iDNES.cz

Židovská čtvrť pod bazilikou těsně unikla demolici socialistických urbanistů

  11:10,  aktualizováno  11:10
Kdyby nepřišla v roce 1989 sametová revoluce, dost možná by dnes Třebíč vypadala jinak a nikdy by nebyla zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Komunističtí urbanisté totiž od roku 1975 vážně plánovali, že nechají kompletně zbourat zdejší zchátralou židovskou čtvrť a na jejím místě vzniknou výškové budovy. Naštěstí se tak nestalo.

Mnohé ulice a chodníčky jsou však pěkně opraveny, na návštěvníky dýchne kouzelná atmosféra. Tuto úhlednou část židovské čtvrti turisté nemohou nemilovat. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

V roce 2003 byla jako jediná položka svého druhu, totiž židovská památka mimo území Izraele, zapsána třebíčská čtvrť „Židy“ a sousední bazilika na zmíněný prestižní seznam.

Třebíčská židovská čtvrť je souborem 123 dochovaných domů: nejvýznamnější jsou Přední a Zadní synagogy, židovská radnice a rabinát, chudobinec, nemocnice a dvě školy.

Praktické informace

Jak se tam dostat: Třebíč je dostupná autobusem, vlakem na trati Jihlava–Brno nebo třeba vlastním autem, například jednoduše od dálnice D1 sjezdem ve Velkém Meziříčí a potom silnicí II/360 na jih.

Otevírací doba: Architektonické památky UNESCO, jako je židovská čtvrť, židovský hřbitov a bazilika sv. Prokopa, jsou přístupné celoročně, bazilika denně 9:00–17:00, židovský hřbitov od dubna do října denně 10:00–18:00. Zadní synagoga a Dům Seligmanna Bauera je přístupný denně 9:00 –17:00 hodin.

Vstupné: V případě Zadní synagogy a Domu Seligmanna Bauera je plné vstupné 150 korun, poloviční 80, možno je zvolit ze dvou prohlídkových okruhů s cenami 200 a 230 korun. Bazilika nabízí plné vstupné 150 korun, případně prohlídku Příběh benediktinského kláštera se vstupným 200 korun.

Kontakt: Nejspolehlivější informace o městem provozovaných památkách a jím pořádaných akcích lze nalézt na webu visittrebic.eu, například informace o zámku, respektive v něm sídlícím muzeu jsou pro změnu na webu www.muzeumtr.cz, přičemž přes červenec a srpen je muzeum v provozu denně od 9 do 17 hodin, od září vyjma pondělí.

Měli byste vědět, že... Židovská čtvrt v Třebíči sice zdánlivě není příliš rozlehlá, zcela zběžně ji projdete za 15 minut, ale patří k nejautentičtěji zachovaným souborům staveb tohoto typu, protože o vlas unikla demolici a nedotkla se jí ani modernizace.

Co nesmíte minout: Rázovitou nenápadnou miničtvrtí starého města je třebíčská Kočičina s potokem protékajícím uprostřed stísněné obytné zástavby, zaujme i nedaleká romantická Masarykova vyhlídka na skalním ostrohu nad řekou Jihlavou, zajímavý je též soubor historických staveb na Karlově náměstí. Za zhlédnutí stojí baťovské stavby v Borovině i dochované domky z přilehlé dělnické kolonie. Pozoruhodná je stavba pravoslavného chrámu sv. Václava a Ludmily i jejkovský kapucínský klášter a kostel Proměnění Páně.

Je zde dochovaná například židovská rituální lázeň mikve, domy mají i dnes původní a z většiny obnovené ornamenty na fasádách. Kolorit dotvářejí kromě typických křivolakých uliček a schodišť také zšeřelé průjezdy a průchody mezi domy. Nikoli nadarmo se čtvrti – v inspiraci Foglarovými romány – říká třebíčská Stínadla.

Sousedství židovské čtvrti a baziliky sv. Prokopa na nedalekém návrší, původně benediktinského kláštera z 13. století, je unikátním příkladem soužití křesťanství a židovství od středověku až do 20. století. Holokaust za druhé světové války nicméně nepřežilo z původních tehdejších 300 místních židovských obyvatel více než deset lidí.

Nejcennější stavbou židovského ghetta v Třebíči je Zadní synagoga v Blahoslavově ulici. Ke čtvrti patří také tři sta metrů vzdálený starý židovský hřbitov ze 17. století na svahu vrchu Hrádek, kde jsou takřka tři tisíce náhrobků a obřadní síň, postavená v roce 1903.

„Třebíčské památky UNESCO jsou přístupné celoročně v rámci komentovaných prohlídek i s průvodcem, v případě baziliky pouze s průvodcem,“ řekla Eva Veškrnová, pracovnice třebíčského turistického informačního centra Zadní synagoga.

Větrný mlýn i lázně

Třebíč má i další pozoruhodná místa. Zajímavostí je bývalá zámecká ledovna. Milovníky nostalgie po první republice potěší ve čtvrti Polanka veselá, nedávno renovovaná dřevěná stavba říčních lázní z roku 1934 (projektoval Bohuslav Fuchs) a hned vedle je po letošní modernizaci nově otevřené koupaliště Polanka.

Nepřehlédnutelná je městská vyhlídková věž nedaleko Karlova náměstí a u výpadovky na Jihlavu zdaleka viditelná homole větrného mlýna na kůru. Odtud přes návrší se nachází někdejší významná obuvnická čtvrť Borovina, kde byla pobočka ševcovského impéria Baťa. Relativně nově zpřístupněnou technickou památkou je vysloužilý vodojem u Kostelíčka na vrchu Strážná hora, upravený před několika lety na vyhlídkovou věž s malou expozicí o vodárenství.

Nejbližšími vícedenními akcemi ve městě budou 18. až 21. srpna oslavy 690 let od udělení městských práv, na které 22. až 24. srpna navážou Slavnosti tří kápí v zámku a podzámčí.

zpět na článek