Archeologickým průzkumem se zámek připravuje na plánovanou celkovou rekonstrukci a obnovu budovy a zámeckých tras za bezmála 240 milionů korun.
„Na tento projekt chceme čerpat evropskou dotaci. Pokud ji získáme, byli bychom neradi, aby nás v napnutém časovém harmonogramu jednotlivých prací zdržely archeologické práce. Z toho důvodu jsme s nimi začali již v předstihu,“ vysvětluje kastelán zámku Bohumil Norek.
Na nádvoří, dvůr, zahradu a park zatím zaměřili 13 sond
Archeologové zatím zaměřili třináct sond v místech, kudy povedou plánované výkopové práce. Právě do těchto míst se soustředí jejich činnost.
„Sondy se nacházejí na hlavním nádvoří, v hospodářském dvoře, v zámecké zahradě, ale i v zámeckém parku,“ vyjmenovává Marek Krutiš, dokumentátor archeologického oddělení jihlavského Muzea Vysočiny.
Při průzkumu sondy na hospodářském dvoře zámku se archeologům podařilo najít v hloubce 1,5 metru velice hodnotnou kulturní vrstvu datovanou do druhé poloviny 15. století.
„Nachází se tam spousta keramiky či zbytky zvířecích kostí, ale objevily se tam i hřeby nebo železná kování,“ říká Krutiš s tím, že nálezy zatím odpovídají očekávání. Další archeologický výkop na hlavním zámeckém nádvoří zase dokumentuje stavební postupy při zakládaní kamenných sloupů.
Zajímavý objev ovšem archeologé učinili v prostorách zámecké zahrady. „Našli jsme lidské kosterní pozůstatky, které tam byly přenesené pravděpodobně ze zrušeného hřbitova. V minulosti se pohřbívalo i kolem zámecké kaple. Předpokládám, že zámecký pán nechtěl mít výhled na hřbitov, tak ho nechal zrušit a kosterní pozůstatky se přemístily do výkopu, který byl na protější straně,“ uvažuje Krutiš a ukazuje do hloubky, kde jsou patrné kyčelní kosti nebo část lebky vystupující se směsi hlíny a stavební suti.
Archeologové by se měli v Telči zdržet zhruba ještě měsíc – podle toho, jak jim dovolí počasí.
