Kroměříž jen „na otočku“? Město přemýšlí, jak turisty udržet po delší dobu

  11:12,  aktualizováno  11:12
Dopoledne a přes den se Květnou či Arcibiskupskou zahradou nebo přilehlým zámkem prožene vlna turistů, odpoledne zaplní chodníky už jen malé skupinky a večer je město najednou klidné. Taková je každodenní zkušenost mnoha návštěvníků Kroměříže, kteří sem dorazí v létě.

Podzámecká zahrada v Kroměříži je vyhledávaným turistickým cílem. (srpen 2025) | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Také končící návštěvnická sezona potvrdila, že historické jádro i proslulé památky zapsané na seznam UNESCO sbírají chválu a přitahují stále více lidí.

Správa Arcibiskupského zámku a zahrad, která ve městě pečuje o zámek a přilehlou Podzámeckou zahradu, zaznamenala do konce srpna přes 103 tisíc lidí. Loni jich bylo 97 tisíc.

„A srpen je v historii zámku asi rekordní, přišlo 27 tisíc lidí,“ konstatoval končící ředitel správy Jiří Uhlíř. Na návštěvnosti se podle něj kladně projevilo pořádání kulturních akcí v zámku i v Podzámecké zahradě, kde se představil například Goran Bregović, autor hudby z filmů Emira Kusturici, či spolupráce s Národní galerií Praha a výstavou Josef Mánes opět na Moravě.

Podobně je na tom Květná zahrada, kam dosud dorazilo přes 17 tisíc návštěvníků. V loňském roce jich bylo o dva a půl tisíce méně.

Jenže pořád platí, že málokdo z turistů zůstane ve městě delší dobu. Loni sem přijelo přes 255 tisíc lidí, z toho ale přenocovalo jen 48 636 z nich, tedy zhruba pětina.

„Je to dlouhodobý trend s důvody, které začínají u kapacity ubytovacích zařízení, která se nedá srovnat například s turistickými oblastmi v Beskydech, a končí u nabídky turistických služeb,“ uvedl Jan Vondrášek, mluvčí kroměřížské radnice.

Výletníci zůstávají celý den

Nejvíc návštěvníků a noclehů spadá do hlavních sezonních měsíců: května a srpna. „Jednodenní“ turisté jsou ale pro město i tak důležití. Přestože tady nespí, vracejí se sem opakovaně a podle statistik v Kroměříži stráví průměrně dva dny.

„Zatímco jen asi každý čtvrtý ubytovaný v Kroměříži zůstane po celý den (většina ráno odjede a vrátí se večer), jednodenní výletník tu během dne zůstává a využívá zdejších služeb,“ podotkl Vondrášek.

Kroměřížskému zámku vzrostl počet hostů, další památky omezovalo počasí

Roli hraje trend, který znají i další města: zkracování délky pobytů a rozhodování se turistů až na poslední chvíli. „Znamená to nejistotu pro ubytovatele a nutí je stále vymýšlet motivační nabídky, nabízet příběhy a neobyčejné zážitky,“ poukázala Zuzana Vojtová, ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy.

Kroměříž podle ní přitom není „pouze“ město historických památek. „A ani tak ji rozhodně za jeden den nelze z hlediska památek poznat,“ je přesvědčená a zmiňuje například stále oblíbenější plavby po řece Moravě s tím, že Baťův kanál se má výhledově protáhnout až do města a vznikne tady nový přístav. Lákadlem jsou i naučné stezky v přírodě, pumptrack, rozrůstající se síť cyklostezek nebo oblíbený Dětský svět na výstavišti.

Arcibiskupský zámek povede nový ředitel. Má stavební znalosti i cit pro historii

„Pro milovníky umění je tady na zámku druhá největší galerie u nás s věhlasným Tizianovým obrazem Apollo a Marsyas, ale i nová galerie moderního umění Pekelné sáně, která má několikrát do roka nové výstavní bloky. Každá věková skupina si tady najde své,“ podotkla.

Zvýšení návštěvnosti přinášejí i velké akce jako Hanácký den, Vybarvený běh či Dožínky Zlínského kraje, zahrádkářské výstavy Floria jaro a Floria léto.

Podle Vojtěcha Čábelky, průvodce CK Mayer, má Kroměříž mezi menšími českými městy unikátní postavení, které lze srovnat snad jen s Českým Krumlovem, Litomyšlí či Kutnou Horou. „Kroměříž doporučuji spíše jako součást většího programu, ale minimálně na půl dne,“ vysvětlil.

Město, kde je všude blízko

Aby nedošlo k mýlce: navštívit Kroměříž rozhodně stojí za to. Historické jádro, kašny a výhledy z náměstí sbírají samé superlativy. Průvodci a informační tabule zase chválí za srozumitelnost. A nechybí ani lokální tipy jako expozice místního rodáka Karla Kryla, Film Legends Museum se sbírkou popkulturních exponátů či secesní architektura v areálu Psychiatrické nemocnice.

Čábelka označuje za největší skrytý poklad Kroměříže městské kostely. „Mnozí turisté je často přehlížejí, a tak mám jako průvodce radost, když je mohu ukázat širší skupině klientů,“ říká.

Unikátní objev. Barokní jeskyně zámku v Kroměříži zdobí stovky polodrahokamů

Město chválí za kvalitní zázemí, jako jsou veřejné toalety, infocentrum či vyhrazená místa pro turistické autobusy. „A drží si velmi dobrou údržbu, jak se u lokality UNESCO očekává,“ podotkl.

Velkou devízou města je i skutečnost, že hlavní turistické atraktivity jsou nedaleko od sebe a v docházkové vzdálenosti. „Pro maximální zlepšení zážitku bych osobně uvítal třeba městského gastroprůvodce, protože turista se tu často musí spoléhat na metodu pokus–omyl, což může být pro starší návštěvníky bez chytrých map komplikace,“ vypozoroval Čábelka.

Podle Vojtové je gastroprůvodce dobrou myšlenkou, ale spíše v online podobě. „Vzhledem k časté obměně kvality těchto provozů považuji za vhodnější udělat přehled na webových stránkách města nebo destinace s možností častější aktualizace nabídky,“ zmínila.

Čínský pavilon získal původní krásu, v Podzámecké zahradě ale škodila bouřka

„Zájem o kvalitní gastronomii však určitě je. Několik podniků je uvedeno i v Gastromapě Lukáše Hejlíka, která mnohé motivuje k jejich návštěvě a cíleně sem přijíždějí,“ zdůraznila Vojtová.

Sám Hejlík však byl ke kvalitě restaurací ve městě poměrně kritický. „Kroměříž je nádherné město, kde je řada dobrých kaváren, ale absolutně málo restaurací. Vůbec nechápu, že tam nemám pět tipů,“ řekl ve svém podcastu a dodal: „Den v Kroměříži je až moc. (… ) Když přijedete z Kroměříže do Brna, máte pocit, že jste přijeli z venkova do Londýna. A to jsou prázdniny, jak to tam žije, všude posedávají lidi… Brno je proti tomu (Kroměříži) opravdu velkoměsto.“

Podobný postřeh má i Čábelka: „Kroměříž může, až k možnému překvapení, působit poměrně klidně, někdy až vylidněně.“

Parkování u hotelu jen s kartou

Všude také není pravidlem, že pět minut pěšky od náměstí stojí velký parkovací dům. Ten musejí využívat i mnozí hoteloví hosté, protože po změně podmínek pro parkování v historickém jádru již nyní nemohou vyložit či naložit zavazadla u hotelu. Musejí s nimi chodit pěšky z parkovacího domu.

„To se každému nechce, nebo je to zejména pro starší lidi obtížnější,“ řekla Ivana Hronovská, manažerka Hotelu U Zlatého kohouta. Vyhrazená místa u něj nemají.

V Kroměříži se po 140 letech setkali dva vladaři, rakouský císař a ruský car

Podle města si hoteloví hosté mohou pořídit parkovací kartu. „V první a druhé zóně stojí za den 200 korun a ve třetí zóně 100 korun. Vyřizuje to recepce hotelu a platí zde povinnost uvedení registrační značky vozidla,“ poznamenal Vondrášek.

„V hotelu je osmdesát lůžek, nemůžeme platit skoro dvacet tisíc korun měsíčně za pronájmy. Lidé také jezdí na výlety, nejsou celou dobu v Kroměříži. Mnozí turisté ani o zákazu nevědí a řeší to krátkodobým zastavením i přes zákaz,“ reagovala Hronovská.

Autor: