Tisky na saténových tkaninách jsou přesnými kopiemi sedmi slavných gobelínů, jež byly v minulosti na brtnickém zámku skutečně umístěny. Kopie gobelínů nechal vyrobit a umístit do prostor zámeckého archivu česko-španělský muzikolog a houslista Eduardo García Salas, předseda Spolku zámek Brtnice, který na brtnické dominantě pořádá kulturní akce a snaží se o její zviditelnění.
García na pořízení kopií gobelínů předloni uspořádal úspěšnou veřejnou sbírku. Cílová částka byla sto tisíc korun, ale podařilo se vybrat o sedmnáct tisíc korun více.
„Na nápad mě přivedla kniha o brtnickém zámku, ve které jsem se o gobelínech dočetl. Hned jsem si řekl, že ty gobelíny musím vidět a nějak je dostat zpátky na brtnický zámek. Byla to ovšem dlouhá cesta. Cílem je přitáhnout návštěvníky na krásný brtnický zámek, který si jednak zaslouží velkou rekonstrukci a jednak to, aby se dostal do mnohem širšího povědomí společnosti,“ míní García.
Zmínky o brtnických gobelínech našel García v knize brněnského kunsthistorika Zdeňka Kazlepky Ostrov italského vkusu, v níž autor psal o majiteli brtnického panství Antoniu Rambaldovi, hraběti z Collalto a San Salvatore (1681-1740), který byl dvořanem a diplomatem císaře Karla VI.
Originály jsou na ministerstvu v Belgii
Jedním z nejcennějších uměleckých děl, které Collaltové v Brtnici vlastnili, byl soubor sedmi tapiserií s příběhem Tristana a Isoldy. Byly utkány podle odborníků zřejmě ve dvacátých až třicátých letech sedmnáctého století v gobelínové manufaktuře v Bruselu neznámým tkalcem. Největší gobelín měří 3,3 krát 5,2 metru a je na něm Tristan s rytířem Lancelotem.
„Dne 23. června 1723 do Brtnice zavítal císař Karel VI. při cestě na svou korunovaci. Pro tuto příležitost připravil Antonio Rambaldo Collalto pro císaře pokoj, ve kterém gobelíny vystavil,“ popsal García.
Na brtnický zámek se mohou vrátit gobelíny Tiziana. Prozatím alespoň v kopii |
Gobelíny byly na zámku v Brtnici až do roku 1930. Nyní jsou v Belgii. Jeden z nich je v Musée de la Ville a dalších šest v prostorách belgického ministerstva zahraničních věcí v Palais Egmont v Bruselu.
Kolem vzniku gobelínů panuje mnoho dohadů. První prokazatelná zmínka o gobelínech je z roku 1713, kdy byly zapsány do inventáře vídeňského collaltovského paláce. V roce 1723 o gobelínech v Brtnici psaly milánské a frankfurtské noviny.
V Brtnici je později zachytil i fotoaparát. „Dvě z tapiserií jsou na fotografii z roku 1888 v rohové místnosti druhého patra, nazývaného kolem roku 1900 gobelínovým pokojem,“ napsal v knize Kazlepka.
