Stavbu plánuje společnost NOHO Energy, která už získala i souhlas Vojtěchova a okolních obcí. A jelikož větrníky mají stát těsně za hranicí chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy – zhruba 400 metrů, ochranáři nejsou ti, kdo o uskutečnění záměru rozhodují.
„Před časem nás oslovil investor s dotazy, podle čeho bychom posuzovali vliv stavby na CHKO. Stanovili jsme jim kolem dvacítky bodů, k nimž jsme žádali zpracování vizualizací stožárů,“ popsal za Agenturu ochrany přírody a krajiny Václav Hlaváč, ředitel Regionálního pracoviště Vysočina, kam spadá jak CHKO Žďárské vrchy, tak sousední CHKO Železné hory.
Požadavek podle něj firma splnila. „Pro nás pak oficiální vyjadřování nastává až ve chvíli, kdy bychom byli o stanovisko požádáni krajským úřadem – coby kompetentním orgánem, který má rozhodovací pravomoc. To se ale zatím nestalo,“ konstatoval Hlaváč.
V Rakousku sviští turbíny, Česko uvázlo v „bezvětří“. Jak se žije pod větrníky |
A pravděpodobně ani nestane. Na plán investora už totiž Krajský úřad Pardubického kraje kývl. Rozhodl, že záměr nemusí projít kompletním posouzením vlivu stavby na životní prostředí (EIA). To investorovi výrazně zjednoduší cestu za stavebním povolením. iDNES.cz to zjistila z úřední desky krajského úřadu.
„Určitě jsme rádi, nebude se to alespoň protahovat,“ uvedl k rozhodnutí úředníků starosta Vojtěchova Jaroslav Kyncl. V obci podpořilo vznik větrných elektráren v anketě 95 procent hlasujících. Lidé budou moci díky této investici odebírat elektřinu za zvýhodněných podmínek, obec navíc získá pravidelný příspěvek. Souhlas s výstavbou větrného parku podepsali i zástupci okolních obcí Jeníkov, Kladno, Pokřikov, Raná a Krouna.
Pět obřích sloupů, plánovaných čtyři sta metrů od CHKO Žďárské vrchy, se zásadně projeví v krajině. „Z mapy viditelnosti vyplývá, že větrné elektrárny budou tvořit výrazný, obtížně přehlédnutelný vizuální element, a to i v rámci širšího krajinného prostoru. Nicméně, díky vysokému podílu vzrostlé zeleně se alespoň částečně snižuje vliv záměru do vizuální a estetické charakteristiky,“ uvádějí Věra Vitoňová a Kateřina Lagner Zímová z Kanceláře krajinné ekologie v posudku vlivu stavby na krajinný ráz.
Ty došly k závěru, že vliv na krajinný ráz je přijatelný, na hranici únosnosti, a to s ohledem na veřejný zájem na výrobě elektrické energie z obnovitelných zdrojů, který v konečné bilanci eliminuje negativní vizuální vlivy.
Stonařovští odmítli rozšíření větrného parku. Výsledky ankety si přišli pohlídat![]() |
Z vizualizací je také patrné, že lopatky elektráren budou jasně vidět i nad nasavrckou skládkou z pohledu od jihu. Podle autorek hodnocení budou slabě viditelné i na vzdálenost dvaceti kilometrů. V sousedství Vojtěchova není přitom „pouze“ CHKO Žďárské vrchy, sedm kilometrů od této obce vede rovněž hranice CHKO Železné hory.
Krajský úřad negativní dopady připouští. „Z mapy viditelnosti vyplývá, že větrné elektrárny budou tvořit výrazný, obtížně přehlédnutelný vizuální element, a to i v rámci širšího krajinného prostoru. Nicméně díky vysokému podílu vzrostlé zeleně se alespoň částečně snižuje vliv záměru na vizuální a estetické charakteristiky,“ uvádí se v rozhodnutí krajského úřadu.
Stavba již v příštím roce
Starosta Vojtěchova nemá strach, že by větrné elektrárny krajinu narušily. „Viděli jste stožáry ČEZ nebo ČEPS? “ poukázal na les mohutných stožárů linky zvláště vysokého napětí, ke které se podél silnice I/34 přidalo před pár lety rovněž nové vysokonapěťové vedení do Poličky.
Soustavu pěti větrných elektráren o celkovém výkonu až 36 MW chce společnost NOHO Energy začít stavět na východ od obce Vojtěchov už v příštím roce, vyplývá to z oznámení o záměru, jenž firma letos podala. Soustava má být dokončena v roce 2028.
Připojení větrníků do distribuční sítě má firma připraveno ve dvou variantách. Ta první počítá s podzemním kabelem z rozvodny v Hlinsku v délce pět a půl kilometru. Druhá předpokládá vybudování vlastní rozvodny na úroveň vedení velmi vysokého napětí.
Zatím, pokud se nezmění zákon, jsou pravidla taková, že větrné elektrárny v chráněných krajinných oblastech být nesmějí. Máme tu pouze několik záměrů v blízkosti hranic CHKO.
Václav Hlaváčředitel Regionálního pracoviště Vysočina
Přímo ve Žďárských vrších ale výstavba větrníků možná není. „To by jednoznačně nemohlo projít a investoři to vědí. Zatím, pokud se nezmění zákon, jsou pravidla taková, že větrné elektrárny v chráněných krajinných oblastech být nesmějí. Máme tu pouze několik záměrů v blízkosti hranic CHKO,“ zhodnotil Hlaváč.
Výjimku tvoří menší, individuální stožáry, které mají lidé soukromě třeba u svých chat. „Jedná se ale o stavby do dvaceti metrů, jež nepřevyšují okolní, běžně vysoké stromy,“ dodal ochranář.
