Nebylo to jen další z mnoha pracovních jednání, které Vladislava Filová od roku 2009, kdy se stala ředitelkou Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina, absolvovala. Když si dvaašedesátiletou šéfku vysočinských záchranářů pozvali na pondělní schůzku členové rady Kraje Vysočina, chtěli probírat záležitosti, které aktuálně ZZS Kraje Vysočina řeší.

„Body jednání byly dva. Prvním personální situace: zdravé pracovní prostředí ve zdravotnických zařízeních. A druhým – přístroje Tempus,“ zmínil hejtman. „Řešili jsme problémy hromadných výpovědí, stížnosti jednotlivých zaměstnanců či vyhození lékaře.“

Ředitelka zdravotnické záchranné služby na Vysočině Vladislava Filová

Během jednání ředitelka Filová dala svou funkci k dispozici. „Nevím, jaký její důvod byl. Jednali jsme s ní a ona nabídla svou funkci, aby se situace uklidnila,“ nastínil Kukla. „My jsme to přijali, a proto bude během dvou týdnů vypsáno výběrové řízení na post ředitel/ředitelka ZZS Kraje Vysočina. Chci plynulý přechod, nechci destabilizovat zdravotní záchranou službu, která je pro pět našich nemocnic velice důležitá,“ doplnil hejtman.

Filová v poslední době čelila kritice. „Když jsme před rokem končili v radě, paní ředitelka záchranky slíbila jasné kroky k nápravě situace a zlepšení atmosféry v organizaci. Bohužel se z toho nerealizovalo vůbec nic,“ napsala v minulém týdnu v otevřeném dopise bývalá první náměstkyně hejtmana za Piráty Hana Hajnová. „Pokud paní ředitelka není schopná situaci adekvátně zvládnout a uklidnit, měl by kraj jako zřizovatel zasáhnout a vyvodit důsledky,“ doplnila.

O sporech mezi krajskými záchranáři se neoficiálně mluví už několik měsíců. „Zaměstnanci nemají prostor, aby se mohli bezpečně a otevřeně vyjádřit o problémech, a ti, kteří otevřeně promluví, čelí postihům,“ popsala Hajnová.

Vyhozený lékař? Kompetence ředitele

Příkladem je lékař Aleš Kalousek, který ve videu na síti Facebook veřejně upozornil na potřebu kultivace pracovního prostředí. O šest dnů později dostal výpověď...

„Jeho odchod je nepochopitelný a pro Telčsko naprosto zásadní – i s ním bylo na místní výjezdové stanici málo lékařů, nedařilo se obsazovat všechny služby a rušily se posádky, tento krok tak může vážně zhoršit dostupnost této služby v naší části regionu,“ myslí si Hana Hajnová.

Záchrankou na Vysočině zmítají spory, lékaři kritizují i poruchové přístroje

„Výjezdová skupina pod vedením dotyčného lékaře strávila téměř hodinu na výjezdu činnostmi, které nijak nesouvisejí s prací záchranné služby, a ohrozil tím dostupnost neodkladné zdravotní péče pro naše pacienty,“ uvedl k důvodu Kalouskovy výpovědi pro ČTK mluvčí ZZS Petr Janáček.

„Je třeba zmínit, že personální stabilita a personální řešení je plně v kompetenci naší příspěvkové organizace, respektive statutárního ředitele,“ uvedl hejtman Kukla. „Bylo nám odpovězeno, že důvod k tomu byl, že došlo k porušení určitých věcí,“ dodal.

Problém nastal ve chvíli, kdy záchranáři předali pacienta na urgentním příjmu v Jihlavě a měli se vrátit na základnu v Telči. „Platí pravidlo, že výjezd na této trase od předání nesmí trvat déle než 45 minut,“ vysvětlil Kalousek pro Seznam Zprávy.

Přiznává, že se návrat protáhl. Řidička a zdravotnice Jitka Havrdová měla jednu z posledních služeb. „Kolegové se s ní chtěli rozloučit, tak jsme se zdrželi na jihlavské základně. Na zpáteční trase si vyzvedla balíček a stavili jsme se při cestě pro zmrzlinu,“ přidává svůj pohled Kalousek.

„Tohle se mnohokrát stalo i jiným posádkám. Nechci to obhajovat, ale takové zpoždění se v jiných případech na záchrance toleruje. Kdyby to udělal někdo loajální, někdo, kdo si nestěžuje, rozhodně nepřijde takový postih,“ uvedl pro Seznam Zprávy šéf místních odborářů a bývalý Kalouskův kolega Miroslav Vácha.

Hejtman zároveň řešil možnou nestabilitu na Telčsku. „V tuto chvíli za mě je třeba, aby zdravotnická služba fungovala, plnila dojezdové limity a abychom byli dobrým partnerem pro občany a zajistili bezpečnost a zdravotní péči v rámci kraje Vysočina.“

Co přinese říjnový upgrade?

Zásadním problémem vysočinských záchranářů je poruchovost a nespolehlivost přístrojů Tempus, které ZZS pořídila z evropských dotací a používá je od roku 2020.

Více než šest desítek monitorů a defibrilátorů vyráběných společností Philips za téměř 36 milionů korun bylo pořízeno v roce 2020 s předpokládanou životností třináct let. Udržitelnost, která je podmínkou získání dotace, je do roku 2029.

Skoro nejčastěji vyjíždíme k horečce, koloběžky jsou problém, tvrdí záchranáři

„Přístroje mají certifikaci pro používání v České republice. Jak SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv – pozn. red.), tak ministerstvo zdravotnictví, což jsou instituce odborné, píší, že by se situace měla zlepšit po upgradu softwaru,“ popisuje hejtman. „Během měsíce října bude software upgradován, uvidíme, co se stane poté. Jestli se budou problémy opakovat,“ nechce předbíhat Kukla.

Zároveň naznačil, že by rád zkrátil udržitelnost přístrojů. „Osobně budu apelovat na toho, kdo vyhlásil dotaci, zda jde zkrátit udržitelnost, co vše se s tím dá dělat,“ slíbil snahu o jednání. „Pro mě je důležité, abychom měli spolehlivé přístroje, se kterými budou záchranáři spokojení. A hlavně: aby nebyli ohrožení pacienti a klienti.“