„Vanilka zákazníky překvapuje svojí chutí, typickými černými tečkami i faktem, že není žlutá, jak je tomu u některé konkurence. V ovocných sorbetech zase kladně hodnotí semínka i nahodilý kousek ovoce či slupky,“ popsal Jiří Halva.
Ke zmrzlině se on i jeho společník dostali náhodou. Když se ve zmíněném obchodním domě uvolnil komerční prostor, Michal Pecka přišel s nápadem právě na prodej točené zmrzliny. Ta není zrovna produktem, za nímž by lidé vážili přehnaně dlouhou cestu, takže umístění v lidnatém sídlišti Libušín hned při hlavní silnici se jevilo jako dobrý nápad.
„Stánků s točenou zmrzlinou je sice ve městě řada, ale od začátku jsme měli vizi vyrábět poctivou, nepráškovou zmrzlinu a vybudovat si základnu příznivců, kteří rozdíl ocení,“ líčí kamarádi.
Michal Pecka, jenž má už zkušenosti například s vařením piva a jeho zájem o pivovarnictví ho dovedl až ke studiu potravinářské technologie, si vzal na starosti receptury. Jiří Halva zase řeší personální záležitosti.
Co je v názvu, je i v samotném produktu
A jaké ingredience tedy Sladoled k výrobě točené zmrzliny používá? Rozhodně to podle provozovatelů nejsou žádné práškové směsi.
„Za cenu větší pracnosti v přípravě i zásobování připravujeme zmrzlinu, jejíž složení máme plně pod kontrolou. Myslíme si, že jahoda má být opravdu z jahod, a ne obarvena červenou řepou, vanilka z vanilky, a ne z umělého vanilinu a dobarvována nažluto kurkuminem. Zkrátka – co v názvu, to ve složení,“ tvrdí výrobci.
Mléčné zmrzliny jsou tak vždy z mléka a smetany, bez náhražek v podobě rostlinných tuků. Ovocné sorbety zase vznikají pouze z ovoce. „Z ovoce čerstvého i mraženého, ale vždy bez barviv a aromat,“ zdůrazňuje duo ze Sladoledu.
Příchutí nabízí podnik celou řadu. Ze základních mléčných je to vanilka, smetana a tvaroh, z oříškových arašídová, lískoříšková a pistáciová. „Naše čokoládová je samozřejmě ze sedmdesátiprocentní belgické čokolády a pak máme i nepřeberné množství sorbetů: jahodu, malinu, ananas, mango, kiwi, marakuju, hrušku a další,“ vyjmenovává Jiří Halva.
Receptury vznikají v tabulkovém procesoru
Receptury podle něj vznikají nejdříve v tabulkovém procesoru, který hlídá cukry, tuky, sušinu a s tím spojenou sladkost a zámrznost. „U většiny sorbetů si dovolíme premiéru příchuti i bez předchozího testu, ale specifické příchuti vždy testujeme v domácích podmínkách. V takovém testování se aktuálně nachází třeba kokosová. De facto sorbet, který ale nemá daleko k mléčné zmrzlině,“ popisují provozovatelé.
Dodávají také, že při tvorbě točené zmrzliny je limituje hlavně kapacita stroje, který umožňuje jen dvě příchuti a míchanou verzi. Při vymýšlení sortimentu tak musejí brát ohled na kombinovatelnost a zároveň to nepřehánět s kreativitou, již si mohou dovolit výrobci zmrzliny kopečkové.
V plánu má Sladoled i co největší využití lokálních surovin – například rakytníku pěstovaného v Bohdalově na Žďársku pro výrobu rakytníkové zmrzliny nebo i mléka z bohdalovské farmy.
Provoz jejich podniku, v němž by do budoucna rádi doplnili sortiment třeba o kávu, je zatím pouze sezonní. Otevírací doba se odvíjí od aktuálního počasí, zpravidla se tam však zmrzlina začíná točit hodinu po poledni a prodej končí v šest večer.
