„Kdyby v létě nebyl takový hic a v září pro změnu tolik nepršelo, mohl to být klidně zase rekord,“ je přesvědčen ředitel jihlavské zoologické zahrady Jan Vašák. Každopádně i ono zmíněné číslo považuje za parádní, navíc se loni zahradě znovu podařilo pár velmi cenných chovatelských úspěchů.

„Mám radost ze třetí generace irbisů, byť z původních tří mláďat přežilo jen jedno. I tak je to úspěch. Stejně jako to, že se nám narodil perský levhart, hrošík nebo třeba gueréza běloramenná,“ představuje Vašák nové obyvatele zahrady.

20 fotografií

Mimochodem, co se guerézy běloramenné týká, je to vůbec první mládě tohoto druhu opice narozené na Vysočině. „Jediné, co mi v tomhle směru trochu kazí radost, je to, že se jedná o samečka. Těch je totiž celkově v zahradách mnohem víc než samiček,“ vysvětluje Vašák.

S příchodem nového roku se však v jihlavské zoo nepočítají jen úspěchy - předkládají se i plány na nejbližší měsíce.

„Pokračujeme v projektech zaměřených na rozšíření a zlepšení prostředí pro naše zvířata i návštěvníky. A z těch největších projektů, ke kterým se momentálně vypracovává studie, patří především nový pavilon pro hrošíky a tygry,“ prozrazuje Simona Kubičková, mluvčí jihlavské zoo.

Oba zmiňované druhy najdou návštěvníci víceméně na stejných místech, ovšem prostory pro zvířata by se měly změnit k lepšímu.

„Hrošíci určitě zůstanou zhruba v místech, kde jsou nyní, jenom doufám, že se podaří rozšířit je do dvou subjektů. Po stránce chovatelské by to bylo rozhodně lepší,“ těší se Vašák. „No a tygři by se posunuli vedle hyen,“ dodává ředitel.

Propásla zoo příležitost k rozšíření?

V minulosti všk byly plány na rozšiřování Zoo Jihlava ještě výrazně odvážnější. Konkrétně v roce 2016 koupilo město tovární halu firmy Modeta, která se zahradou těsně sousedí. Jenže myšlenky na využití areálu právě pro potřeby zoo se časem začaly vytrácet. Zhruba před třemi lety se ze strany města začalo mluvit o vybudování kulturního a kreativního centra.

„V době, kdy jsme chtěli centrum postavit, jsme nenašli podporu, a teď už nám ujel vlak,“ říká bývalá primátorka Jihlavy Karolína Koubová (Piráti a Fórum Jihlava). „Dotační peníze, které na to tehdy byly, se už čerpat nedají a myslím, že těch možností do budoucna celkově moc nebude. Propásli jsme vhodnou chvíli,“ má jasno.

Jihlava koupila kvůli rozšíření zoo továrnu, z plánů se však pomalu vytrácí

Podle ní přitom měla mít v plánovaném kulturně-kreativním centru svoje místo i zoologická zahrada.

„Bavíme se o tématu udržitelnosti, životním prostředí, klimatu a tak dále. To všechno se zoo úzce souvisí, takže tam mohl být například nějaký IQ park zaměřený tímto směrem,“ připomíná členka jihlavského zastupitelstva.

„Dále se uvažovalo o tom, zda areál nevyužít jako nový hlavní vchod do zahrady, mít v něm ubytování... Těch variant bylo zkrátka hned několik, jenže zastupitelstvo se na tom neshodlo. Vnímala jsem to tehdy tak, že se některé projekty musely upozadit na úkor jiných. Bylo jich asi moc,“ soudí Koubová.

Změna asi až po roce 2027

Je pravda, že v současnosti se žádná mimořádná přestavba staré továrny nechystá, nicméně své využití alespoň částečně má. A svoje místo v ní našla právě i Zoo Jihlava.

„V levé části nahoře je výroba firmy Modeta, která má zároveň i jednu střižnu ve spodní části. Střední patro využívají sportovci, konkrétně boxeři SK Jihlava a zápasníci MMA. A úplně dole je všude zoo. Přesouvá si tam kanceláře, zaměstnanci využívají jídelnu a sklady,“ prozrazuje primátor Petr Ryška (ODS).

„A takhle to zůstane zřejmě až do roku 2027. Teprve potom se můžeme bavit o nějakém dalším možném rozvoji zoo,“ hlásí.

Novorozený hrošík v jihlavské zoo prospívá, předchozí sourozenci nepřežili

Jinými slovy, žádné investice do rekonstrukce se od města v následujících třech letech čekat nedají. „My se zatím aspoň postupně snažíme dané prostory obsadit. A asanovat, aby nám to tam nespadlo na hlavu. Prostě to nějak v rámci možností udržovat. Sami se nicméně do žádné obrovské rekonstrukce a přestavby pouštět nemůžeme. Na to jednoduše nemáme,“ přiznává ředitel zoo Vašák.

Bývalá primátorka si přesto myslí, že oživit prostor někdejší Modety lze i bez štědrých dotací či větších oprav. „Kdyby se tam pustily další spolky, mohlo by to fungovat,“ nepochybuje Koubová.

„Takhle je to pořád dost prázdné, což mě moc mrzí. Jasně, zoo tam má sklady, to na jednu stranu chápu, ale na druhou jde o centrální prostor, což mi připadá jako obrovské plýtvání potenciálem toho místa,“ doplňuje.