Podstatná část výstavy je zaměřena lokální témata. „Rodina Podstatzky-Lichtenstein se věnovala mimo jiné chovu zvěře v nedaleké oboře u Petrávče, takže část výstavy je věnována právě jí,“ popsala autorka výstavy Dana Cejnková z Muzea Velké Meziříčí.

V oboře, která byla založena již v roce 1654 a funguje dodnes, se chovali v minulosti hlavně daňci, později je doplnili i mufloni a jeleni sika. Právě chov těchto jelenů je nyní v oboře nejúspěšnější - tamní zvěř je co do kvality dokonce držitelem světového rekordu. I proto je dnes v oboře preferována.

12 fotografií

Přímo k zámeckému sídlu se vážou rovněž tematické obrazy - olejomalby a grafiky, jež muzeu pro výstavu zapůjčil sám Jan Podstatzky-Lichtenstein. „Kromě obrazů je ze zámku i jedna z trofejí daňčí zvěře, daněk ulovený v roce 1934 přímo v oboře u Petrávče,“ podotkla Cejnková.

Jelikož mají exponáty zaujmout nejen dospělé, ale i děti, lze si ve výstavním sále prohlédnout také další trofeje či takzvané shozy zvěře a nechybí ani celý vycpaný daněk. Podobu posedů, krmelců a dalších mysliveckých zařízení zase přibližují 3D modely, které se používají i v kurzech při výuce budoucích myslivců.

Unikátem je dokumentace hnízdění orla

Z muzejních ornitologických sbírek pocházejí vycpaní draví ptáci, již se k lovu zvěře už v minulosti hojně využívali.

„Lidé zde uvidí například orlíka krátkoprstého; to je druh, který se u nás již téměř nevyskytuje. Máme vystavené i zástupce drobných dravců, což je třeba dřemlík tundrový, jehož při svých lovech používaly hlavně ženy,“ nastínila Cejnková. Návštěvníci se podle ní dozvědí i něco o historii tohoto způsobu lovu, životě sokolníků nebo o výcviku loveckého dravce.

K přírodě regionu se částečně váže také stěna plná velkoformátových snímků od předního fotografa zvěře a velkomeziříčského rodáka Antonína Havláta. Ten zachycuje zvěř ve volnosti i v oborách a jeho fotografie vycházejí v řadě odborných časopisů i publikací. Unikátem mezi snímky vystavenými na zámku je mimo jiné jeho dokumentace hnízdění orla mořského na Velkomeziříčsku.

Několik exponátů je zapůjčeno i ze zámku v nedaleké Stránecké Zhoři. „Tyto předměty pocházejí vesměs z Německa z různých časových období, většinou z 19. století. Jsou to například prachovnice, sítě na křepelky, lesnická sekyrka, vábničky na pernatou zvěř nebo lesní roh. A aby si i dámy přišly na své, máme tu vystaveny také náušnice ze zlata a jeleních horních špičáků, takzvaných grandlí,“ láká na výstavu její autorka.

Mezi exponáty nemůže chybět ani část věnovaná střelectví, včetně ukázky historických dlouhých palných zbraní, nebo lovecké kynologii. „Protože myslivec bez flinty a bez psa je jen polovičním myslivcem,“ připomíná známé moudro Dana Cejnková.

Ona sama se k myslivosti dostala právě přes svoji lásku k psům. A jelikož je patriotem českého fouska, jehož ostatně sama i vlastnila, zájemci v muzeu získají rovněž informace o tomto národním loveckém plemeni. Jeho historie je velmi pestrá a sahá až do doby vlády Karla IV.

Myslivecky zaměřenou výstavu plánovali v muzeu už několik let, realizaci tohoto záměru ale zkomplikoval hlavně covid a s ním související omezení.

„Letos se nám ji konečně povedlo představit veřejnosti, navíc vernisáž symbolicky připadla zrovna na 3. listopad, na svátek svatého Huberta, patrona myslivců,“ dodala Dana Cejnková.