků. Důvodem je dlouhotrvající nadprůměrně teplé počasí bez srážek a pokles hladin povrchových vod, které se pohybují na hranici hydrologického sucha.
„Ve většině případů momentálně protéká koryty místních toků extrémně málo vody a dochází ke kyslíkovému deficitu a úhynu ryb, hygienickým závadám a zhoršení životního prostředí,“ řekla vedoucí radničního odboru životního prostředí Jindra Tesařová.
Průtoky v řekách se pohybují nejčastěji v rozmezí mezi 15 a 50 procenty dlouhodobých průměrů. Ve většině koryt ale neteče ani polovina obvyklých měsíčních hodnot. Třeba Vsetínská Bečva v Jarcové je na patnácti, Olšava v Uherském Brodě na čtrnácti a Dřevnice ve Zlíně na dvanácti procentech normálu.
Vůbec nejhorší situace je na Rožnovské Bečvě v Rožnově pod Radhoštěm, kde jsou na pouhých třech procentech dlouhodobého měsíčního průměru. „I když se zdá, že relativně prší a řeky by se měly plnit, není tomu tak,“ poznamenal ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Tropické teploty způsobují velký odpar vody, a co tímto způsobem nezmizí, spotřebuje vegetace. „Do řek se tak dostává jen velmi malé množství vody, přičemž další zachytává stále nenasycená půda,“ uvedl Gargulák.
Podívejte se na video z plavby po Baťově kanálu v roce 2020: