Nad úzkokolejkou na Vysočině se smráká, kraj ji chce vyměnit za autobusy

  8:32
Kraj Vysočina chystá podstatnou změnu v dopravní obslužnosti jihozápadní části svého území. Plánuje, že by od roku 2025 přestal podporovat úzkokolejku a páteřní železniční dopravu by tam nahradil autobusy. Nápad se nelíbí provozovateli tratě, výhrady ale mají i samotné obce.

Lokomotiva T47.019 v čele osobního vlaku JHMD z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice | foto: Jakub Vrána, iDNES.cz

Změna by se měla podle představitelů kraje týkat úseku z Kamenice nad Lipou do Obrataně. K jejímu uplatnění by chtěl kraj využít dobu, kdy končí dlouholetá smlouva s dopravcem, který na úzkokolejce obslužnost zajišťuje, Jindřichohradeckými místními dráhami (JHMD).

„Kraj projednal s obcemi na trase případné změny páteřní dopravy na autobusovou s tím, že chce zachovat provoz vlaků na úzkokolejce, která má turistický potenciál. Autobusový páteřní linkový mód by se dotkl zastávek Kamenice nad Lipou, Včelnička, Černovice, Obrataň, Cetoraz, Křeč a Pacov,“ informoval Martin Hyský, předseda Výboru pro rozvoj strategických projektů Zastupitelstva Kraje Vysočina.

Podle něho by cestující jistě ocenili přiblížení zastávek k centru obcí a zahuštění provozu. Kraj zvažuje i nové obsloužení Cetoraze a Pacova ve směru na Kamenici nad Lipou bez nutnosti přestupu.

„Navíc po dohodě s obcemi je uvažována nová zastávka autobusu v místní části Obrataně na rozcestí u Sudkova Dolu. Cestujícím z Benešova - místní části Černovic - pak odpadne téměř kilometr a půl dlouhé docházení na lesní vlakovou zastávku,“ dodal Hyský.

Vlaky by jezdily jen v sezoně pro turisty

Jak zdůraznil, změny mají dva hlavní důvody. Jedním je výrazná úspora peněz, které kraj na dopravní obslužnost regionu vydá. „Předpokládáme roční úsporu dvanáct až patnáct milionů korun,“ konstatoval Martin Hyský.

Druhým důvodem je malá vytíženost spojů na úzkokolejce. Tu ostatně potvrzují i starostové obcí na trati.

„Vlakem moc lidí nejezdí. Snad jen v létě se vozí turisté,“ podotkla starostka Včelničky Milena Hronová. „Lokálkou do práce nejezdí skoro nikdo,“ přidal se i starosta Obrataně Aleš Komárek.

V představách vedení kraje je, že by úzkokolejka od Kamenice nad Lipou po Obrataň fungovala ve značně omezeném režimu jako sezonní turistická atrakce. „Představovali bychom si zhruba pět párů spojů denně od června do září,“ nastínil Hyský.

Nápad Kraje Vysočina se však provozovateli tratě hrubě nelíbí. „V jiných krajích je obvyklé, že páteřní doprava je ta železniční, na niž autobusová navazuje. Jen na Vysočině by to mělo být naopak,“ zlobí se ředitel JHMD Boris Čajánek.

Platnost dodatků je mnohem delší, tvrdí JHMD

JHMD s krajem o budoucí podobě dopravní obslužnosti stále jedná. A snaží se politiky přesvědčit k další podpoře úzkokolejky. Bez ní by to v krajním případě mohlo znamenat její konec.

Argumenty JHMD jsou smlouvy s Vysočinou uzavřené a jejich dodatky. Platnost smlouvy, na niž kraj čeká, by sice měla skončit v říjnu 2024, uzavřené dodatky ale dle Čajánka mají platit dál.

Podle jednoho z nich se Kraj Vysočina zavázal obslužnost hradit do ukončení životnosti kolejových vozidel, která dopravce s přispěním dotací zakoupil a která mají ročně najet padesát tisíc kilometrů. Podle nastavených odpisů by životnost vozů měla končit až v roce 2034.

„Mám za to, že by Kraj Vysočina měl uzavřené smlouvy dodržovat,“ vzkázal Boris Čajánek.

Ten se zároveň obává, že bez podpory Kraje Vysočina nebude schopen zajišťovat sezonní turistickou dopravu a údržbu celé trati. „Může to znamenat až konec úzkokolejky. V tom případě rád Kraji Vysočina železnici prodám, ale dotovat si ji pak bude muset sám,“ dodal.

Lidem by změna nevadila, ale lokálka je tradice

Vedení obcí na trati se na plán Kraje Vysočina dívají se značně smíšenými pocity. Lidem by omezení železničních spojení a jejich nahrazení autobusem asi nevadilo. Výrazně by ale utrpěla historie, tradice a prestiž obcí.

„Nechali jsme si udělat nový znak a vlajku obce, v obou se lokálka objevuje. Je to technická památka, která funguje 120 let. K obci prostě patří, přitahuje turisty. Pokud ji Kraj Vysočina přestane podporovat, obávám se, že skončí. Obce by nebyly schopné podíl kraje nahradit,“ prohlásil Aleš Komárek.

Jak ale dodal, pro cestující, kteří musí cestovat denně, by autobus nejspíš byl vhodnější. Na rozdíl od vlaku může zajet přímo do centra obcí, lidé na zastávky nemusí chodit daleko. „Nejvíce by to pomohlo Černovicím, jejichž místní části jsou od trati daleko,“ pronesl starosta Obrataně.

Že úzkokolejka slouží hlavně turistům, souhlasí i Milena Hronová, starostka Včelničky. Podle ní k běžnému cestování už nyní není příliš vhodná.

„Co si budeme povídat, komfort je nižší. Navíc se nedá cestovat bez přípojů. Když vlak hodinu čeká v Kamenici a hodinu v Černovicích, nikoho to neláká,“ pravila. Na druhou stranu zmínila, že se do trati, zabezpečení železničních přejezdů i vozidel investovalo nemálo peněz a byla by škoda, aby vše přišlo vniveč.

Českým dráhám platí Vysočina mnohem lépe

Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD)

Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD)

Smluvní vztah mezi JHMD a Krajem Vysočina je velice složitý a v některých ohledech dost specifický. Postoj Vysočiny je k dopravci navíc rozdílný oproti postoji Jihočeského kraje. A ze srovnání vychází Vysočina - podle dokumentů poskytnutých JHMD - poměrně macešsky.

Zatímco Českým drahám platí Vysočina 135 korun na vlakový kilometr, JHMD pouze 82 korun. I Jihočeský kraj, který zajišťuje provoz od Kamenice nad Lipou do Jindřichova Hradce a dál do Nové Bystřice, dává dopravci 125 korun na kilometr.

„Ve smlouvách Jihočeského kraje s JHMD skutečně jsou určité odlišnosti,“ připouští Martin Hyský (ČSSD). Roli může hrát třeba to, že dopravce nesídlí na Vysočině a kraj ho tak nemusí považovat za „vlastního“.

„Jihočeská část úzkokolejky je navíc turisticky atraktivnější,“ zmiňuje Hyský. Mezi turisty je skutečně trať z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice oblíbenější než do Obrataně. Lidé ji využívají pro dopravu do České Kanady, železnice prochází například přímo skrz kemp Osika a navštěvovaná je i lesní zastávka Kaproun spjatá s příhodou slavného českého génia Járy Cimrmana.

„Rádi bychom turistický ruch rozvíjeli i na Vysočině. Ale je to těžké, když na nás partner parazituje,“ podotkl Boris Čajánek. Pochybuje, že bez JHMD by došlo k turistickému oživení regionu Kamenice a Obrataně. „K rozvoji turismu prostřednictvím autobusové dopravy dojít nemůže, ta myšlenka je chorá,“ konstatoval.