„Prakticky se sčítá pomocí přímého pozorování v kombinaci se zaznamenaným počtem stop a dalších pobytových znaků zvěře,“ přiblížil postup dlouholetý myslivec Stanislav Císař, jednatel Okresního mysliveckého spolku (OMS) ve Žďáře nad Sázavou.
Nejsnáze se počty kusů v honitbě sledují právě v zimě, protože zvěř v tuto dobu míří často ke krmelcům za potravou. Ideálním počasím pro pozorování jejich stop je pak takzvaná obnova, kdy napadne čerstvý sníh a stopy jsou dobře patrné.
Sčítání je nejen zákonnou povinností uživatelů honitby, nejčastěji tedy mysliveckých spolků, ale hlavně jeden ze základních podkladů pro plán hospodaření v daném revíru. Ten mimo jiné stanovuje, kolik kusů které zvěře může nebo by mělo být ročně uloveno.
Výsledky sčítání bývají známy obvykle v dubnu.
Srnčí zvěře přibývá, naopak drobných zajíců je méně
V Kraji Vysočina dominuje jednoznačně zvěř srnčí - při loňském sčítání jí bylo napočítáno přesně 28 603 kusů.
„Je to zvěř, která se vyskytuje na celém území kraje. Její populační hustota se podle konkrétní situace mírně liší. Naopak třeba zvěř mufloní je jen v určitých oblastech, nebývá sčítána a pozorována ve všech honitbách Vysočiny,“ popsal Jiří Bartoš z oddělení lesního hospodářství a myslivosti krajského úřadu.
K mírnému meziročnímu nárůstu došlo podle něj například právě u srnčí a také u jelení zvěře, naopak k poklesu napočítaných kusů u zvěře mufloní. „Potěšitelné určitě je, že podle sčítání se mírně zvedly stavy zajíců,“ konstatoval Bartoš.
Loňské sčítání uvádí k počtu zajíců číslo 26 609, předloni jich bylo zaznamenáno pouze něco přes 25 tisíc. Obecně totiž v krajině drobné zvěře, mezi niž zajíc patří, ubývá. Na vině je mimo jiné změna hospodaření a proměny krajiny s absencí remízů, zarostlých mezí a dalších vhodných úkrytů pro tato zvířata.
„Zajímavostí může také být, že poměrně výrazně vzrostl lov lišek, a to o 24 procent, stejně tak jako černé zvěře, kde je nárůst lovu dokonce více než padesátiprocentní,“ vyčíslil Jiří Bartoš.
Lov kance výrazně roste a atakuje rekordy
Zrovna prase divoké působí velké škody na zemědělských plodinách, proto je snahou jeho počty co nejvíce regulovat. Ne vždy se to ale daří. Kromě jiného i proto, že černá zvěř nachází po většinu roku úkryt v rozsáhlých lánech řepky a kukuřice, kde je její lov velmi obtížný.
„Dá se říci, že stavy prasete divokého v kraji stagnují. A stagnují i přesto, že výrazně vzrostl lov. Je třeba, aby byl lov i v dalších letech velmi intenzivní a podařilo se stavy snížit pod současnou úroveň. K tomu je ale třeba intenzivní nasazení ze strany uživatelů honiteb. Navíc čím jsou stavy zvěře nižší, tím složitější je i lov,“ vyjádřil se Bartoš.
Například na Žďársku, které zahrnuje celkem 121 honiteb, se loni střelilo 2 236 kusů divokých prasat, což je podle jednatele tamního OMS Stanislava Císaře druhý nejvyšší zaznamenaný lov v historii žďárského okresu.
Na redukci počtu divočáků je zaměřen státní dotační titul a podporuje ji i Kraj Vysočina. V rámci krajského projektu jsou od myslivců vykupovány spodní čelisti divokých prasat, přičemž zájem vysočinských myslivců o tento projekt trvá.
Loni předložili 2 206 kusů čelistí, uznáno jich nakonec bylo 1 866. „S touto aktivitou se počítá i pro rok letošní,“ podotkl Jiří Bartoš.