„Při záchranném archeologickém výzkumu se nám povedlo odkrýt dost nečekané situace, které datujeme zhruba do 16. století. Ukázalo se totiž, že na prostoru, který je dnes volný a tvoří trojúhelníkové náměstí, se na konci pozdního středověku nebo počátku novověku nacházela zástavba,“ vylíčil Jakub Těsnohlídek z organizace Archaia Brno, jež má průzkum lokality před plánovanými opravami na starosti.

9 fotografií

Podle Těsnohlídka se jedná jen o pozůstatky budovy – hlavně kamenné zdivo, navíc dost narušené inženýrskými sítěmi, i tak ale může ledacos napovědět. „Nejpravděpodobnější verzí je, že zde stála obytná budova reprezentativního charakteru, tedy v podstatě starší tvrz. Menší, jednodušší, možná i nižší, než je ta dnešní. Byla blíž ke kostelu a částečně zasahovala pod dnešní domy číslo čtyři a tři,“ popsal Těsnohlídek. K přesunu do prostoru, kde tvrz coby sídlo muzea stojí dnes, mohlo tedy dojít až později.

Dřevo, či kámen?

Archeologové, kteří na místě pracovali zhruba od poloviny května, už z nálezů vědí, že původní budova měla kamenné základy. Jak ale vypadala její nadzemní část, je zatím pro odborníky spíš otázkou. Objekt mohl mít například jen kamennou podezdívku a zbytek ze dřeva.

„I nadzemní část ale mohla být klidně kamenná, jen ji třeba později rozebrali na materiál pro stavbu okolních domů,“ nabídl jednu z možností Těsnohlídek, který výzkum v lokalitě vede.

Skutečnost, že současné náměstíčko před muzeem kdysi patřilo právě takové stavbě, bylo překvapením i pro historiky. „Z hlediska archivního tam totiž v 18. století, kdy ulice Tvrz se zástavbou vznikala, žádný takový objekt neexistoval. Musel se tedy na místě nacházet dříve. A ať už šlo přímo o centrální tvrz, nebo třeba o její křídlo, doteď jsme o tom nevěděli,“ konstatoval Miloslav Lopaur, historik Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou. Ostatně jasno není ani v dataci vzniku stávající tvrze, jež slouží právě muzeu.

Více o historii stavby, či staveb, by tak mohly napovědět odborné expertizy. Ty se mají týkat i dalších objevů, které archeologové v této části centra učinili. „Máme tu množství renesančních a raně barokních nálezů – například kachle, různé předměty denní potřeby či stavební články z výbavy budov, co tu dříve stály,“ vyjmenoval Těsnohlídek. Jeho osobně nejvíce potěšil právě soubor renesančních a barokních kamnových kachlů.

„Ukazují nám, a to zhruba v rozmezí od 16. do 18. , a možná až do 19. století, jakými typy kamen tvrz po dobu své existence vytápěli, a jak luxusní tedy byly i její interiéry,“ přiblížil archeolog. Mezi nálezy podle něj nechybějí renesanční režné kachle s figurální výzdobou ani barokní, už s glazurou. Soubor uzavírá zboží z 18. a 19. století mající jednoduché, ornamentální vzory. Takové výrobky již ale vznikaly masověji, v kamnářských dílnách.

Náboje i dětské hry

Mezi dalšími artefakty, jež se skrývaly pod povrchem, jsou třeba olověné projektily palných zbraní, mince či předměty z prostředí her a dětského světa – například cvrnkací hliněné kuličky a keramické „žetonky“.

Nálezy snad časem uvidí také veřejnost. Nejprve je ale čeká čištění, zkoumání, třídění a popis. Poté zamíří do depozitáře Muzea Vysočiny. „Rádi bychom o nich ale něco publikovali, a pokud bude zájem, tak je pak i vystavili,“ uvedl Těsnohlídek. To uvítá rovněž žďárské Regionální muzeum. „Například kachle nebo dětské hrací kuličky by mohly být v Moučkově domě,“ zmínil Lopaur.

Další část historického centra Žďáru mění podobu, došlo i na Tvrz

Archeologové budou nyní pracovat v okolí kostela, což také slibuje zajímavé nálezy. „Rádi bychom mimo jiné ověřili a zdokumentovali středověkou zeď, která vedla kolem tehdejšího hřbitova,“ řekl Těsnohlídek.

Doufá, že na jihovýchod od chrámu narazí jeho tým i na další část opevněného obranného příkopu ze zhruba 15. století, jenž nejspíš sloužil k ochraně kostela. Jeho úseky již odborníci v lokalitě objevili v předešlých fázích výzkumu.