Stovky domků jsou rozeseté po okolních kopcích a po obou stranách řeky. Horní Bečva je typickou horskou obcí v chráněné oblasti Beskyd. O to větší dopad na ni měla dosud největší investice EU v regionu – projekt Čistá řeka Bečva.
„Rozšířili jsme díky tomu síť stok pro občany a podstatné bylo, že se mohly na kanalizaci napojit i rozptýlené domy,“ řekl starosta Rudolf Bernát. „Už tehdy jsme měli vlastní kanalizaci, ale díky tomuto projektu jsme se posunuli o kus dál. Také jsme částečně modernizovali naši čistírnu odpadních vod,“ dodal.
Podobně mohou mluvit i další vesnice. A není jich málo. Projekt, který se rozjel v roce 2005 a dokončený byl s pětiletým předstihem oproti plánu už v roce 2015, pomohl v 59 obcích v povodí Vsetínské i Rožnovské Bečvy. Statisíce lidí se díky tomu napojily na kanalizaci. Řeka Bečva dnes navíc nemá problém se znečištěním způsobeným vypouštěním splašků a ohrožené druhy živočichů v ní zůstávají.
V mnoha směrech šlo o unikátní akci, kterou Evropská unie dávala za vzor ostatním státům. Dohromady stála dvě miliardy korun, evropská dotace činila devadesát procent.
Areál baťových závodů se „probudil“
Před třinácti lety se začal odehrávat první velký stavební zásah v rozsáhlém areálu bývalých baťových závodů ve Zlíně. Začala proměna dvou pětipodlažních továrních budov číslo 14 a 15 u vlakového nádraží. Za dva roky se do nich nastěhovaly Krajská knihovna Františka Bartoše, Krajská galerie výtvarného umění a Muzeum jihovýchodní Moravy. Začala tak ožívat do té doby ospalá část Zlína.
„Máme tady nesrovnatelně větší prostory nejen pro naše stálé a krátkodobé expozice, ale i pro pořádání besed a přednášek,“ uvedl ředitel muzea Pavel Hrubec. „Zlín je pověstný tématy, které se točí kolem obuvi, Bati a filmu. Díky novému sídlu jsme mohli vytvořit expozici Princip Baťa, cestovatelskou výstavu nebo expozici obuvi a filmu,“ doplnil.
Zvýšila se návštěvnost všech kulturních institucí a to i díky tomu, že stojí na jednom místě. Počítají se na desítky tisíc lidí ročně. Během následujících let navíc v blízkosti začaly vznikat nové obchody, služby, otevřely se kavárny i restaurace. Jedna z největších a nejdražších investic ve Zlínském kraji stála přes 900 milionů korun, z toho téměř půl miliardy byla evropská dotace.
Zlín má Park desetiletí
Když je krásně, tráví v něm dopoledne i odpoledne nespočet lidí, od studentů až po seniory. Park Komenského v centru Zlína se stal oázou klidu, zábavy a místem setkávání. Přitom ještě před deseti lety se mu místní spíše vyhýbali. Byl zarostlý, nevzhledný a v noci tudy chodili jen odvážlivci. Proměně pomohla evropská dotace v roce 2014, o dva roky později vyhrál celorepublikovou soutěž a stal se Parkem desetiletí.
VIDEO: Zlín má Park desetiletí, odborníci chválí místo pro různé generace |
Odborníci o něm tvrdí, že je ukázkou zahradní architektury a snese srovnání s parky v nejvyspělejších zemích světa. „Znamenalo to výrazné oživení veřejného prostoru a větší množství lidí, kteří se rádi zdržují, potkávají a odpočívají v centru města. Ve velké míře teď park využíváme na spoustu akcí,“ potvrdil primátor Jiří Korec.
Vzniklo zde dětské hřiště, na rozsáhlé travnaté ploše je spousta místa na hraní a pobíhání dětí a řada lidí, kteří pracují poblíž, v parku tráví polední přestávku. Vzrostlé stromy navíc nabízejí v létě potřebný stín a koná se tady spousta akcí. Namátkou doprovodný program filmového festivalu, Zlínské filmové léto, Roztančený parket, Zlínské besedování s dechovými orchestry nebo Zlín žije. Letos se sem rozšíří i doprovodný program Barum rally. Revitalizace parku stála 56 milionů korun, EU přispěla s dotací 38 milionů.
Rozhledny u paty kopce
Dnes už některé z nich nestojí. I to potvrzuje, že investice do šesti rozhleden v podhůří Bílých Karpat nebyla moc smysluplná, byť tolik peněz nestála. Rozhledny vysoké třináct metrů vznikly před třinácti lety v šesti obcích východního Slovácka za 3,3 miliony korun s pomocí evropské dotace 2,3 miliony korun.
Oficiálně měly přilákat turisty a zatraktivnit region. Šlo o obce Suchá Loz, Vlčnov, Bánov, Korytná, Nivnice a Bystřice pod Lopeníkem. Faktem ale je, že v řadě případů z nich nebylo nic moc vidět. Některé stály pod kopcem, u jiných bránily výhledu vzrostlé stromy, jinde bylo jedno, zda se člověk dívá z rozhledny nebo stojí pod ní. Pro místní sice znamenaly zajímavou novinku, ale jen výjimečně přitahovaly návštěvníky odjinud.
Rozhlednám na Slovácku hnijí základy, po jedenácti letech je strhnou |
Ve Vlčnově už loni nahradil rozhlednu, která stála za tamějšími búdami, nový altán. „Možná bylo mínus umístění, ale největší problém byl materiál. Rozhledna byla kompletně ze dřeva. A protože se poslední roky trámy rozpadaly a stavba byla v havarijním stavu, tak jsme ji shodili. Teď tam máme altánek, u kterého se mohou zastavit cyklisté a vidí skoro totéž, co bylo vidět z rozhledny,“ přiblížil starosta Petr Kašpařík.
I přes dlouhodobou celkovou údržbu už zmizely kvůli stavu dřeva také rozhledny v Bánově a Bystřici pod Lopeníkem.
Koupaliště za 17 milionů
Kritiku vyvolala poměrně vysoká dotace na stavbu nového koupaliště v Pitíně. Obec s devíti sty obyvateli získala z Unie téměř 11 milionů korun, celkové náklady byly 17 milionů. Peníze tehdy rozděloval Regionální operační program, v jehož vedení seděl náměstek hejtmana Libor Lukáš, který je rodákem z Pitína. A v obci v té době působil jako místostarosta jeho syn David.
I současné vedení obce potvrzuje, že na provoz koupaliště doplácí. Je však rádo, že místní už nemusejí jezdit do sousedních Bojkovic nebo Slavičína.
„Je to menší koupaliště, je tam méně návštěvníků, ale lidem vyhovuje, že tady není hlava na hlavě. Jde o klidné prostředí v areálu, ve kterém máme i dětské hřiště. Musíme ho sice dotovat, ale uplatnění má a jezdí sem i turisté,“ konstatoval starosta Pitína Michal Vrba.
Některé projekty skončily u soudu
Až u soudu bude mít dohru přidělení financí na přestavbu penzionu bývalého hradního kancléře Vratislava Mynáře. Jeho společnost dostala šestimilionovou evropskou dotaci v roce 2011. Z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU byl Mynář obviněný v roce 2021 a peníze vrátil. Teď proti němu vznesl státní zástupce obžalobu a exkancléře čeká soud.
Mynáře čeká soud kvůli dotacím na penzion. Exkancléř tvrdí, že se očistí |
Podle policie firma získala dotaci neoprávněně, protože v žádosti nepřiznala, že na stavbu už dříve dostala dotaci od ministerstva školství.
Pravomocný rozsudek již padl u případu, který se týkal čerpání peněz na stavbu dvou hotelů ve Zlínském kraji. Soud potrestal peněžitými tresty pracovníka Regionálního operačního programu Karla Holoubka a podnikatele Jaroslava Šestáka za podvod při získání evropské dotace 50 milionů korun. Úředník nabídl společnosti pomoc při získání dotace a účtoval si za to úplatek.
