Návštěvníci muzea přečkají běsnění nacistů ve sklepě a rozstřílené kuchyni

  15:56,  aktualizováno  15:56
Radost z kapitulace Německa, o níž se obyvatelé asi čtyřtisícového Žďáru dozvěděli z rozhlasu 7. května 1945 v půl páté odpoledne, netrvala dlouho. I když v Praze a řadě dalších měst se už slavilo, ve Žďáře byl závěr války poznamenaný běsněním ustupujících Němců. Do 80 let starých dějin vtáhne návštěvníky nevšední výstava ve žďárském muzeu.

Sovětské nálety mířené na jednotky prchajících Němců, záplava ustupujících kolon, jež se nahrnuly do města, nejasná situace na cestách - to vše vytvářelo v tehdejším Žďáře nepřehledný zmatek. Vidina blízké svobody navíc dodala nejspíš kuráž i některým místním, kteří se snažili vzít spravedlnost do svých rukou. Nervozitu nepřátel to jen zvýšilo.

Situace vygradovala 9. května v apokalypsu, zapsanou krvavým písmem do dějin města. Odpoledne ve Žďáře vypukla německá razie, jež pokračovala i večer a v noci a vyžádala si desítky mrtvých a zraněných na straně nepřátel i místních.

Městem zněla střelba, vypukly požáry. „Zničených do základů bylo 33 domů, částečně poničených jich bylo kolem 150,“ vyčíslil Miloslav Lopaur, historik Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou, kde závěr války a počátky míru ve městě nyní mapuje nová výstava.

80 let od konce války

Přelomové okamžiky jsou navíc návštěvníkům na Tvrzi, v místě kdysi také značně poznamenaném boji, přiblížené skutečně velmi autenticky. Velkoformátové historické snímky známého žďárského fotografa Viléma Frendla a několika dalších autorů dokresluje i dobové vysílání rozhlasu a hudby nebo připravené nahrávky, kde vypravěčka Kateřina Omesová popisuje květnové dění takovým způsobem, že se přítomným tají dech.

Hodiny strachu prožité v temném sklepě

Návštěvníci, ukrytí v kopii tehdejšího sklepa, tak mohou zprostředkovaně prožít i část dramatického 9. května. Sedící na staré matraci, ve stroze a účelně zařízeném temném úkrytu, s trochou jídla a vody, s petrolejkou, dekou. Tak strávila dvanáct hodin i rodina Špinarových s hajným Havlíkem ve sklepě svého domu v Horní ulici.

„Střelba se přiblížila. Po ulici postupuje kordon německých vojáků. Z jedné strany do domu buší střely z kulometu, z ulice rány z pušky a samopalů. A náhle, nad hlavami, je slyšet dupot okovaných bot německých vojáků,“ zní ve sklepě z nahrávky.

Krvavý konec války ve Žďáře: jednotka SS popravila u benzinky šest lidí

Nad hlavami lidí ve sklepě, umně zamaskovaném, to řinčelo a dunělo. „Malé děti přitlačené k mamince, div ji neumačkaly. Ale nezaplakaly, nezakřičely. A to bylo životně důležité pro přežití. Nad nimi zatím zazněly dávky ze samopalu a nakonec i výbuchy granátů. Pak vojáci konečně zmizeli,“ líčí dál Kateřina Omesová coby zprostředkovatelka válečného dění.

V bytě pak vypukl požár, který se však hlavě rodiny - Bohumilu Špinarovi, jenž se odvážil z úkrytu, povedlo uhasit. „Zatím poblíž domu padl postřelený kůň, který naříkal a tloukl kopyty, která zasahovala zeď a krajníky ve sklepních oknech. Dlouhé hodiny bylo slyšet duté, dunivé rány kopyt, než zraněný kůň dokonal,“ zní další podrobnosti hrůzné noci.

Běsnění ustalo za svítání, první sovětští vojáci dorazili do města na koních 10. května kolem šesté ranní, o dvě hodiny později dojely sovětské obrněné vozy a kolem půl desáté první oddíly Rudé armády.

Místnost napodopila rozstřílenou kuchyň

Za dlouhých dvanáct hodin inkasoval dům Špinarových přes tisíc střel. Jen v kuchyni jich bylo více než 360. „A jak to v kuchyni po tom všem zhruba vypadalo, se lidé mohou na výstavě přímo podívat,“ popsal Lopaur.

Napodobenina místnosti ve výstavních prostorách muzea je plná kusů zdiva, převráceného nábytku, zničených a rozházených věcí. Všude jsou patrné stopy po střelbě, včetně prostřílené dětské postýlky.

Na tuto spoušť se tehdy musela dívat i tříletá Jarmilka Špinarová. S panenkou v náručí - a také s vařečkou, aby prý naplácala německým vojákům, kteří jejich domov takto zřídili. Návštěvníci mohou dívenku ve zničeném pokoji spatřit na historickém snímku, stejně jako dochované šaty její panenky z fotky. Ty jsou vystavené ve vitríně i s několika tehdy použitými nábojnicemi.

Židé ukryli cennosti v domě, objevené poklady zabavili Němci i komunisté

Příběh Špinarových není zdaleka jediný, který lidem na výstavě přibližuje, jak těžce se mír ve Žďáře před 80 lety rodil. Dozvědí se například i o popravě šesti rukojmích u tehdejší benzinové pumpy, včetně zázračného přežití jednoho z nich, či o ostřelování takzvaného Podskalí, tedy okolí Tvrze, na niž Němci pálili z Žižkovy ulice. Zasažený a pak i zachvácený požárem byl mimo jiné dům Hynkových. Ti museli z ohnivého pekla rychle dostat oknem i nemohoucí babičku; zachránili se na poslední chvíli.

Nahlédnout do žďárského roku 1945, včetně doby před koncem bojů i období po osvobození, lze v muzeu až do 20. července. Klíčové události jsou zpracované rovněž v knize, za níž stojí historici muzea Miloslav Lopaur a Pavel Elbl. Publikaci se snímky Viléma Frendla a dalších autorů vydalo město v nákladu 1 500 kusů. Za 349 korun ji zájemci pořídí v muzeu, infocentrech či knihkupectvích.